Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. únor 2010

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. únor 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zorné pole s Růžicovou mlhovinou

Uznání a copyright: Rogelio Bernal Andreo (Deep Sky Colors)

Co je okolo květnaté Růžicové mlhoviny? Tato slavná květnatá emisní mlhovina je na nedávno pořízeném hloubkovém širokoúhlém snímku zcela vpravo a jsou na něm i další pozoruhodnosti na nebi. Střed Růžicové mlhoviny označované NGC 2237 je zaplněn jasnými modrými hvězdami z otevřené hvězdokupy NGC 2244, jejíchž větry a energetické světlo evakuují střed mlhoviny. Pod touto slavnou mlhovinou, která může být symbolem dne sv. Valentýna, je sloupec prachu a plynu, který vypadá jako stonek růže, ale měří stovky světelných let. Ta jasná modrá hvězda vlevo dole od středu na snímku nahoře, se jmenuje S Monocerotis. Tato hvězda je součástí otevřené hvězdokupy NGC 2264, která je známá jako hvězdokupa Sněhová vločka. Napravo od S Mon je tmavá špičatá Kuželová mlhovina, jejíž tvar nejspíš utvářejí větry proudící z hmotné hvězdy zakryté prachem. Nalevo od S Mon je mlhovina Liščí kožich, což je bouřlivá oblast vytvořená rychle se vyvíjející hvězdokupou Sněhová vločka. Oblast Růžicové mlhoviny je vzdálená asi 5000 světelných let a je asi ve dvojnásobné vzdálenosti než oblast kolem S Mon. Celé toto pole lze spatřit i malým dalekohledem v souhvězdí Jednorožce (Monoceros).

Štítky: Emisní mlhovina, Růžicová mlhovina, Cone Nebula


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »