Jaké by to bylo odlétat od planety Země? Taková událost byla do velkých podrobností vizuálně zaznamenána, když kosmická sonda MESSENGER prolétla v roce 2005 opět kolem Země na své cestě k planetě Merkur. Na časosběrném videu je vidět, jak se Země otáčí a ubíhá do dálky. Sluncem osvětlená polovina...
Také 12. dubna, ale 1961, se sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin stal prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O svém pohledu z oběžné dráhy hlásil, že "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Jiný 12. duben, v roce 1981, organizace NASA...
Sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin se stal 12. dubna 1961 prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O pohledu z oběžné dráhy řekl: "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Oslavme nedávným snímkem z Mezinárodní kosmické stanice. Pěkný...
Sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin se stal 12. dubna 1961 první člověkem ve vesmíru. Jeho na dálku ovládaná kosmická loď Vostok 1 ho vynesla do výšky 200 mil a jednou s ním obletěla Zemi. O svém prvním pohledu z vesmíru řekl: "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno se...
21. června uskutečnil pilot Mike Melvill historický let s okřídlenou lodí přezdívanou SpaceShipOne -- první soukromý pilotovaný let do vesmíru. Kosmická loď dosáhla na suborbitální dráze výšky těsně nad 100 kilometrů, podobně jako první lodě NASA v programu Mercury. Takže jaký to byl...
Dnes před čtyřiceti lety (5. května 1961) za úsvitu kosmického věku, operátoři NASA "zažehli svíčku" a vyslali Alana Sheparda obloukem do vesmíru na vrcholu rakety Redstone. Snímek ukazuje Sheparda v přetlakovém obleku před startem v jeho přecpané kosmické kabině nazvané "Freedom 7". Let Freedom...
Před čtyriceti lety, 12.dubna 1961 se stal sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin prvním člověkem ve vesmíru. Jeho dálkově ovládaná kosmická loď Vostok 1 jej vynesla do výše 200 mil (320km) a jednou s ním obletěla planetu Zemi. Gagarin byl při tomto letu pouze pasažérem. Jako předběžné...
Jaké by to bylo odlétat od planety Země? Taková událost byla do velkých podrobností vizuálně zaznamenána, když kosmická sonda MESSENGER prolétla v roce 2005 opět kolem Země na své cestě k planetě Merkur. Na časosběrném videu je vidět, jak se Země otáčí a ubíhá do dálky. Sluncem osvětlená polovina...
Také 12. dubna, ale 1961, se sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin stal prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O svém pohledu z oběžné dráhy hlásil, že "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Jiný 12. duben, v roce 1981, organizace NASA...
Sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin se stal 12. dubna 1961 prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O pohledu z oběžné dráhy řekl: "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Oslavme nedávným snímkem z Mezinárodní kosmické stanice. Pěkný...
Sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin se stal 12. dubna 1961 první člověkem ve vesmíru. Jeho na dálku ovládaná kosmická loď Vostok 1 ho vynesla do výšky 200 mil a jednou s ním obletěla Zemi. O svém prvním pohledu z vesmíru řekl: "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno se...
21. června uskutečnil pilot Mike Melvill historický let s okřídlenou lodí přezdívanou SpaceShipOne -- první soukromý pilotovaný let do vesmíru. Kosmická loď dosáhla na suborbitální dráze výšky těsně nad 100 kilometrů, podobně jako první lodě NASA v programu Mercury. Takže jaký to byl...
Dnes před čtyřiceti lety (5. května 1961) za úsvitu kosmického věku, operátoři NASA "zažehli svíčku" a vyslali Alana Sheparda obloukem do vesmíru na vrcholu rakety Redstone. Snímek ukazuje Sheparda v přetlakovém obleku před startem v jeho přecpané kosmické kabině nazvané "Freedom 7". Let Freedom...
Před čtyriceti lety, 12.dubna 1961 se stal sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin prvním člověkem ve vesmíru. Jeho dálkově ovládaná kosmická loď Vostok 1 jej vynesla do výše 200 mil (320km) a jednou s ním obletěla planetu Zemi. Gagarin byl při tomto letu pouze pasažérem. Jako předběžné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
