Astronomové pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu a observatoře Gaia zjistili, že magnetar SGR 0501+4516 pravděpodobně nevznikl při výbuchu nedaleké supernovy, jak se dosud předpokládalo. Původ tohoto objektu s extrémně silným magnetickým polem je tak nyní neznámý.
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení...
Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy....
Pozorování z observatoří ESO La Silla a Paranal v Chile poprvé prokázaly spojení mezi gamma záblesky s velmi dlouhým trváním a neobvykle jasnými výbuchy supernov. Výsledky ukazují, že supernova nebyla poháněna, jak se očekávalo, radioaktivním rozpadem, ale rozpadem velmi silného magnetického pole...
Je dosud nejjasnější zaznamenaný výbuch v Galaxii klíčem ke sjednocení dvou typů nebeských explozí? Naší sluneční soustavou v minulém prosinci prolétla hustá vrstva gama paprsků, jenom několikrát tlustší než je rozměr Země ve sluneční soustavě a zahltila družice a pozorovatelně se odrazila...
Na tomto infračerveném obrazu oblasti galaktického středu jsou vyznačeny polohy kandidátů na magnetary, o nichž se věří, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické zdroje energie, pozorovateli označované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGRs) a anomální...
Na tomto skvělém kompozitním snímku založeném na údajích z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope oblohu osvětlují zbytky rozeseté po výbuchu kosmické supernovy. Tato zářivá vlákna rázového plynu katalogizovaná jako N49 zabírají v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno asi 30...
Rozptýlené trosky z exploze supernovy ozařují oblohu na tomto nádherném kombinovaném snímku založeném na datech z Hubble Space Telescope. Tato zářící vlákna plynu, katalogizovaná jako N49, se rozprostírají do 30 světelných roků v naší sousední galaxii, Velkém Magelanově mračnu. Světlo z původní...
Na tomto infračerveném snímku galaktického středu jsou označené polohy kandidátů na magnetary, o nichž se předpokládá, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické elektrárny klasifikované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGR) a anomální rentgenové pulsary (Anomalous...
Na tomto infračerveném snímku oblasti galaktického středu leží SGR 1900+14 - nejsilnější známý magnet v Galaxii. O SGR 1900+14 se předpokládá, že je rotující supermagnetická neutronová hvězda o rozměru města neboli magnetar. Jak silné je magnetické pole Magnetaru? Zemské magnetické pole, které...
Astronomové pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu a observatoře Gaia zjistili, že magnetar SGR 0501+4516 pravděpodobně nevznikl při výbuchu nedaleké supernovy, jak se dosud předpokládalo. Původ tohoto objektu s extrémně silným magnetickým polem je tak nyní neznámý.
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení...
Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy....
Pozorování z observatoří ESO La Silla a Paranal v Chile poprvé prokázaly spojení mezi gamma záblesky s velmi dlouhým trváním a neobvykle jasnými výbuchy supernov. Výsledky ukazují, že supernova nebyla poháněna, jak se očekávalo, radioaktivním rozpadem, ale rozpadem velmi silného magnetického pole...
Je dosud nejjasnější zaznamenaný výbuch v Galaxii klíčem ke sjednocení dvou typů nebeských explozí? Naší sluneční soustavou v minulém prosinci prolétla hustá vrstva gama paprsků, jenom několikrát tlustší než je rozměr Země ve sluneční soustavě a zahltila družice a pozorovatelně se odrazila...
Na tomto infračerveném obrazu oblasti galaktického středu jsou vyznačeny polohy kandidátů na magnetary, o nichž se věří, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické zdroje energie, pozorovateli označované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGRs) a anomální...
Na tomto skvělém kompozitním snímku založeném na údajích z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope oblohu osvětlují zbytky rozeseté po výbuchu kosmické supernovy. Tato zářivá vlákna rázového plynu katalogizovaná jako N49 zabírají v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno asi 30...
Rozptýlené trosky z exploze supernovy ozařují oblohu na tomto nádherném kombinovaném snímku založeném na datech z Hubble Space Telescope. Tato zářící vlákna plynu, katalogizovaná jako N49, se rozprostírají do 30 světelných roků v naší sousední galaxii, Velkém Magelanově mračnu. Světlo z původní...
Na tomto infračerveném snímku galaktického středu jsou označené polohy kandidátů na magnetary, o nichž se předpokládá, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické elektrárny klasifikované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGR) a anomální rentgenové pulsary (Anomalous...
Na tomto infračerveném snímku oblasti galaktického středu leží SGR 1900+14 - nejsilnější známý magnet v Galaxii. O SGR 1900+14 se předpokládá, že je rotující supermagnetická neutronová hvězda o rozměru města neboli magnetar. Jak silné je magnetické pole Magnetaru? Zemské magnetické pole, které...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
