Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. červen 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. červen 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sedna v poledne

Illustration Credit: Adolf Schaller, ESA, NASA

Stojíme na Sedně - nejvzdálenějším známém planetoidu Sluneční soustavy - a náš pohled na Slunce v pravé poledne může vypadat zhruba takto. Obrázek v podobě dramatické malířovy představy, ukazuje Slunce visící nad blízkým horizontem jako jasnou hvězdu ponořenou v zaprášené rovině ekliptiky. V prachem rozptýleném slunečním světle jsou ukryti mnohem známější příslušníci Sluneční soustavy včetně planety Země. Ovšem ze vzdálenosti kolem 13 miliard kilometrů (8 miliard mil) by byla Země viditelná pouze v triedru či malém dalekohledu. Na temné denní obloze Sedny, doprovázejí polední Slunce rovněž slabé hvězdy a temná prachová mračna Mléčné dráhy, která vychází vlevo nad pustým, zmrzlým terénem. Pro pozorovatele na Sedně by měly všechny planety vnitřní dráhy a zůstávaly by na obloze blízko Slunce. Samozřejmě, pro pozemské astronomy vnitřní planety Venuše a Merkur rovněž zůstávající v blízkosti Slunce, přičemž Venuše8. června na programu vzácný přechod slunečního disku.

Štítky: Sluneční soustava, Sedna, Oort cloud


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »