Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk

Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk

Mapa vyznačující pozici 715 videí, u nichž byla spolehlivě zjištěna zeměpisná poloha. Zelená čára je projekcí letové dráhy, zelená hvězdička pak označuje pozici dopadu největšího fragmentu. Modré body označují pozice, z nichž bylo pořízeno video samotného bolidu, fialové místa s videem zachycujícím vývoj stopy. Místa označená oranžově pak značí zachycení stínohry vyvolané průletem.
Autor: J. Borovička a kol.

Průlet superbolidu Čeljabinsk 15. února 2013 je jedním z nejlépe dokumentovaných pádů meteoritu v lidské historii. Proběhl v ranních hodinách nad obydlenou oblastí a byl náhodně zaznamenán mnoha kamerami. Tyto video záznamy výrazně přispěly k přesným výpočtům dráhy meteoroidu jak v kosmickém prostoru, tak v atmosféře. Pracovníci ASU si dali tu práci, že vytvořili a zveřejnili katalog těchto video záznamů.

Krátká, možná až zbytečná rekapitulace: 15. února 2013 v časných ranních hodinách vstoupil do atmosféry v pouralské oblasti jižně od města Čeljabinsk meteoroid s odhadovaným průměrem kolem 19 metrů rychlostí asi 19 km/s. Těleso začalo prudce brzdit a vyvolalo velmi jasný bolid v maximu jasnější než Slunce. Bolid byl na obloze patrný 17 sekund, během prvních 11 sekund neustále zjasňoval. Po průletu zůstala dlouho dobře patrná prachová stopa a navíc do jezera Čebarkul dopadl asi půltunový zbytek tělesa, tisíce dalších úlomků byly nalezeny v pádovém poli dlouhém několik desítek kilometrů.

Průlet doprovázela mohutná tlaková vlna, jež dorazila do oblasti města Čeljabinsk 1,5 až 5 minut po události. Tlaková vlna způsobila na zemi značné škody, vyrážela okna a dveře, způsobila dokonce pád střechy zinkovny v Čeljabinsku. Na 1500 lidí bylo zraněno. Odhadovaná celková energie uvolněná při rozpadu tělesa odpovídá explozi asi 500 kilotun TNT, tedy asi třicetinásobku výbuchu jaderné pumy nad Hirošimou.

Průlet bolidu Čeljabinsk je v mnoha ohledech výjimečný. Ještě nedávno se odhadovalo, že taková událost se statisticky odehraje zhruba jednou za století. Historické záznamy ovšem naznačovaly, že by to mohlo být i častěji. Dobře známou událostí je výbuch tělesa nad Tunguzkou v roce 1908 s energetickým ekvivalentem 3-15 megatun TNT. Infrazvuková měření naznačují, že 3. srpna 1963 došlo k pádu tělesa s celkovou uvolněnou energií v řádu 1 megatuny TNT v Indickém oceánu a další podezřelé události se datují do roků 1930 a 1938. Za zmínku stojí i dopad železného meteoritu 12. února 1947 u Vladivostoku (10 kt TNT), o němž se zmiňuje i A. C. Clarke ve svém románu Setkání s Rámou. Nejnovější statistika objevů planetek nakonec potvrdila, že celkově skutečně bude pádů srovnatelných s Čeljabinskem několik za století. Vezmeme-li však v úvahu, že téměř 90 % povrchu Země je neobydleno nebo obydleno jen řídce a navíc abychom pád zaznamenali, musí být nad dotyčným územím jasno, pozorování takových událostí jsou a nadále budou velmi vzácná.

Čeljabinský bolid je výjimečný právě bohatostí záznamů. Ne proto, že by snad Rusové neustále rutinně natáčeli oblohu, ale shodou okolností. V Rusku je rozšíření palubních automobilových kamer mnohem vyšší než v jiných státech a to proto, že takoví řidiči mají slevu na pojištění (neboť záznam usnadňuje likvidaci nehod pojišťovnou). K průletu bolidu došlo relativně nevysoko nad obzorem (tedy v zorném poli mnohých kamer) a navíc v době, kdy značná část místní populace byla na cestě do práce. Záznamy z palubních kamer doplňují záznamy ze stacionárních dopravních kamer, z bezpečnostních kamer ale i z mobilních telefonů náhodných přihlížejících. Překvapivě se užitečnými ukázaly i záznamy, na nichž není bolid přímo vidět. Například kamery mířené jiným směrem nebo kamery v budovách zaznamenaly změny osvětlení, jež jsou v podstatě jako jediné použitelné pro popis světelné křivky v maximu jasnosti, kdy je bolid na kamerách hledících přímo na něj beznadějně přeexponovaný.

Celkově jde o velice bohatý materiál. Odborníci z ASU se rozhodli tento materiál utřídit a katalogizovat. Tento materiál je totiž nedocenitelným pro dodatečné zpracování  pádu a upřesňování jeho parametrů včetně efektů na Zemi. Katalog (jehož on-line verze se stále aktualizuje) obsahuje odkazy na téměř tisíc záznamů. Pracovníci ASU ve spolupráci s kolegou z Ústavu struktury a mechaniky hornin a spolupracovníky z Ruska, Kanady a USA věnovali značné úsilí určení všech důležitých parametrů videa včetně jeho geolokace i identifikace duplicit. V interaktivní verzi je možné záznamy třídit nebo v nich vyhledávat. Katalog tak usnadňuje práci všem, které po odborné stránce zajímá, co se nad Čeljabinskem onoho únorového rána vlastně stalo. Ti ostatní pak mají přístup k hodinám a hodinám živé dokumentace této jedinečné události.


Reference:
Borovička, J., Shrbený, L. a kol. A catalog of video records of the 2013 Chelyabinsk superbolide, Astronomy & Astrophysics 585 (2016) A90
http://meteor.asu.cas.cz/Chelyabinsk/

Kontakt:
RNDr. Jiří Borovička, CSc., jiri.borovicka@asu.cas.cz



Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.



Seriál

  1. Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
  2. Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
  3. Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
  4. Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
  5. Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
  6. Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
  7. Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
  8. Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
  9. Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
  10. Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
  11. Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
  12. Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
  13. Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
  14. Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
  15. Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
  16. Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
  17. Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
  18. Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
  19. Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
  20. Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
  21. Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
  22. Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
  23. Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
  24. Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
  25. Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
  26. Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
  27. Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
  28. Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
  29. Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
  30. Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
  31. Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
  32. Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
  33. Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
  34. Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
  35. Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
  36. Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
  37. Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
  38. Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
  39. Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
  40. Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
  41. Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
  42. Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
  43. Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
  44. Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
  45. Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
  46. Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
  47. Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
  48. Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
  49. Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
  50. Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
  51. Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
  52. Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
  53. Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
  54. Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
  55. Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
  56. Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
  57. Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
  58. Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
  59. Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
  60. Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
  61. Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
  62. Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
  63. Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
  64. Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
  65. Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
  66. Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
  67. Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
  68. Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
  69. Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
  70. Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
  71. Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek
  72. Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis


O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. Více o autorovi na jeho webových stránkách svanda.astronomie.cz.

Štítky: Bolid Čeljabinsk


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »