Spektrum meteoru

Uznání a copyright: P. Jenniskens (SETI Inst.), E. Jehin (ESO) et al., FORS1/VLT, ESO

Číhat na krátký záblesk stopy meteoru na obloze s velmi velkým dalekohledem se zdá téměř nemožným úkolem. Ale přece měli 12. května 2002 astronomové štěstí, jelikož jasný meteor náhodou prolétnul přes úzkou štěrbinu jejich spektrografu na observatoři Paranal. Spektrograf v tom okamžiku zrovna studoval světlo ze supernovy a rozlišoval a zaznamenával mnoho emisních čar v blízkém infračerveném pásmu vytvářených atomy vzdálené hvězdné exploze. Pod montáží stopy meteoru a jednotek Velmi velkého dalekohledu na hoře Paranal, panel a ukazuje kombinované spektrum jak supernovy, tak meteoru z 12. května. Panel b pak po odečtení příspěvků od supernovy a od pozadí ukazuje emisní spektrum samotného meteoru. Emise meteoru vzniká díky kolizím atomů kyslíku, dusíku a molekul v přehřátém vzduchu podél zářící stopy ve výškách kolem 100 kilometrů.