Co se stalo s Měsícem? Během včerejška se část Měsíce pohybovala přes zemský stín. K tomu dochází zhruba jednou až dvakrát ročně, ale ne každý měsíc, protože dráha Měsíce kolem Země je mírně skloněná. Na obrázku z Itálie je během tohoto částečného zatmění Měsíce dvakrát zachycen lovecký...
Dešťové mraky se přehnaly a kopule 36palcového (91 cm) Velkého refraktoru Lickovy observatoře se 19. listopadu otevřela. Historický dalekohled mířil na částečně zatmělý Měsíc. Na snímku s vysokým dynamickým rozsahem při tlumeném červeném osvětlení, které má zachovat noční vidění astronoma, jsou...
Tmavý centrální stín Země zvaný umbra má tvar kužele s kruhovým průřezem, který se zužuje do vesmíru. Ve vzdálenosti oběžné dráhy Měsíce je ovšem širší, než Měsíc. Ale při zatmění Měsíce z 18. na 19. listopadu zůstala část Měsíce těsně mimo umbrální stín. Těchto 5 postupných snímků kompozice z...
Před úsvitem 19. listopadu byl Měsíc nad mexickým Cancúnem na částečně zatažené obloze. Na snímku teleobjektivem není měsíční disk při dlouhém částečném zatmění Měsíce zcela ponořen do temného umbrálního stínu Země. Částečné zatmění však bylo dost hluboké, aby bylo vidět tlumené, ale zčervenalé...
Na dobře naplánovaném snímku teleobjektivem je při východu měsíčního úplňku v jeho jasném světle vidět v siluetě fotograf. Úplněk je normálně pochopitelně nejjasnější měsíční fází. Nicméně v noci z 18. na 19. listopad světlo úplňku zeslabí hluboké částečné zatmění Měsíce, které bude vidět přes...
Měsíc oslavil 16. července 50. výročí vypuštění Apolla 11 zatměním, které bylo vidět na většině planety Země. Na tomto pohledu je vidět část lunárního disku ponořená do tmavého, zčervenalého zemského stínu umbrálního stínu Země. Zatmění bylo poblíž své maximální fáze a Měsíc se právě dotýká...
Na této ostré kompozici s vysokým dynamickým rozsahem je srpnový úplněk. Snímek byl pořízen 8. srpna před východem Slunce ze Sydney v Austrálii, jih je nahoře a vlevo je vidět tmavý, umbrální stín Země poblíž maximální fáze tohoto částečného zatmění. Tento úplněk zahájil sezónu zatmění a...
Těsně po sobě jdoucí série postupných expozic je kombinovaná do kompozitního obrazu úplňku, který se pomalu plíží oblohou. Série sleduje z Německa Měsíc 25. dubna, jak prochází stínem Země při částečném zatmění, začíná vpravo nahoře v 19:42 UT a končí v 22:14 UT. Nahoře se Měsíc jen trochu o...
Když minulý týden zapadalo Slunce, tak nad jarní krajinou na severním břehu jezera Balaton kolem Tihani v Maďarsku zrovna vycházel úplněk. Jak Měsíc vycházel na jasnou oblohu, tak ho začal ujídat tmavý umbrální stín Země při prvním letošním částečném zatmění Měsíce. Částečná fáze trvala...
Zapadající úplněk jen zřídka vypadá takto. V pondělí ráno jen těsně před tím než by byl plně osvětlen jahodový úplněk, který zapadal za pohořím Absaroka poblíž města Cody ve Wyomingu v USA, se do cesty postavil stín Země. Podobný západ částečného zatmění Měsíce byl vidět přes většinu...
Co se to stalo s Měsícem? Minulý víkend se zase jednou část Měsíce pohybovala stínem Země. To se v průměru stává jednou, dvakrát ročně, jelikož je dráha Měsíce kolem Země mírně skloněna. Úplněk na snímku nahoře jednak částečně zakrývají mraky a jednak je zčásti vpravo nahoře potěmnělý od...
Mezinárodní astronomický rok 2009 skončil modrým úplňkem a částečným zatměním Měsíce, jelikož se druhý prosincový úplněk 31. prosince otřel o stín Země. Silvestrovské zatmění modrého úplňku bylo vidět v Evropě, Asii, Africe a části Aljašky, a je zachyceno na tomto kompozitním obrazu ze...
Minulý čtvrtek část našeho Měsíce potemněla. Tentokrát nebyla příčinou částečná lunární fáze, Měsíc byl v úplňku, ale že část Měsíce prošla stínem Země. Výsledné částečné zatmění Měsíce bylo vidět od východního Atlantického oceánu, přes Evropu, Afriku, Asii a až do západního Tichého...
Co se stalo s Měsícem? Během včerejška se část Měsíce pohybovala přes zemský stín. K tomu dochází zhruba jednou až dvakrát ročně, ale ne každý měsíc, protože dráha Měsíce kolem Země je mírně skloněná. Na obrázku z Itálie je během tohoto částečného zatmění Měsíce dvakrát zachycen lovecký...
Dešťové mraky se přehnaly a kopule 36palcového (91 cm) Velkého refraktoru Lickovy observatoře se 19. listopadu otevřela. Historický dalekohled mířil na částečně zatmělý Měsíc. Na snímku s vysokým dynamickým rozsahem při tlumeném červeném osvětlení, které má zachovat noční vidění astronoma, jsou...
Tmavý centrální stín Země zvaný umbra má tvar kužele s kruhovým průřezem, který se zužuje do vesmíru. Ve vzdálenosti oběžné dráhy Měsíce je ovšem širší, než Měsíc. Ale při zatmění Měsíce z 18. na 19. listopadu zůstala část Měsíce těsně mimo umbrální stín. Těchto 5 postupných snímků kompozice z...
Před úsvitem 19. listopadu byl Měsíc nad mexickým Cancúnem na částečně zatažené obloze. Na snímku teleobjektivem není měsíční disk při dlouhém částečném zatmění Měsíce zcela ponořen do temného umbrálního stínu Země. Částečné zatmění však bylo dost hluboké, aby bylo vidět tlumené, ale zčervenalé...
Na dobře naplánovaném snímku teleobjektivem je při východu měsíčního úplňku v jeho jasném světle vidět v siluetě fotograf. Úplněk je normálně pochopitelně nejjasnější měsíční fází. Nicméně v noci z 18. na 19. listopad světlo úplňku zeslabí hluboké částečné zatmění Měsíce, které bude vidět přes...
Měsíc oslavil 16. července 50. výročí vypuštění Apolla 11 zatměním, které bylo vidět na většině planety Země. Na tomto pohledu je vidět část lunárního disku ponořená do tmavého, zčervenalého zemského stínu umbrálního stínu Země. Zatmění bylo poblíž své maximální fáze a Měsíc se právě dotýká...
Na této ostré kompozici s vysokým dynamickým rozsahem je srpnový úplněk. Snímek byl pořízen 8. srpna před východem Slunce ze Sydney v Austrálii, jih je nahoře a vlevo je vidět tmavý, umbrální stín Země poblíž maximální fáze tohoto částečného zatmění. Tento úplněk zahájil sezónu zatmění a...
Těsně po sobě jdoucí série postupných expozic je kombinovaná do kompozitního obrazu úplňku, který se pomalu plíží oblohou. Série sleduje z Německa Měsíc 25. dubna, jak prochází stínem Země při částečném zatmění, začíná vpravo nahoře v 19:42 UT a končí v 22:14 UT. Nahoře se Měsíc jen trochu o...
Když minulý týden zapadalo Slunce, tak nad jarní krajinou na severním břehu jezera Balaton kolem Tihani v Maďarsku zrovna vycházel úplněk. Jak Měsíc vycházel na jasnou oblohu, tak ho začal ujídat tmavý umbrální stín Země při prvním letošním částečném zatmění Měsíce. Částečná fáze trvala...
Zapadající úplněk jen zřídka vypadá takto. V pondělí ráno jen těsně před tím než by byl plně osvětlen jahodový úplněk, který zapadal za pohořím Absaroka poblíž města Cody ve Wyomingu v USA, se do cesty postavil stín Země. Podobný západ částečného zatmění Měsíce byl vidět přes většinu...
Co se to stalo s Měsícem? Minulý víkend se zase jednou část Měsíce pohybovala stínem Země. To se v průměru stává jednou, dvakrát ročně, jelikož je dráha Měsíce kolem Země mírně skloněna. Úplněk na snímku nahoře jednak částečně zakrývají mraky a jednak je zčásti vpravo nahoře potěmnělý od...
Mezinárodní astronomický rok 2009 skončil modrým úplňkem a částečným zatměním Měsíce, jelikož se druhý prosincový úplněk 31. prosince otřel o stín Země. Silvestrovské zatmění modrého úplňku bylo vidět v Evropě, Asii, Africe a části Aljašky, a je zachyceno na tomto kompozitním obrazu ze...
Minulý čtvrtek část našeho Měsíce potemněla. Tentokrát nebyla příčinou částečná lunární fáze, Měsíc byl v úplňku, ale že část Měsíce prošla stínem Země. Výsledné částečné zatmění Měsíce bylo vidět od východního Atlantického oceánu, přes Evropu, Afriku, Asii a až do západního Tichého...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
