Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla

Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla

Drakonidy 2011 zachycené nad Dánskem. Kromě meteorů je dobře patrná i probíhající polární záře.
Autor: Jesper Grønne.

Předpovědi meteorického roje Drakonid vypadaly na 8. října 2011 velmi slibně s příslibem dvou výrazných maxim. Vzhledem k tomu, že Drakonidy jsou poněkud tajemným rojem, bylo nutné tuto jedinečnou příležitost využít beze zbytku. Pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ spoluorganizovali pozorování Drakonid 2011 z letadel letících nad oblačností. Experiment byl vyhodnocen jako velký úspěch.

Astronomové jsou si prakticky jisti, že příčinou většiny meteorických rojů, tedy náhlého (avšak obvykle opakovaného) zvýšení počtu pozorovaných meteorů vyletujících jakoby z jednoho místa na obloze – z radiantu – jsou komety. Jádra vlasatic s ohonem při průletu kolem Slunce zanechávají v průletové trajektorii prachové částice v jakémsi proudu. Pokud Země prochází tímto proudem (obvykle jednou ročně), tak astronomové pozorují meteorický roj. Původcem Drakonid, které jsou aktivní vždy na začátku října, je kometa 21P/Giacobini-Zinner, objevená v roce 1900 M. Giacobinim ve Francii a znovuobjevená v roce 1913 E. Zinnerem z Německa. Tato kometa patří do tzv. Jupiterovy rodiny, její trajektorie je tedy silně ovlivňována gravitačním působením Jupiteru a ke Slunci se vrací jednou za 6,6 roku. 21P/Giacobini-Zinner byla vůbec prvním cílem výzkumu kosmickými sondami, když v roce 1985 proletěla jejím ohonem sonda ICE (International Cometary Explorer).

Drakonidy jsou zajímavé i z jiného důvodu. Ve všech klasifikačních stupnicích jsou zařazovány mezi velmi křehká tělesa. Jejich počáteční výšky jsou pro danou hmotnost a vstupní rychlost vysoké, stejně jako výšky, v nichž tělesa přestávají zářit. To vše svědčí pro velmi nízkou hustotu a mechanickou pevnost. Kometa 21P/Giacobini-Zinner a také Drakonidy tak nejspíše představují velmi panenský materiál, který zde zůstal po vzniku Sluneční soustavy. To z nich činí důležité cíle pro studium vývoje našeho hvězdného systému.

Pozorovací kampaně meteorických rojů mají i další cíle, a to jednak prověření předpovědí, jež jsou vydávány na základně numerických integrací trajektorií prachových částic z minulých (známých) návratů komety, a také nalezení vláken nových, zanechaných kometou při nepozorovaných návratech.

Tento výčet důvodů motivoval organizaci celoevropské pozorovací kampaně v říjnu roku 2011. Klíčovou roli v této kampani hrála pozorování prováděná z paluby dvou letadel typu Falcon 20, jež letěla ve formaci a umožnila tak dvoustaniční pozorování Drakonid nerušené oblačností. Šlo o vůbec první evropskou kampaň z paluby letadel, jíž se zúčastnil „tým snů“ vědců meteorické astronomie a je potěšující, že pracovníci AsÚ byli mezi nimi. Letecká pozorování byla přirozeně doplněna o pozorování pozemská ať již optická z meteorických sítí, nebo radarová. Dvě letadla, jedno poskytnuté francouzskou laboratoří Safire, druhé německou agenturou pro kosmický výzkumu DLR, byla naditá nejrůznějšími přístroji vhodnými k pozorování meteorů, především však videokamerami se zesilovači signálu.

Francouzské letadlo Falcon 20 použité při letecké kampani pozorování Drakonid v roce 2011. Foto Pavel Koten.
Francouzské letadlo Falcon 20 použité při letecké kampani pozorování Drakonid v roce 2011. Foto Pavel Koten.
Francouzské letadlo Falcon 20 použité při letecké kampani pozorování Drakonid v roce 2011. Foto Pavel Koten.

Celkově se z obou letadel podařilo zaznamenat 250 meteorů, pro něž byly určeny světelné křivky. Trajektorie, rychlosti, zpomalení a orbity byly určeny pro 35 exemplářů pozorovaných dvojstaničně. Pro rok 2011 byla předpovězena dvě maxima, přičemž to hlavní (způsobené průchodem Země vláknem z roku 1900) proběhlo velmi přesně dle předpovědi. Zaznamenána ale byla i vlákna související s návraty komety před rokem 1900, což prokazuje aktivitu mateřské komety v předobjevovém období. Druhé maximum pocházející z vlákna z roku 1926 nastalo asi o hodinu později. Studované meteory měly překvapivě velmi plochou světelnou křivku (jasnost meteoru se v průběhu letu příliš neměnila), což se u domněle křehkých těles, jakými Drakonidy zřejmě jsou, neočekává. Zdánlivý rozpor však spíše poukazuje na nespolehlivost použité metodiky, tedy že zřejmě nelze jednoznačně provázat strmost světelné křivky s křehkostí materiálu.

První evropská letecká meteorická pozorovací kampaň byla velmi úspěšná. Přesto přinesla některá ponaučení pro další podobné akce. Během zpracování se například ukázalo, že volba pozorovací oblasti ve vysokých zeměpisných šířkách (byť byla optimální pro Drakonidy 2011) nebyla úplně šťastná, neboť pozorování rušila probíhající polární záře, která komplikovala fotometrii. Objevily se i problémy s podaným letovým plánem, který, pokud vede přes území více států, nemusí být přijat v podobě optimální pro pozorování (v roce 2011 např. původní plán neschválilo Rusko, cesta tedy musela být vedena alternativně).

Reference: Vaubaillon, J., Koten, P. a kol., The 2011 Draconids: The First European Airborne Meteor Observation Campaign, Earth, Moon, and Planets 114 (2015) 137
Koten, P. a kol., Three Peaks of 2011 Draconid Activity Including that Connected with Pre-1900 Material, Earth, Moon, and Planets 112 (2014) 15

Kontakt: RNDr. Pavel Koten, Ph. D., koten@asu.cas.cz



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



Seriál

  1. Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
  2. Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
  3. Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
  4. Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
  5. Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
  6. Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
  7. Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
  8. Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
  9. Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
  10. Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
  11. Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
  12. Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
  13. Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
  14. Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
  15. Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
  16. Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
  17. Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
  18. Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
  19. Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
  20. Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
  21. Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
  22. Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
  23. Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
  24. Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
  25. Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
  26. Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
  27. Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
  28. Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
  29. Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
  30. Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
  31. Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
  32. Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
  33. Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
  34. Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
  35. Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
  36. Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
  37. Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
  38. Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
  39. Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
  40. Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
  41. Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
  42. Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
  43. Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
  44. Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
  45. Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
  46. Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
  47. Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
  48. Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
  49. Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
  50. Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
  51. Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
  52. Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
  53. Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
  54. Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
  55. Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
  56. Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
  57. Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
  58. Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
  59. Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
  60. Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
  61. Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
  62. Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
  63. Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
  64. Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
  65. Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
  66. Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
  67. Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
  68. Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
  69. Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
  70. Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
  71. Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek


O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. Více o autorovi na jeho webových stránkách svanda.astronomie.cz.

Štítky: Drakonidy


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »