Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. září 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. září 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Magnetary na obloze

Uznání snímku: E. L. Wright (UCLA), COBE Project, Courtesy MSFC, NASA

Na tomto infračerveném snímku galaktického středu jsou označené polohy kandidátů na magnetary, o nichž se předpokládá, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické elektrárny klasifikované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGR) a anomální rentgenové pulsary (Anomalous X-ray Pulsars - AXP) jsou pravděpodobně rotujícími, supermagnetickými neutronovými hvězdami asi o velikosti města. Jak je silné magnetické pole magnetaru? Magnetické pole Země, jenž natáčí střelkou kompasu měří asi 1 Gauss, nejsilnější pole dosažitelná v pozemských laboratořích mají asi 100 000 Gaussů, zatímco monstrózní magnetické pole magnetaru se odhaduje až na 1 000 000 000 000 000 Gaussů. Tak silný magnet umístěný v poloviční vzdálenosti k Měsíci by snadno vymazal vaši kreditní kartu a vytáhl vám propisky z vašich kapes. Magnetar SGR 1900+14 vygeneroval v roce 1998 ze vzdálenosti asi 20 000 světelných let silný záblesk gama záření, jenž detekovalo hodně družic. O tomto výronu vysokoenergetického záření je nyní známo, že měl měřitelný vliv na ionosféru Země. Magnetické pole na povrchu magnetaru je tak silné, že se předpokládá, že bortí a posunuje kůru neutronové hvězdy a generuje intenzivní vysokoenergetická vzplanutí.

Štítky: Magnetické pole, Magnetar, Neutronová hvězda


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »