Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. srpen 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. srpen 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rentgenové záření z galaktické roviny

Uznání: Ken Ebisawa (LHEA/ GSFC) et al., CXC, NASA

V únoru roku 2000 strávila oběžná rentgenová observatoř Chandra 27 hodin zíráním do roviny naší Galaxie Mléčná dráha. Jejím cílem byla ploška v malém souhvězdí Štít (Scutum), prázdná zóna Mléčné dráhy, kde galaktický plyn a prach zastiňují viditelné světlo a činí tak optickým dalekohledům špatný výhled. Ovšem pozorování pronikavým rentgenovým zářením prohlédlo překážky a odhalilo Mléčnou dráhu a vesmír za ní. Rentgenový pohled nahoře je rekonstruhován ve falešných barvách, kde vzdálené aktivní galaxie vyzařující vysokoenergetické rentgenové paprsky se jeví jako modré tečky, zatímco červenavé tečky představují zdroje nízkoenergetického rentgenového záření, pravděpodobně hvězdy v samotné Mléčné dráze. Záhadou je difuzní modrá záře vysokoenergetického rentgenova záření, zřetelně se odlišující od jednotlivých zdrojů na snímku. Astronomové vedou dlouhou debatu, zda rozsáhlá rentgenová emise zjevně v naší galaktické rovině je způsobována diskrétními zdroji nebo difuzním horkým plynem. Jak tyto výsledky naznačují, tak odpovědí je vskutku difuzní mezihvězdný plyn o teplotách desítek miliónů ale vznikají další otázky. Co zahřívá plyn na tyto neuvěřitelné teploty? Proč se tento energetický plyn potlouká v galaktické rovině?

Štítky: Rentgenové paprsky, Galaktická rovina, Diffuse emission


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »