Kolem Jupiteru krouží jeho měsíce. Na videu jsou zachyceny dva z Jupiterových největších měsíců Europa a Io, které se křižují před obří planetární Velkou rudou skvrnou, největším známým bouřkovým systémem v naší Solární soustavě. Video bylo sestaveno ze snímků pořízených sondou Cassini při...
Saturnův měsíc Titan se nachází zhruba 1,5 miliardy kilometrů daleko od Země, avšak nedávno publikovaný článek zpracovaný na základě dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini odhalil, že tento vzdálený svět a naše planeta si jsou mimořádně podobné. Právě tak jako povrch oceánů a moří na...
Podivná skvrna na Titanu by mohla být mrakem, pokud ano, tak je to trvalý mrak. Kamery na palubě sondy Cassini nahlédly při přiblížení k Titanu do husté mlhavé atmosféry tohoto největšího Saturnova měsíce, a v letech 2005 i 2004 našly ve stejné poloze jasnou skvrnu. Na tomto snímku ve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Včera, po průletu rychlostí asi 15 kilometrů za sekundu mezerou širokou 25 000 kilometrů v velkolepé soustavě ledových prstenců vzdálené planety, se stal Cassini první kosmickou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu plynného obra Saturna. Cassiniho úzkoúhlá kamera se otočila, aby...
Na plynovém obrovi Jupiteru, který vládne Sluneční soustavě, je každý den zataženo. Na tomto úžasně podrobném snímku ve skutečných barvách, který je částí velké digitálního mozaikového portrétu Jupitera pořízeného sondou Cassini při jejím průletu kolem Jupitera v prosinci 2000, jsou vidět...
Automatická kosmická sonda Cassini, kterou vypustila v roce 1997 NASA, je už dostatečně blízko na to, aby rozlišila dost prstenců a měsíců své cílové planety Saturna. Sonda se k prstenčité planetě přiblížila asi na dvě vzdálenosti Země-Slunce. Během inženýrských testů minulý...
Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající...
Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Nejvíce vulkanické těleso ve Sluneční soustavě, Io, má průměr 3 600 kilometrů, což je přibližně velikost jediného velkého přirozeného satelitu naší Země. Tento úctu budící pohled na aktivní Io s největším plynným obrem na pozadí, který pořídila...
Kolem Jupiteru krouží jeho měsíce. Na videu jsou zachyceny dva z Jupiterových největších měsíců Europa a Io, které se křižují před obří planetární Velkou rudou skvrnou, největším známým bouřkovým systémem v naší Solární soustavě. Video bylo sestaveno ze snímků pořízených sondou Cassini při...
Saturnův měsíc Titan se nachází zhruba 1,5 miliardy kilometrů daleko od Země, avšak nedávno publikovaný článek zpracovaný na základě dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini odhalil, že tento vzdálený svět a naše planeta si jsou mimořádně podobné. Právě tak jako povrch oceánů a moří na...
Podivná skvrna na Titanu by mohla být mrakem, pokud ano, tak je to trvalý mrak. Kamery na palubě sondy Cassini nahlédly při přiblížení k Titanu do husté mlhavé atmosféry tohoto největšího Saturnova měsíce, a v letech 2005 i 2004 našly ve stejné poloze jasnou skvrnu. Na tomto snímku ve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Včera, po průletu rychlostí asi 15 kilometrů za sekundu mezerou širokou 25 000 kilometrů v velkolepé soustavě ledových prstenců vzdálené planety, se stal Cassini první kosmickou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu plynného obra Saturna. Cassiniho úzkoúhlá kamera se otočila, aby...
Na plynovém obrovi Jupiteru, který vládne Sluneční soustavě, je každý den zataženo. Na tomto úžasně podrobném snímku ve skutečných barvách, který je částí velké digitálního mozaikového portrétu Jupitera pořízeného sondou Cassini při jejím průletu kolem Jupitera v prosinci 2000, jsou vidět...
Automatická kosmická sonda Cassini, kterou vypustila v roce 1997 NASA, je už dostatečně blízko na to, aby rozlišila dost prstenců a měsíců své cílové planety Saturna. Sonda se k prstenčité planetě přiblížila asi na dvě vzdálenosti Země-Slunce. Během inženýrských testů minulý...
Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající...
Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Nejvíce vulkanické těleso ve Sluneční soustavě, Io, má průměr 3 600 kilometrů, což je přibližně velikost jediného velkého přirozeného satelitu naší Země. Tento úctu budící pohled na aktivní Io s největším plynným obrem na pozadí, který pořídila...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS
