Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa

Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa

Vypočtené heliocentrické trajektorie sedmi možných těles z meteoritického proudu Příbram-Neuschwanstein (čárkovaně) spolu s trajektoriemi obou hlavních těles (nepřerušovaná čára). Překresleny jsou i oběžné trajektorie planet (tečkovaně) po Jupiter Autor: Observatoř Ondřejov
Vypočtené heliocentrické trajektorie sedmi možných těles z meteoritického proudu Příbram-Neuschwanstein (čárkovaně) spolu s trajektoriemi obou hlavních těles (nepřerušovaná čára). Překresleny jsou i oběžné trajektorie planet (tečkovaně) po Jupiter
Autor: Observatoř Ondřejov
7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.

Srážky Země s takto malými tělesy o hmotnostech maximálně několika gramů jsou běžné, taková tělíska se při průletu atmosférou prudce ohřejí a vypaří ve vysokých výškách. Astronomové mluví o meteorech, laici o padajících hvězdách. Meteorickými tělísky je prostoupen celý meziplanetární prostor, jejich původci jsou nejčastěji komety. Speciálně komety prolétající kolem Slunce se prudce odpařují, z jejich jader se uvolňují zamrzlá zrníčka prachu a za kometou formují jakýsi proud prachových tělísek. Pokud Země tímto proudem prolétá, zaznamenáme obvykle zvýšené množství meteorů vylétajících jakoby z jednoho místa na obloze a mluvíme pak o meteorickém roji (ten vždy přísluší nějakému konkrétnímu tělesu). Najít roj způsobený tělesem, jehož fragmenty byly již zmíněné dva meteority, bylo cílem výzkumu pracovníků Astronomické ústavu AV ČR v Ondřejově.

Pavel Koten a spolupracovníci analyzovali pozorování sbíraná v kampaních po sedm let vždy na začátku dubna na stanicích v Ondřejově a Kunžaku. Meteory byly zaznamenány prostřednictvím videokamer se zesilovačem obrazu. V letech 2003 až 2010 tedy pokryli 19 nocí dvojstaničním pozorováním, což celkově odpovídá 175 hodinám pozorovacího času, během nichž zachytili téměř 1000 meteorů. Z tohoto bohatého pozorovacího materiálu vyloučili meteory, které nemohly mít nic společného s předpokládaným proudem Příbram-Neuschwanstein. Pro další analýzu zůstalo jen 57 vhodných kandidátů, z čehož 27 bylo zachyceno kamerami na obou stanicích, 30 pak vždy pouze na jedné stanici. Zatímco v případě dvojstaničních pozorování bylo možné přímo vypočítat dráhu tělesa ve Sluneční soustavě nebo polohu radiantu, pro jednostaniční pozorování byla situace mnohem komplikovanější a meteory musely být studovány jeden po druhém, přičemž se jejich atmosférické trajektorie porovnávaly s trajektorií bolidu Příbram.

Silné požadavky na vlastnosti meteorů ponechaly ve hře pouhých jedenáct kandidátů, pro něž byly pečlivě vypočteny atmosférické trajektorie, trajektorie ve Sluneční soustavě a také poloha radiantu, přičemž každý z těchto údajů byl porovnáván s údaji meteoritu Příbram. Několikastupňové porovnání ukázalo, že je nepravděpodobné, aby se jednalo o rojové meteory příslušející předpokládanému meteorickému proudu Příbram-Neuschwanstein. Jejich radianty a také počáteční výšky mají mnohem větší rozptyl, než je pro rojové meteory obvyklé. Naopak se zdá, že jejich vlastnosti nijak nevybočují z vlastností sporadických (pozaďových) meteorů. Statistické testy naznačují, že zdánlivá podobnost oběžných trajektorií sedmice dvojstaničních kandidátů a proudu Příbram-Neuschwanstein je dílem náhody.

Doplňková numerická simulace pak ukázala, že i kdyby se při dávném rozpadu většího tělesa, při němž vznikly meteority Příbram a Neuschwanstein, vytvořila menší tělíska, velmi rychle by se rozplynula na zcela jiné trajektorie, a dnes bychom stejně neměli možnost uvažovat o jejich společném původu. V současnosti se tedy nezdá, že by meteority Příbram nebo Neuschwanstein byly zdrojem pro byť slabý meteorický roj.

Reference: Koten P. a kol., Search for faint meteors on the orbits of Příbram and Neuschwanstein meteorites. Icarus 239 (2014) 244-252
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001910351400325X
Kontakt: RNDr. Pavel Koten, Ph.D., koten@asu.cas.cz

Převzato z webu Astronomického ústavu AV ČR.




Seriál

  1. Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
  2. Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
  3. Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
  4. Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
  5. Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
  6. Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
  7. Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
  8. Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
  9. Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
  10. Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
  11. Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
  12. Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
  13. Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
  14. Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
  15. Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
  16. Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
  17. Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
  18. Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
  19. Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
  20. Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
  21. Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
  22. Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
  23. Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
  24. Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
  25. Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
  26. Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
  27. Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
  28. Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
  29. Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
  30. Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
  31. Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
  32. Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
  33. Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
  34. Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
  35. Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
  36. Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
  37. Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
  38. Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
  39. Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
  40. Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
  41. Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
  42. Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
  43. Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
  44. Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
  45. Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
  46. Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
  47. Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
  48. Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
  49. Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
  50. Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
  51. Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
  52. Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
  53. Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
  54. Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
  55. Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
  56. Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
  57. Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
  58. Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
  59. Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
  60. Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
  61. Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
  62. Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
  63. Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
  64. Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
  65. Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
  66. Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
  67. Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
  68. Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
  69. Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
  70. Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
  71. Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek


O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. Více o autorovi na jeho webových stránkách svanda.astronomie.cz.



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »