Kolem Jupiteru krouží jeho měsíce. Na videu jsou zachyceny dva z Jupiterových největších měsíců Europa a Io, které se křižují před obří planetární Velkou rudou skvrnou, největším známým bouřkovým systémem v naší Solární soustavě. Video bylo sestaveno ze snímků pořízených sondou Cassini při...
Saturnův měsíc Titan se nachází zhruba 1,5 miliardy kilometrů daleko od Země, avšak nedávno publikovaný článek zpracovaný na základě dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini odhalil, že tento vzdálený svět a naše planeta si jsou mimořádně podobné. Právě tak jako povrch oceánů a moří na...
Podivná skvrna na Titanu by mohla být mrakem, pokud ano, tak je to trvalý mrak. Kamery na palubě sondy Cassini nahlédly při přiblížení k Titanu do husté mlhavé atmosféry tohoto největšího Saturnova měsíce, a v letech 2005 i 2004 našly ve stejné poloze jasnou skvrnu. Na tomto snímku ve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Včera, po průletu rychlostí asi 15 kilometrů za sekundu mezerou širokou 25 000 kilometrů v velkolepé soustavě ledových prstenců vzdálené planety, se stal Cassini první kosmickou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu plynného obra Saturna. Cassiniho úzkoúhlá kamera se otočila, aby...
Na plynovém obrovi Jupiteru, který vládne Sluneční soustavě, je každý den zataženo. Na tomto úžasně podrobném snímku ve skutečných barvách, který je částí velké digitálního mozaikového portrétu Jupitera pořízeného sondou Cassini při jejím průletu kolem Jupitera v prosinci 2000, jsou vidět...
Automatická kosmická sonda Cassini, kterou vypustila v roce 1997 NASA, je už dostatečně blízko na to, aby rozlišila dost prstenců a měsíců své cílové planety Saturna. Sonda se k prstenčité planetě přiblížila asi na dvě vzdálenosti Země-Slunce. Během inženýrských testů minulý...
Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající...
Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Nejvíce vulkanické těleso ve Sluneční soustavě, Io, má průměr 3 600 kilometrů, což je přibližně velikost jediného velkého přirozeného satelitu naší Země. Tento úctu budící pohled na aktivní Io s největším plynným obrem na pozadí, který pořídila...
Kolem Jupiteru krouží jeho měsíce. Na videu jsou zachyceny dva z Jupiterových největších měsíců Europa a Io, které se křižují před obří planetární Velkou rudou skvrnou, největším známým bouřkovým systémem v naší Solární soustavě. Video bylo sestaveno ze snímků pořízených sondou Cassini při...
Saturnův měsíc Titan se nachází zhruba 1,5 miliardy kilometrů daleko od Země, avšak nedávno publikovaný článek zpracovaný na základě dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini odhalil, že tento vzdálený svět a naše planeta si jsou mimořádně podobné. Právě tak jako povrch oceánů a moří na...
Podivná skvrna na Titanu by mohla být mrakem, pokud ano, tak je to trvalý mrak. Kamery na palubě sondy Cassini nahlédly při přiblížení k Titanu do husté mlhavé atmosféry tohoto největšího Saturnova měsíce, a v letech 2005 i 2004 našly ve stejné poloze jasnou skvrnu. Na tomto snímku ve...
Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...
Včera, po průletu rychlostí asi 15 kilometrů za sekundu mezerou širokou 25 000 kilometrů v velkolepé soustavě ledových prstenců vzdálené planety, se stal Cassini první kosmickou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu plynného obra Saturna. Cassiniho úzkoúhlá kamera se otočila, aby...
Na plynovém obrovi Jupiteru, který vládne Sluneční soustavě, je každý den zataženo. Na tomto úžasně podrobném snímku ve skutečných barvách, který je částí velké digitálního mozaikového portrétu Jupitera pořízeného sondou Cassini při jejím průletu kolem Jupitera v prosinci 2000, jsou vidět...
Automatická kosmická sonda Cassini, kterou vypustila v roce 1997 NASA, je už dostatečně blízko na to, aby rozlišila dost prstenců a měsíců své cílové planety Saturna. Sonda se k prstenčité planetě přiblížila asi na dvě vzdálenosti Země-Slunce. Během inženýrských testů minulý...
Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající...
Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Nejvíce vulkanické těleso ve Sluneční soustavě, Io, má průměr 3 600 kilometrů, což je přibližně velikost jediného velkého přirozeného satelitu naší Země. Tento úctu budící pohled na aktivní Io s největším plynným obrem na pozadí, který pořídila...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a
