Kolem Jupiteru krouží jeho měsíce. Na videu jsou zachyceny dva z Jupiterových největších měsíců Europa a Io, které se křižují před obří planetární Velkou rudou skvrnou, největším známým bouřkovým systémem v naší Solární soustavě. Video bylo sestaveno ze snímků pořízených sondou Cassini při...
Saturnův měsíc Titan se nachází zhruba 1,5 miliardy kilometrů daleko od Země, avšak nedávno publikovaný článek zpracovaný na základě dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini odhalil, že tento vzdálený svět a naše planeta si jsou mimořádně podobné. Právě tak jako povrch oceánů a moří na...
Podivná skvrna na Titanu by mohla být mrakem, pokud ano, tak je to trvalý mrak. Kamery na palubě sondy Cassini nahlédly při přiblížení k Titanu do husté mlhavé atmosféry tohoto největšího Saturnova měsíce, a v letech 2005 i 2004 našly ve stejné poloze jasnou skvrnu. Na tomto snímku ve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Včera, po průletu rychlostí asi 15 kilometrů za sekundu mezerou širokou 25 000 kilometrů v velkolepé soustavě ledových prstenců vzdálené planety, se stal Cassini první kosmickou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu plynného obra Saturna. Cassiniho úzkoúhlá kamera se otočila, aby...
Na plynovém obrovi Jupiteru, který vládne Sluneční soustavě, je každý den zataženo. Na tomto úžasně podrobném snímku ve skutečných barvách, který je částí velké digitálního mozaikového portrétu Jupitera pořízeného sondou Cassini při jejím průletu kolem Jupitera v prosinci 2000, jsou vidět...
Automatická kosmická sonda Cassini, kterou vypustila v roce 1997 NASA, je už dostatečně blízko na to, aby rozlišila dost prstenců a měsíců své cílové planety Saturna. Sonda se k prstenčité planetě přiblížila asi na dvě vzdálenosti Země-Slunce. Během inženýrských testů minulý...
Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající...
Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Nejvíce vulkanické těleso ve Sluneční soustavě, Io, má průměr 3 600 kilometrů, což je přibližně velikost jediného velkého přirozeného satelitu naší Země. Tento úctu budící pohled na aktivní Io s největším plynným obrem na pozadí, který pořídila...
Kolem Jupiteru krouží jeho měsíce. Na videu jsou zachyceny dva z Jupiterových největších měsíců Europa a Io, které se křižují před obří planetární Velkou rudou skvrnou, největším známým bouřkovým systémem v naší Solární soustavě. Video bylo sestaveno ze snímků pořízených sondou Cassini při...
Saturnův měsíc Titan se nachází zhruba 1,5 miliardy kilometrů daleko od Země, avšak nedávno publikovaný článek zpracovaný na základě dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini odhalil, že tento vzdálený svět a naše planeta si jsou mimořádně podobné. Právě tak jako povrch oceánů a moří na...
Podivná skvrna na Titanu by mohla být mrakem, pokud ano, tak je to trvalý mrak. Kamery na palubě sondy Cassini nahlédly při přiblížení k Titanu do husté mlhavé atmosféry tohoto největšího Saturnova měsíce, a v letech 2005 i 2004 našly ve stejné poloze jasnou skvrnu. Na tomto snímku ve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Včera, po průletu rychlostí asi 15 kilometrů za sekundu mezerou širokou 25 000 kilometrů v velkolepé soustavě ledových prstenců vzdálené planety, se stal Cassini první kosmickou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu plynného obra Saturna. Cassiniho úzkoúhlá kamera se otočila, aby...
Na plynovém obrovi Jupiteru, který vládne Sluneční soustavě, je každý den zataženo. Na tomto úžasně podrobném snímku ve skutečných barvách, který je částí velké digitálního mozaikového portrétu Jupitera pořízeného sondou Cassini při jejím průletu kolem Jupitera v prosinci 2000, jsou vidět...
Automatická kosmická sonda Cassini, kterou vypustila v roce 1997 NASA, je už dostatečně blízko na to, aby rozlišila dost prstenců a měsíců své cílové planety Saturna. Sonda se k prstenčité planetě přiblížila asi na dvě vzdálenosti Země-Slunce. Během inženýrských testů minulý...
Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající...
Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Nejvíce vulkanické těleso ve Sluneční soustavě, Io, má průměr 3 600 kilometrů, což je přibližně velikost jediného velkého přirozeného satelitu naší Země. Tento úctu budící pohled na aktivní Io s největším plynným obrem na pozadí, který pořídila...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
