Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. červenec 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. červenec 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Io: Měsíc nad Jupiterem

Uznání: Cassini Imaging Team, Cassini Project, NASA

Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající pohled na aktivní Io s největším plynným obrem jako pozadím a nabízí tak skvělou demonstraci relativní velikosti vládnoucí planety. I když se Io na snímku zdá hned nad vířícími mraky Jupitera, tak Io se pohybuje na své dráze asi 420000 kilometrů od středu Jupitera každých 42 hodin. Takže je asi 350000 kilometrů nad vrcholky mraků Jupitera, což je zhruba ekvivalent vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Samotná sonda Cassini byla při pořizování obrazových dat vzdálená od Jupitera asi 10 miliónů kilometrů.

Štítky: Io, Jupiter, Cassini spacecraft


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »