Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. červenec 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. červenec 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Io: Měsíc nad Jupiterem

Uznání: Cassini Imaging Team, Cassini Project, NASA

Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající pohled na aktivní Io s největším plynným obrem jako pozadím a nabízí tak skvělou demonstraci relativní velikosti vládnoucí planety. I když se Io na snímku zdá hned nad vířícími mraky Jupitera, tak Io se pohybuje na své dráze asi 420000 kilometrů od středu Jupitera každých 42 hodin. Takže je asi 350000 kilometrů nad vrcholky mraků Jupitera, což je zhruba ekvivalent vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Samotná sonda Cassini byla při pořizování obrazových dat vzdálená od Jupitera asi 10 miliónů kilometrů.

Štítky: Io, Jupiter, Cassini spacecraft


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »