Astronomové pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu a observatoře Gaia zjistili, že magnetar SGR 0501+4516 pravděpodobně nevznikl při výbuchu nedaleké supernovy, jak se dosud předpokládalo. Původ tohoto objektu s extrémně silným magnetickým polem je tak nyní neznámý.
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení...
Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy....
Pozorování z observatoří ESO La Silla a Paranal v Chile poprvé prokázaly spojení mezi gamma záblesky s velmi dlouhým trváním a neobvykle jasnými výbuchy supernov. Výsledky ukazují, že supernova nebyla poháněna, jak se očekávalo, radioaktivním rozpadem, ale rozpadem velmi silného magnetického pole...
Je dosud nejjasnější zaznamenaný výbuch v Galaxii klíčem ke sjednocení dvou typů nebeských explozí? Naší sluneční soustavou v minulém prosinci prolétla hustá vrstva gama paprsků, jenom několikrát tlustší než je rozměr Země ve sluneční soustavě a zahltila družice a pozorovatelně se odrazila...
Na tomto infračerveném obrazu oblasti galaktického středu jsou vyznačeny polohy kandidátů na magnetary, o nichž se věří, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické zdroje energie, pozorovateli označované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGRs) a anomální...
Na tomto skvělém kompozitním snímku založeném na údajích z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope oblohu osvětlují zbytky rozeseté po výbuchu kosmické supernovy. Tato zářivá vlákna rázového plynu katalogizovaná jako N49 zabírají v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno asi 30...
Rozptýlené trosky z exploze supernovy ozařují oblohu na tomto nádherném kombinovaném snímku založeném na datech z Hubble Space Telescope. Tato zářící vlákna plynu, katalogizovaná jako N49, se rozprostírají do 30 světelných roků v naší sousední galaxii, Velkém Magelanově mračnu. Světlo z původní...
Na tomto infračerveném snímku galaktického středu jsou označené polohy kandidátů na magnetary, o nichž se předpokládá, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické elektrárny klasifikované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGR) a anomální rentgenové pulsary (Anomalous...
Na tomto infračerveném snímku oblasti galaktického středu leží SGR 1900+14 - nejsilnější známý magnet v Galaxii. O SGR 1900+14 se předpokládá, že je rotující supermagnetická neutronová hvězda o rozměru města neboli magnetar. Jak silné je magnetické pole Magnetaru? Zemské magnetické pole, které...
Astronomové pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu a observatoře Gaia zjistili, že magnetar SGR 0501+4516 pravděpodobně nevznikl při výbuchu nedaleké supernovy, jak se dosud předpokládalo. Původ tohoto objektu s extrémně silným magnetickým polem je tak nyní neznámý.
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení...
Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy....
Pozorování z observatoří ESO La Silla a Paranal v Chile poprvé prokázaly spojení mezi gamma záblesky s velmi dlouhým trváním a neobvykle jasnými výbuchy supernov. Výsledky ukazují, že supernova nebyla poháněna, jak se očekávalo, radioaktivním rozpadem, ale rozpadem velmi silného magnetického pole...
Je dosud nejjasnější zaznamenaný výbuch v Galaxii klíčem ke sjednocení dvou typů nebeských explozí? Naší sluneční soustavou v minulém prosinci prolétla hustá vrstva gama paprsků, jenom několikrát tlustší než je rozměr Země ve sluneční soustavě a zahltila družice a pozorovatelně se odrazila...
Na tomto infračerveném obrazu oblasti galaktického středu jsou vyznačeny polohy kandidátů na magnetary, o nichž se věří, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické zdroje energie, pozorovateli označované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGRs) a anomální...
Na tomto skvělém kompozitním snímku založeném na údajích z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope oblohu osvětlují zbytky rozeseté po výbuchu kosmické supernovy. Tato zářivá vlákna rázového plynu katalogizovaná jako N49 zabírají v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno asi 30...
Rozptýlené trosky z exploze supernovy ozařují oblohu na tomto nádherném kombinovaném snímku založeném na datech z Hubble Space Telescope. Tato zářící vlákna plynu, katalogizovaná jako N49, se rozprostírají do 30 světelných roků v naší sousední galaxii, Velkém Magelanově mračnu. Světlo z původní...
Na tomto infračerveném snímku galaktického středu jsou označené polohy kandidátů na magnetary, o nichž se předpokládá, že jsou nejsilnějšími magnety v galaxii. Tyto kosmické elektrárny klasifikované jako měkké gama opakovače (Soft Gamma Repeaters - SGR) a anomální rentgenové pulsary (Anomalous...
Na tomto infračerveném snímku oblasti galaktického středu leží SGR 1900+14 - nejsilnější známý magnet v Galaxii. O SGR 1900+14 se předpokládá, že je rotující supermagnetická neutronová hvězda o rozměru města neboli magnetar. Jak silné je magnetické pole Magnetaru? Zemské magnetické pole, které...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
