Astronomové pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu a observatoře Gaia zjistili, že magnetar SGR 0501+4516 pravděpodobně nevznikl při výbuchu nedaleké supernovy, jak se dosud předpokládalo. Původ tohoto objektu s extrémně silným magnetickým polem je tak nyní neznámý.
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení...
Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy....
Pozorování z observatoří ESO La Silla a Paranal v Chile poprvé prokázaly spojení mezi gamma záblesky s velmi dlouhým trváním a neobvykle jasnými výbuchy supernov. Výsledky ukazují, že supernova nebyla poháněna, jak se očekávalo, radioaktivním rozpadem, ale rozpadem velmi silného magnetického pole...
Je dosud nejjasnější zaznamenaný výbuch v Galaxii klíčem ke sjednocení dvou typů nebeských explozí? Naší sluneční soustavou v minulém prosinci prolétla hustá vrstva gama paprsků, jenom několikrát tlustší než je rozměr Země ve sluneční soustavě a zahltila družice a pozorovatelně se odrazila...
Na tomto infračerveném obrazu oblasti galaktického středu jsou vyznačeny polohy kandidátů na magnetary, o nichž se věří, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické zdroje energie, pozorovateli označované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGRs) a anomální...
Na tomto skvělém kompozitním snímku založeném na údajích z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope oblohu osvětlují zbytky rozeseté po výbuchu kosmické supernovy. Tato zářivá vlákna rázového plynu katalogizovaná jako N49 zabírají v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno asi 30...
Rozptýlené trosky z exploze supernovy ozařují oblohu na tomto nádherném kombinovaném snímku založeném na datech z Hubble Space Telescope. Tato zářící vlákna plynu, katalogizovaná jako N49, se rozprostírají do 30 světelných roků v naší sousední galaxii, Velkém Magelanově mračnu. Světlo z původní...
Na tomto infračerveném snímku galaktického středu jsou označené polohy kandidátů na magnetary, o nichž se předpokládá, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické elektrárny klasifikované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGR) a anomální rentgenové pulsary (Anomalous...
Na tomto infračerveném snímku oblasti galaktického středu leží SGR 1900+14 - nejsilnější známý magnet v Galaxii. O SGR 1900+14 se předpokládá, že je rotující supermagnetická neutronová hvězda o rozměru města neboli magnetar. Jak silné je magnetické pole Magnetaru? Zemské magnetické pole, které...
Astronomové pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu a observatoře Gaia zjistili, že magnetar SGR 0501+4516 pravděpodobně nevznikl při výbuchu nedaleké supernovy, jak se dosud předpokládalo. Původ tohoto objektu s extrémně silným magnetickým polem je tak nyní neznámý.
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení...
Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy....
Pozorování z observatoří ESO La Silla a Paranal v Chile poprvé prokázaly spojení mezi gamma záblesky s velmi dlouhým trváním a neobvykle jasnými výbuchy supernov. Výsledky ukazují, že supernova nebyla poháněna, jak se očekávalo, radioaktivním rozpadem, ale rozpadem velmi silného magnetického pole...
Je dosud nejjasnější zaznamenaný výbuch v Galaxii klíčem ke sjednocení dvou typů nebeských explozí? Naší sluneční soustavou v minulém prosinci prolétla hustá vrstva gama paprsků, jenom několikrát tlustší než je rozměr Země ve sluneční soustavě a zahltila družice a pozorovatelně se odrazila...
Na tomto infračerveném obrazu oblasti galaktického středu jsou vyznačeny polohy kandidátů na magnetary, o nichž se věří, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické zdroje energie, pozorovateli označované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGRs) a anomální...
Na tomto skvělém kompozitním snímku založeném na údajích z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope oblohu osvětlují zbytky rozeseté po výbuchu kosmické supernovy. Tato zářivá vlákna rázového plynu katalogizovaná jako N49 zabírají v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno asi 30...
Rozptýlené trosky z exploze supernovy ozařují oblohu na tomto nádherném kombinovaném snímku založeném na datech z Hubble Space Telescope. Tato zářící vlákna plynu, katalogizovaná jako N49, se rozprostírají do 30 světelných roků v naší sousední galaxii, Velkém Magelanově mračnu. Světlo z původní...
Na tomto infračerveném snímku galaktického středu jsou označené polohy kandidátů na magnetary, o nichž se předpokládá, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické elektrárny klasifikované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGR) a anomální rentgenové pulsary (Anomalous...
Na tomto infračerveném snímku oblasti galaktického středu leží SGR 1900+14 - nejsilnější známý magnet v Galaxii. O SGR 1900+14 se předpokládá, že je rotující supermagnetická neutronová hvězda o rozměru města neboli magnetar. Jak silné je magnetické pole Magnetaru? Zemské magnetické pole, které...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
