V celooblohové projekci Mléčné dráhy vzniká krásný prsten kosmického prachu, hvězd a mlhovin podél její, do prstence stočené, roviny. Tvůrčí panoráma pokrývá celou ze Země viditelnou Galaxii v ambiciózní 360ti stupňové mozaice, jejíž dokončení trvalo dva roky. Obrazová data byla na severní...
Užijte si jednu z nejfotogeničtějších oblastí noční oblohy, zde působivě zachycenou. Zcela vlevo je vidět jak uhlopříčně probíhá pás naší Galaxie Mléčné dráhy, vpravo od středu je barevná oblast rho Ophiuchus včetně jasně oranžové hvězdy Antares a zcela vpravo je mlhovina Sharpless 1...
Tento lákavý fantazijní pohled vytvořil v Mezinárodním roku astronomie fotograf Larry Landolfi inspirován pozemskou noční oblohou. Jeho kompositní obraz vnuká myšlenku, že svítivá Mléčná dráha je nebeským prodloužením polní cesty. Název naší galaxie Mléčná dráha (latinsky Via Lactea), se...
Tento obsáhlý infračervený pohled na rovinu naší Mléčné dráhy ze Spitzerova kosmického dalekohledu je těžké ocenit jen z jedno obrázku. Ve skutečnosti Spitzerovy kamery pořídily přes 800 000 snímků a ty se nyní skládají dohromady do ohromné mozaiky galaktické roviny, do...
Tento pohled plný fantazie vytvořil fotograf Larry Landolfi a inspiroval se při návštěvě města Fort Davis v Texasu, které je domovem McDonaldovy observatoře pod tmavou noční oblohou. Kompozitní obraz naznačuje, že Mléčná dráha je nebeským prodloužením opuštěné polní cesty. Název naší...
Nejjasnější hvězdy v naší Galaxii, v Mléčné dráze sídlí v disku. Jelikož naše Slunce také sídlí v tomto disku, tak se nám tyto hvězdy jeví jako difuzní pás, který obepíná oblohu. Panoráma nahoře ze severního pásu disku Mléčné dráhy pokrývá 90 stupňů a je digitálně vytvořenou...
Zarolujte doprava zahleďte se do prašné roviny naší Mléčné dráhy v infračerveném světle. Kosmické panoráma vzniklo díky projektu GLIMPSE (Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire) a Spitzerovu kosmickému dalekohledu. Středem pohledu ve falešných barvách, který v jižním...
Nejjasnější hvězdy v naší Mléčné dráze sídlí v disku. Jelikož v tomto disku sídlí také naše Slunce, tak se nám tyto hvězdy jeví jako difuzní pás, který obepíná oblohu. Panoráma nahoře ze severního pásu disku Mléčné dráhy pokrývá 90° a je digitálně vytvořenou mozaikou několika...
Na tomto pohledu na oblohu lze snadno spatřit výduť kolem středu naší Galaxie Mléčná dráha, tmavá kosmická mračna, galaktickou rovinu a dokonce i okolní galaxie. Přitom ale každý pixel digitálního snímku je ve skutečnosti sám založen na sčítání hvězd, jelikož je odvozen z databáze...
V časných ranních hodinách 19.listopadu amatér Chen Huang-Ming zachytil oblohu plnou astromických zázraků. Se svou kamerou typu rybí oko postavenou na hoře Ho-Huan na Taiwanu začal ve 2:33 místního času půlhodinovou expozici snímku nahoře. Spousta zachycených slavných hvězd a mlhovin je příliš...
V únoru roku 2000 strávila oběžná rentgenová observatoř Chandra 27 hodin zíráním do roviny naší Galaxie Mléčná dráha. Jejím cílem byla ploška v malém souhvězdí Štít (Scutum), prázdná zóna Mléčné dráhy, kde galaktický plyn a prach zastiňují viditelné světlo a činí tak optickým dalekohledům špatný...
Toto nádherné panoráma celé oblohy je mozaikou 51 širokoúhlých fotografií. Snímky byly pořízeny během tří let z míst v Kalifornii (USA), Jižní Africe a Německu. Jednotlivé snímky byly digititalizovány a složeny dohromady aby vytvořily neporušený pohled 360 krát 180 stupnů. S využitím...
Horká mračna plynu táhnou z roviny naší Galaxie Mléčné dráhy obrovským komínem, který byl nedávno zobrazen v rádiových vlnách. Tým kanadské přehlídky galaktické roviny použil řadu radioteleskopů k přehlídce ionizovaného plynu v oblasti známé jako W4. Vespodu W4 a a ve středu snímku...
V celooblohové projekci Mléčné dráhy vzniká krásný prsten kosmického prachu, hvězd a mlhovin podél její, do prstence stočené, roviny. Tvůrčí panoráma pokrývá celou ze Země viditelnou Galaxii v ambiciózní 360ti stupňové mozaice, jejíž dokončení trvalo dva roky. Obrazová data byla na severní...
Užijte si jednu z nejfotogeničtějších oblastí noční oblohy, zde působivě zachycenou. Zcela vlevo je vidět jak uhlopříčně probíhá pás naší Galaxie Mléčné dráhy, vpravo od středu je barevná oblast rho Ophiuchus včetně jasně oranžové hvězdy Antares a zcela vpravo je mlhovina Sharpless 1...
Tento lákavý fantazijní pohled vytvořil v Mezinárodním roku astronomie fotograf Larry Landolfi inspirován pozemskou noční oblohou. Jeho kompositní obraz vnuká myšlenku, že svítivá Mléčná dráha je nebeským prodloužením polní cesty. Název naší galaxie Mléčná dráha (latinsky Via Lactea), se...
Tento obsáhlý infračervený pohled na rovinu naší Mléčné dráhy ze Spitzerova kosmického dalekohledu je těžké ocenit jen z jedno obrázku. Ve skutečnosti Spitzerovy kamery pořídily přes 800 000 snímků a ty se nyní skládají dohromady do ohromné mozaiky galaktické roviny, do...
Tento pohled plný fantazie vytvořil fotograf Larry Landolfi a inspiroval se při návštěvě města Fort Davis v Texasu, které je domovem McDonaldovy observatoře pod tmavou noční oblohou. Kompozitní obraz naznačuje, že Mléčná dráha je nebeským prodloužením opuštěné polní cesty. Název naší...
Nejjasnější hvězdy v naší Galaxii, v Mléčné dráze sídlí v disku. Jelikož naše Slunce také sídlí v tomto disku, tak se nám tyto hvězdy jeví jako difuzní pás, který obepíná oblohu. Panoráma nahoře ze severního pásu disku Mléčné dráhy pokrývá 90 stupňů a je digitálně vytvořenou...
Zarolujte doprava zahleďte se do prašné roviny naší Mléčné dráhy v infračerveném světle. Kosmické panoráma vzniklo díky projektu GLIMPSE (Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire) a Spitzerovu kosmickému dalekohledu. Středem pohledu ve falešných barvách, který v jižním...
Nejjasnější hvězdy v naší Mléčné dráze sídlí v disku. Jelikož v tomto disku sídlí také naše Slunce, tak se nám tyto hvězdy jeví jako difuzní pás, který obepíná oblohu. Panoráma nahoře ze severního pásu disku Mléčné dráhy pokrývá 90° a je digitálně vytvořenou mozaikou několika...
Na tomto pohledu na oblohu lze snadno spatřit výduť kolem středu naší Galaxie Mléčná dráha, tmavá kosmická mračna, galaktickou rovinu a dokonce i okolní galaxie. Přitom ale každý pixel digitálního snímku je ve skutečnosti sám založen na sčítání hvězd, jelikož je odvozen z databáze...
V časných ranních hodinách 19.listopadu amatér Chen Huang-Ming zachytil oblohu plnou astromických zázraků. Se svou kamerou typu rybí oko postavenou na hoře Ho-Huan na Taiwanu začal ve 2:33 místního času půlhodinovou expozici snímku nahoře. Spousta zachycených slavných hvězd a mlhovin je příliš...
V únoru roku 2000 strávila oběžná rentgenová observatoř Chandra 27 hodin zíráním do roviny naší Galaxie Mléčná dráha. Jejím cílem byla ploška v malém souhvězdí Štít (Scutum), prázdná zóna Mléčné dráhy, kde galaktický plyn a prach zastiňují viditelné světlo a činí tak optickým dalekohledům špatný...
Toto nádherné panoráma celé oblohy je mozaikou 51 širokoúhlých fotografií. Snímky byly pořízeny během tří let z míst v Kalifornii (USA), Jižní Africe a Německu. Jednotlivé snímky byly digititalizovány a složeny dohromady aby vytvořily neporušený pohled 360 krát 180 stupnů. S využitím...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
