Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. říjen 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. říjen 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Detektor kosmické stanice nalezl nevysvětlitelný přebytek pozitronů

Uznání a licence: Ron Garan, STS-134 Crew, Expedition 28 Crew, NASA

Odkud přišly všechny ty vysokoenergetické pozitrony? Alfa magnetický spektrometr (AMS-02) na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) od roku 2011 pečlivě zaznamenává, jak často ho zasáhnou vysokoenergetické elektrony a pozitrony. Po nashromáždění údajů za několik let je nyní jasné, že na nejvyšších energiích se detekuje významně více pozitronů, než elektronů. Přebytek může mít velice vzrušující a převratný důvod, anihilaci vzdálených, ale předtím nedetekovaných částic temné hmoty. Je ovšem také možné, že tento nevysvětlený nesoulad způsobují astronomické zdroje, jako jsou třeba pulzary. Toto téma nadále zůstává předmětem velice aktivního výzkumu. Na snímku je zde vidět AMS na ISS po instalaci s americkým raketoplánem připojeným zcela vpravo, ruskou lodí Sojuz připojenou zcela vlevo a s modrou zeměkoulí, která je domovem všech národů v pozadí.

Sledujte APOD na: Facebooku, Google Plus nebo na Twitteru

Štítky: Temní hmota, ISS, AMS detector


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »