Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. červen 2010

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. červen 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Částečné zatmění Měsíce

Uznání a copyright: Brad Riza

Co se to stalo s Měsícem? Minulý víkend se zase jednou část Měsíce pohybovala stínem Země. To se v průměru stává jednou, dvakrát ročně, jelikož je dráha Měsíce kolem Země mírně skloněna. Úplněk na snímku nahoře jednak částečně zakrývají mraky a jednak je zčásti vpravo nahoře potěmnělý od zemského stínu. Pokud to mraky dovolily, tak částečné zatmění Měsíce bylo vidět z té poloviny Země, která byla zrovna při zatmění natočena k Měsíci, včetně většiny zemí omývaných Tichým oceánem. V úzkém proužku jižního Tichého oceánu bude 11. července viditelné úplné zatmění Slunce.

Štítky: Měsíc, Slunce, Partial lunar eclipse


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 78P/Gehrels

Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.

Další informace »