Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. srpen 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. srpen 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rentgenové záření z galaktické roviny

Uznání: Ken Ebisawa (LHEA/ GSFC) et al., CXC, NASA

V únoru roku 2000 strávila oběžná rentgenová observatoř Chandra 27 hodin zíráním do roviny naší Galaxie Mléčná dráha. Jejím cílem byla ploška v malém souhvězdí Štít (Scutum), prázdná zóna Mléčné dráhy, kde galaktický plyn a prach zastiňují viditelné světlo a činí tak optickým dalekohledům špatný výhled. Ovšem pozorování pronikavým rentgenovým zářením prohlédlo překážky a odhalilo Mléčnou dráhu a vesmír za ní. Rentgenový pohled nahoře je rekonstruhován ve falešných barvách, kde vzdálené aktivní galaxie vyzařující vysokoenergetické rentgenové paprsky se jeví jako modré tečky, zatímco červenavé tečky představují zdroje nízkoenergetického rentgenového záření, pravděpodobně hvězdy v samotné Mléčné dráze. Záhadou je difuzní modrá záře vysokoenergetického rentgenova záření, zřetelně se odlišující od jednotlivých zdrojů na snímku. Astronomové vedou dlouhou debatu, zda rozsáhlá rentgenová emise zjevně v naší galaktické rovině je způsobována diskrétními zdroji nebo difuzním horkým plynem. Jak tyto výsledky naznačují, tak odpovědí je vskutku difuzní mezihvězdný plyn o teplotách desítek miliónů ale vznikají další otázky. Co zahřívá plyn na tyto neuvěřitelné teploty? Proč se tento energetický plyn potlouká v galaktické rovině?

Štítky: Rentgenové paprsky, Galaktická rovina, Diffuse emission


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a Uran v konjunkci

Další informace »