Tento úžasný pozemský snímek hvězdného výtrysku z observatoře Gemini Jih v chilských Andách na planetě Zemi pomohly zaostřit laserové umělé hvězdy a adaptivní optika. Ty dva výtoky z MHO 2147 pocházejí z mladé hvězdy ve vývoji. Hvězda se nachází v centrální Mléčné dráze na hranici souhvězdí Střelce...
V NGC 7822 je plno horkých mladých hvězd a kosmických pilířů plynu a prachu. Tato oblast vzniku zářivých hvězd asi 3000 světelných roků daleko je na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefea (Cepheus). Na teleskopickém pohledu v mlhovině vynikají jasné okraje a tmavé...
Do NGC 7822 se jak se zdá natěsnaly horké mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se ve vzdálenosti asi 3000 světelných let nachází hvězdotvorná oblast. Na barvitém snímku vynikají jasné okraje a tmavé útvary...
Zdá se, že NGC 7822 jsou nahuštěny žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na konci obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. Na tomto barvitém poli jsou pěkně vidět jasné okraje a tmavé tvary uvnitř...
Zdá se, že se do NGC 7822 nahloučily horké, mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji gigantického molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se asi 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. V barvitém koutu nebe jsou uvnitř mlhoviny výrazné...
Zdá se, že zející otvor v NGC 7822 vyplňují pilíře plynu, prachu a mladých horkých hvězd. Tato zářivá hvězdotvorná oblast leží na okrají obrovského molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus, asi 3000 světelných let daleko. V tomto barvitém zorném poli jsou zvýrazněné jasné okraje a...
Střed NGC 7822 obsahuje pilíře plynu, prachu a mladých, horkých hvězd. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se nachází zářící hvězdotvorná oblast vzdálená asi 3000 světelných let. Tento barevný pohled zvýrazňuje jasné okraje a složité tvary uvnitř...
Tento úžasný pozemský snímek hvězdného výtrysku z observatoře Gemini Jih v chilských Andách na planetě Zemi pomohly zaostřit laserové umělé hvězdy a adaptivní optika. Ty dva výtoky z MHO 2147 pocházejí z mladé hvězdy ve vývoji. Hvězda se nachází v centrální Mléčné dráze na hranici souhvězdí Střelce...
V NGC 7822 je plno horkých mladých hvězd a kosmických pilířů plynu a prachu. Tato oblast vzniku zářivých hvězd asi 3000 světelných roků daleko je na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefea (Cepheus). Na teleskopickém pohledu v mlhovině vynikají jasné okraje a tmavé...
Do NGC 7822 se jak se zdá natěsnaly horké mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se ve vzdálenosti asi 3000 světelných let nachází hvězdotvorná oblast. Na barvitém snímku vynikají jasné okraje a tmavé útvary...
Zdá se, že NGC 7822 jsou nahuštěny žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na konci obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. Na tomto barvitém poli jsou pěkně vidět jasné okraje a tmavé tvary uvnitř...
Zdá se, že se do NGC 7822 nahloučily horké, mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Na okraji gigantického molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus se asi 3000 světelných let daleko nachází zářivá hvězdotvorná oblast. V barvitém koutu nebe jsou uvnitř mlhoviny výrazné...
Zdá se, že zející otvor v NGC 7822 vyplňují pilíře plynu, prachu a mladých horkých hvězd. Tato zářivá hvězdotvorná oblast leží na okrají obrovského molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus, asi 3000 světelných let daleko. V tomto barvitém zorném poli jsou zvýrazněné jasné okraje a...
Střed NGC 7822 obsahuje pilíře plynu, prachu a mladých, horkých hvězd. Na okraji obřího molekulárního mraku v severním souhvězdí Kefeus se nachází zářící hvězdotvorná oblast vzdálená asi 3000 světelných let. Tento barevný pohled zvýrazňuje jasné okraje a složité tvary uvnitř...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
