Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. březen 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. březen 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tajemství v gama paprscích

Uznání: N. Gehrels, D. Macomb, D. Bertsch, D. Thompson, R. Hartman (GSFC), EGRET, NASA

Gama záření je nejenergetičtější formou světla jež nese milión i více krát více energie než fotony viditelného světla. Co bychom viděli v gama záření? Jestliže bychom mohli, tak důvěrně známá obloha se stálicemi by byla nahrazena nejbizardnějšími objekty známými moderní astrofyzice -- a některé z nich jsou neznámé. Přístroj EGRET na palubě oběžné Comptonovi gama observatoře dělal v devadesátých letech přehlídku oblohy a katalogizoval 271 nebeských zdrojů vysokoenergetického gama záření. Tyto zdroje se velice liší od silných zábleskových gama zdrojů, které vzplanou a rychle zmizí z dohledu, jež badatelé některé z nich identifikovali s exotickými černými děrami, neutronovými hvězdami a vzdálenými planoucími galaxiemi. Ale 170 katalogizovaných zdrojů zobrazených nahoře na mapě celé oblohy zůstává neidentifikováno. Hodně zdrojů na této mapě záhad v gama záření asi přísluší k již známým typům emitujících gama záření a jsou prostě zakryté nebo jsou příliš slabé aby mohly být pozitivně identifikovány. Ovšem astronomové nedávno zvýšili pozornost na pás zdrojů táhnoucí se přes rovinu Galaxie, zde promítnutou podél středu mapy, jež může představovat velkou neznámou třídu galaktických gama zářičů. V každém případě neidentifikované zdroje by mohly zůstat záhadou až do plánovaného vypuštění citlivějšího gama dalekohledu Gamma-ray Large Area Space Telescope v roce 2005.

Štítky: Gama záření, Neidentifikované zdroje


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »