Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. srpen 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. srpen 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rentgenové záření z galaktické roviny

Uznání: Ken Ebisawa (LHEA/ GSFC) et al., CXC, NASA

V únoru roku 2000 strávila oběžná rentgenová observatoř Chandra 27 hodin zíráním do roviny naší Galaxie Mléčná dráha. Jejím cílem byla ploška v malém souhvězdí Štít (Scutum), prázdná zóna Mléčné dráhy, kde galaktický plyn a prach zastiňují viditelné světlo a činí tak optickým dalekohledům špatný výhled. Ovšem pozorování pronikavým rentgenovým zářením prohlédlo překážky a odhalilo Mléčnou dráhu a vesmír za ní. Rentgenový pohled nahoře je rekonstruhován ve falešných barvách, kde vzdálené aktivní galaxie vyzařující vysokoenergetické rentgenové paprsky se jeví jako modré tečky, zatímco červenavé tečky představují zdroje nízkoenergetického rentgenového záření, pravděpodobně hvězdy v samotné Mléčné dráze. Záhadou je difuzní modrá záře vysokoenergetického rentgenova záření, zřetelně se odlišující od jednotlivých zdrojů na snímku. Astronomové vedou dlouhou debatu, zda rozsáhlá rentgenová emise zjevně v naší galaktické rovině je způsobována diskrétními zdroji nebo difuzním horkým plynem. Jak tyto výsledky naznačují, tak odpovědí je vskutku difuzní mezihvězdný plyn o teplotách desítek miliónů ale vznikají další otázky. Co zahřívá plyn na tyto neuvěřitelné teploty? Proč se tento energetický plyn potlouká v galaktické rovině?

Štítky: Rentgenové paprsky, Galaktická rovina, Diffuse emission


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »