Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ

Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ

Asteroidy.

Přibližně jednou za deset let vychází monografie Asteroids, která v několika desítkách autorských kapitol shrnuje současně vědění o těchto malých tělesech Sluneční soustavy. Kniha publikovaná v knihovničce Space Science Series si klade za cíl stát se učebnicí v oboru zkoumání planetek, tedy shrnout stav problematiky na aktuální úrovni a stát se tak základem pro rozšiřování oboru v dalším desetiletí. S potěšením konstatujme, že i pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty se na této prestižní knize podílejí.

Hned o dvě kapitoly se zaslouží jednak J. Borovička a P. Spurný (kapitola 1.2 s názvem Small Near-Earth Asteroids as a Source of Meteorites) a P. Pravec (kapitola 1.4 Asteroid Systems: Binaries, Triples, and Pairs). Obě kapitoly velmi dobře shrnují podstatné události ve dvou směrech oboru, kterými se pracovní skupiny Oddělení meziplanetární hmoty zabývají a jejich autorství potvrzuje, že se čeští vědci řadí mezi světovou špičku. Kniha sice vyjde až v druhé polovině tohoto roku, ale přijaté kapitoly jsou již (volně) k dispozici nedočkavým čtenářům.

V pořadí jako první z těchto dvou zmíněných najdeme kapitolu autorského týmu vedeného J. Borovičkou a P. Spurným o původu meteoritů. Země se při svém oběhu kolem Slunce čas od času střetává s malými planetkami o rozměrech několika metrů a ještě častěji s menšími tělesy, které nazýváme meteoroidy. Průnik kosmických těles do zemské atmosféry je doprovázen světelnými jevy – meteory –, které, pokud jsou velmi jasné, označují odborníci jako bolidy. Pozorování bolidů umožňují určit předatmosférickou dráhu tělesa, fyzikální a chemické vlastnosti mateřských planetek a také tok těles (tedy frekvenci jejich impaktů na Zemi) v rozsahu velikostí od centimetrů po desítky metrů. V kapitole autoři vysvětlují procesy, které se odehrávají během průniku kosmických těles atmosférou a poskytují přehled pozorovacích technik.

Velmi jasné bolidy jsou obvykle způsobeny tělesy, jejichž části průlet atmosférou přežijí. Dopadnuvší tělesa se pak označují jako meteority a ty jsou jedinečným materiálem mapujícím minulost Sluneční soustavy. Autoři proto v kapitole shrnují všech 22 meteoritických pádů zaznamenaných přístrojovou technikou (v kapitole pochopitelně není zařazen poslední pád meteoritu Žďár). Mezi ty významné se řadí například dopady meteoritů Almahata Sitta a Benešov, jejichž mateřská tělesa byla velmi heterogenní, což zcela změnilo pohled na strukturu a složení malých planetek. Zajímavými jsou také meteority Příbram a Neuschwanstein, jejichž trajektorie jsou až podezřele podobné, takže je pravděpodobné, že se jedná o pozůstatky katastrofického rozpadu jednoho tělesa. Za zmínku stojí i bolid Čeljabinsk, bolid roku 2013, o němž byl pořízen asi nejbohatší pozorovací materiál a jehož tlaková vlna poškodila mnoho budov v jihouralské oblasti Ruska. Kapitolu uzavírají otevřenými otázkami v oboru, kterých zůstává pěkná řádka.

Na druhou v pořadí narazíme na kapitolu o vícenásobných planetkách, na níž se autorsky podílel P. Pravec. V poslední dekádě se množství známých binárních blízkozemních planetek více než zečtyřnásobilo, počet planetek hlavního pásu se známým satelitem se zdvojnásobil. Bylo objeveno půl tuctu trojitých planetek a byla objevena předtím neznámá populace asteroidálních párů a malých dvojitých planetek v hlavním pásu. Je zajímavé, že ještě v monografii Asteroids II (vydané v roce 1989) se objevila kapitola s názvem „Mají planetky své satelity?“, tedy za méně než dvacet let došlo k obrovskému převratu v nazírání na tuto problematiku. Průlom nastal v roce 1993, kdy byl u planetky Ida v podstatě šťastnou náhodou objeven měsíček Daktyl při průletu sondy Galileo na cestě k Jupiteru. Hypotéza existence vícenásobných těles byla současně podpořena několika známými dvojitými krátery na Zemi a také podivnými světelnými křivkami některých planetek.

Autoři shrnují pozorovací metody vedoucí k odhalení vícenásobnosti planetek, využívající jak pozorování optická, tak radarová i pozorování v dalších spektrálních oblastech. To vše je doprovázeno rozvojem numerických metod umožňujících stanovit například tvar nebo rotační stav planetek. Kombinace pozorování a numerického řešení pak omezuje množství hypotéz, vysvětlujících vznik vícenásobných asteroidů.
Současná pozorování naznačují, že malé bináry, tedy ty s rozměry pod 20 km, vznikají rotačním rozpadem větších těles, které bylo do nadkritického stavu roztočen YORP efektem. Jednotný formalismus založený na rotačním rozpadu a porozpadové dynamice dovede uspokojivě vysvětlit vznik malých binárů, trojplanetek i párů (jako pár označíme dvojici planetek, které jsou geneticky spřízněny, ale nejsou vázány gravitačně). Velká tělesa (tedy větší než 20 km) s průvodcem však nejspíš vznikají při srážkách. Autoři kapitolu uzavírají příslibem, že v oboru nás v následujícím desetiletí nepochybně čeká velké množství nových vzrušujících objevů.

Zájemcům o „kosmické smetí“ tedy nelze než doporučit pořízení učebnice Asteroids IV, nebo alespoň studium dvou představovaných kapitol s českou stopou, jež jsou k dispozici volně v ArXivu.

Reference:
Borovička, J., Spurný, P. a Brown, P., Small Near-Earth Asteroids as a Source of Meteorites, Asteroids IV (2015), přijato, arXiv:1502.03307
Margot, J.-L., Pravec, P. a kol., Asteroid Systems: Binaries, Triples, and Pairs, Asteroids IV (2015), přijato, arXiv:1504.00034

Kontakty:
RNDr. Jiří Borovička, CSc., borovic@asu.cas.cz
RNDr. Pavel Spurný, CSc., spurny@asu.cas.cz
RNDr. Petr Pravec, Dr., ppravec@asu.cas.cz

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.




Seriál

  1. Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
  2. Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
  3. Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
  4. Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
  5. Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
  6. Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
  7. Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
  8. Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
  9. Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
  10. Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
  11. Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
  12. Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
  13. Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
  14. Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
  15. Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
  16. Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
  17. Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
  18. Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
  19. Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
  20. Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
  21. Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
  22. Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
  23. Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
  24. Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
  25. Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
  26. Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
  27. Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
  28. Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
  29. Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
  30. Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
  31. Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
  32. Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
  33. Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
  34. Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
  35. Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
  36. Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
  37. Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
  38. Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
  39. Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
  40. Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
  41. Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
  42. Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
  43. Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
  44. Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
  45. Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
  46. Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
  47. Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
  48. Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
  49. Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
  50. Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
  51. Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
  52. Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
  53. Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
  54. Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
  55. Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
  56. Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
  57. Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
  58. Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
  59. Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
  60. Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
  61. Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
  62. Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
  63. Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
  64. Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
  65. Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
  66. Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
  67. Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
  68. Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
  69. Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
  70. Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
  71. Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek
  72. Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis
  73. Výzkumy v ASU AV ČR (73): Analýza spektra bolidu Benešov
  74. Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou – Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry
  75. Výzkumy v ASU AV ČR (75): Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?
  76. Výzkumy v ASU AV ČR (76): Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES


O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. Více o autorovi na jeho webových stránkách svanda.astronomie.cz.

Štítky: Asteriody


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše

západ Měsíce a Venuše nad Kletí

Další informace »