Úvodní  >  Štítky  >  Štítek cassini spacecraft

Štítek: cassini spacecraft

APOD Měsíce přes Jupiter

Kolem Jupiteru krouží jeho měsíce. Na videu jsou zachyceny dva z Jupiterových největších měsíců Europa a Io, které se křižují před obří planetární Velkou rudou skvrnou, největším známým bouřkovým systémem v naší Solární soustavě. Video bylo sestaveno ze snímků pořízených sondou Cassini při...

APOD Podivná skvrna na Titanu

Podivná skvrna na Titanu by mohla být mrakem, pokud ano, tak je to trvalý mrak. Kamery na palubě sondy Cassini nahlédly při přiblížení k Titanu do husté mlhavé atmosféry tohoto největšího Saturnova měsíce, a v letech 2005 i 2004 našly ve stejné poloze jasnou skvrnu. Na tomto snímku ve...

APOD Cassini k Venuši

Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...

APOD Enckeho dělení: Zde prochází měsíc

Včera, po průletu rychlostí asi 15 kilometrů za sekundu mezerou širokou 25 000 kilometrů v velkolepé soustavě ledových prstenců vzdálené planety, se stal Cassini první kosmickou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu plynného obra Saturna. Cassiniho úzkoúhlá kamera se otočila, aby...

APOD Portrét Jupitera

Na plynovém obrovi Jupiteru, který vládne Sluneční soustavě, je každý den zataženo. Na tomto úžasně podrobném snímku ve skutečných barvách, který je částí velké digitálního mozaikového portrétu Jupitera pořízeného sondou Cassini při jejím průletu kolem Jupitera v prosinci 2000, jsou vidět...

APOD Cassini se blíží k Saturnu

Automatická kosmická sonda Cassini, kterou vypustila v roce 1997 NASA, je už dostatečně blízko na to, aby rozlišila dost prstenců a měsíců své cílové planety Saturna. Sonda se k prstenčité planetě přiblížila asi na dvě vzdálenosti Země-Slunce. Během inženýrských testů minulý...

APOD Io: Měsíc nad Jupiterem

Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající...

APOD Io: měsíc nad Jupiterem

Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Nejvíce vulkanické těleso ve Sluneční soustavě, Io, má průměr 3 600 kilometrů, což je přibližně velikost jediného velkého přirozeného satelitu naší Země. Tento úctu budící pohled na aktivní Io s největším plynným obrem na pozadí, který pořídila...

APOD Měsíce přes Jupiter

Kolem Jupiteru krouží jeho měsíce. Na videu jsou zachyceny dva z Jupiterových největších měsíců Europa a Io, které se křižují před obří planetární Velkou rudou skvrnou, největším známým bouřkovým systémem v naší Solární soustavě. Video bylo sestaveno ze snímků pořízených sondou Cassini při...

APOD Podivná skvrna na Titanu

Podivná skvrna na Titanu by mohla být mrakem, pokud ano, tak je to trvalý mrak. Kamery na palubě sondy Cassini nahlédly při přiblížení k Titanu do husté mlhavé atmosféry tohoto největšího Saturnova měsíce, a v letech 2005 i 2004 našly ve stejné poloze jasnou skvrnu. Na tomto snímku ve...

APOD Cassini k Venuši

Ranní oblohou 15. října 1997 odstartovala družice Saturnu Cassini s připojenou sondou k Titanu Huygens. Zde je pře vodu vidět mocná raketa Titan 4B Centaur jak obloukem stoupá z vypouštěcího komplexu č. 40 na letecké základně na mysu Canaveral. Důmyslná automatická kosmická...

APOD Enckeho dělení: Zde prochází měsíc

Včera, po průletu rychlostí asi 15 kilometrů za sekundu mezerou širokou 25 000 kilometrů v velkolepé soustavě ledových prstenců vzdálené planety, se stal Cassini první kosmickou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu plynného obra Saturna. Cassiniho úzkoúhlá kamera se otočila, aby...

APOD Portrét Jupitera

Na plynovém obrovi Jupiteru, který vládne Sluneční soustavě, je každý den zataženo. Na tomto úžasně podrobném snímku ve skutečných barvách, který je částí velké digitálního mozaikového portrétu Jupitera pořízeného sondou Cassini při jejím průletu kolem Jupitera v prosinci 2000, jsou vidět...

APOD Cassini se blíží k Saturnu

Automatická kosmická sonda Cassini, kterou vypustila v roce 1997 NASA, je už dostatečně blízko na to, aby rozlišila dost prstenců a měsíců své cílové planety Saturna. Sonda se k prstenčité planetě přiblížila asi na dvě vzdálenosti Země-Slunce. Během inženýrských testů minulý...

APOD Io: Měsíc nad Jupiterem

Jak je velký jupiterův měsíc Io? Io má průměr asi 3600 kilometrů, což je asi velikost jediné velké přirozené družice planety Země a je nejvíce sopečným tělesem Sluneční soustavy. Sonda Cassini, která se nad Jupiterem vznášela při změně milénia, zachytila tento bázeň vyvolávající...

APOD Io: měsíc nad Jupiterem

Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Nejvíce vulkanické těleso ve Sluneční soustavě, Io, má průměr 3 600 kilometrů, což je přibližně velikost jediného velkého přirozeného satelitu naší Země. Tento úctu budící pohled na aktivní Io s největším plynným obrem na pozadí, který pořídila...



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »