Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. leden 2013

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. leden 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přístroj antikythera

Uznáníní a licence: Wikipedia

Co je to? Našlo se to na dně moře na palubě starověké řecké lidi. Zřejmá složitost vyvolala desetiletí studií, i když některé funkce zůstávají stále neznámé. Rentgenové snímky tohoto zařízení potvrdily podstatu přístroje antikythera a pomohly objevit několik překvapivých funkcí. Přístroj antikythera byl rozpoznán jako mechanický počítač s přesností, která se považovala za nemožnou v roce 80 před Kristem, kdy se loď, která ho vezla potopila. Doposud se myslelo, že tak důmyslnou technologii lidstvo dokázalo vyvinout až o 1000 let později. Jeho kola a ozubení vytvořila přenosný orloj oblohy, který dokáže předpovědět polohy hvězd a planet, ale také lunární a sluneční zatmění. Přístroj antikythera, který je vidět na snímku nahoře, je vysoký 33 centimetrů a tudíž je co do velikosti srovnatelný s větší knihou.

Štítky: Greece, Orrery, Antikythera


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »