Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 3. do 2. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a v konjunkci s Marsem. Těsná přiblížení čekají také Jupiter a Merkur a Venuši s Uranem. Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je vidět hodně, a dokonce nastala další nečekaná polární záře. Falcon 9 letos...
Proč je korona kolem Slunce tak horká? Slabou a nejasnou sluneční koronu, která se prostírá nad fotosférou neboli viditelným povrchem Slunce, nelze z povrchu Země snadno uvidět, ale je změřeno, že má stokrát vyšší teplotu jak samotná fotosféra. Astronomové dlouho hledali zdroj...
Na Slunci často dochází k erupcím horkého plynu. Jedna taková erupce vytvořila zářící filament (vlákno) na snímku nahoře, který v červenci 2000 zachytila družice Země TRACE. I když je tento filament v porovnání s velikostí Slunce malý, na výšku měří něco přes 100 000 kilometrů, tak do...
Na těchto dvou políčcích z družice TRACE, která snímkovala tranzit 2004 vnitřní planety, klouže před nesmírným slunečním kotoučem Venuše. Políčka stereogramu jsou uspořádána "vpravo/vlevo" tak, aby jste mohli na monitoru pozorovat z pohodlné vzdálenosti s trochu zkříženýma očima a obrazy...
Na Slunci to byl docela klidný den. Snímek nahoře ale ukazuje, že i během dnů, kdy se nic neděje je sluneční povrch rušným místem. Poměrně chladné tmavé oblasti zobrazené v ultrafialovém světle mají teploty tisíce stupňů Celsia. Poblíž horizontu je jako jasná oblast vidět velká...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 3. do 2. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a v konjunkci s Marsem. Těsná přiblížení čekají také Jupiter a Merkur a Venuši s Uranem. Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je vidět hodně, a dokonce nastala další nečekaná polární záře. Falcon 9 letos...
Proč je korona kolem Slunce tak horká? Slabou a nejasnou sluneční koronu, která se prostírá nad fotosférou neboli viditelným povrchem Slunce, nelze z povrchu Země snadno uvidět, ale je změřeno, že má stokrát vyšší teplotu jak samotná fotosféra. Astronomové dlouho hledali zdroj...
Na Slunci často dochází k erupcím horkého plynu. Jedna taková erupce vytvořila zářící filament (vlákno) na snímku nahoře, který v červenci 2000 zachytila družice Země TRACE. I když je tento filament v porovnání s velikostí Slunce malý, na výšku měří něco přes 100 000 kilometrů, tak do...
Na těchto dvou políčcích z družice TRACE, která snímkovala tranzit 2004 vnitřní planety, klouže před nesmírným slunečním kotoučem Venuše. Políčka stereogramu jsou uspořádána "vpravo/vlevo" tak, aby jste mohli na monitoru pozorovat z pohodlné vzdálenosti s trochu zkříženýma očima a obrazy...
Na Slunci to byl docela klidný den. Snímek nahoře ale ukazuje, že i během dnů, kdy se nic neděje je sluneční povrch rušným místem. Poměrně chladné tmavé oblasti zobrazené v ultrafialovém světle mají teploty tisíce stupňů Celsia. Poblíž horizontu je jako jasná oblast vidět velká...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa. Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
