PF 2002
Hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a úspěchů v novém roce čtenářům Astronomických novinek!PK
Vyhledávání v článcích
PK
Sbohem, Deep Space 1
Sněmovna schválila Zákon o ochraně ovzduší
19.12.2001 schválila Poslanecká sněmovna Zákon o ochraně ovzduší.V tomto zákoně je vedle jiných druhů znečištění zahrnuto i světelné znečištění. Hned v paragrafu 1, odst. 1 se říká, že tento zákon stanoví pod písmenem d) opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší. Světelné znečištění se tak dostalo do zákona v právním řádu České republiky. Naše země není ani první, ale zdaleka ani poslední zemí, která přijala zákonnou normu omezující svícení do horního poloprostoru. Zákon, který schválila Poslanecká sněmovna, musí ještě projednat Senát a podepsat president republiky. Platnost zákona se předpokládá od 1.7.2002. Světelné znečištění bude podrobně řešeno vyhláškou vlády České republiky, která je rovněž připravena. Zákon stanoví pokuty za porušení zákona v oblasti světelného znečištění od 500 do 150 000 Kč. Smyslem zákonného opatření ale není obohatit pokladnu, ale zachovat hvězdnou oblohu nad námi i dalším generacím a zároveň zajistit zastavení světelné spirály (větší světlo na ulici potřebuje ještě větší světlo na osvětlení kostela ) a tím přispět k výrazným energetickým úsporám. Ne bezvýznamnou nápravou bude i zvýšení bezpečnosti na místech, kde dosud svítí světla lidem přímo do očí prostě jen proto, že nikoho nenapadlo, že by měla svítit dolů a nikoliv vodorovně či nahoru. Světlo, které nám má dobře svítit na cestu, nemáme vidět. Těšme se tedy, že se budeme moci v noci bezpečně pohybovat po dobře osvětlených chodnících a silnicích, aniž bychom ztratili možnost pozorovat nebe nad námi. A za peníze za ušetřenou energii si přece můžeme koupit dalekohledPavel Suchan
CD Astronomie
CD /Astronomieje soubor více než tisíce obrázků s astronomickou tematikou,doplněných českým odborným komentářem. CD-ROM vydalaHvězdárna a planetárium Hradec Králové,příspěvky se na vydání podíleli i členovéAstronomické společnosti v Hradci Králové.
První verze byla uvolněna již v prvním čtvrtletí roku 2000. Základnípodoba sice zůstává stále zachována (tj. bílé písmo na tmavě zeleném pozadí,čtyři hlavní kapitoly), ale došlo ke značnému zpřehlednění a vylepšenígrafické stránky. Především jsme však doplnili velké množství nových příspěvkůi jednotlivých obrázků - z poslední doby jmenujme například: kompletnísoubor obrázků z Hubblova teleskopu uveřejněných během roku 2001;dokumentaci výzkumu planetky (433) Eros sondou NEAR Shoemaker;astrofyzikální přednášky o galaxiích, o prstencích velkých planeta další.
Miroslav Brož
Animace planetky z Ondřejova
Animaceplanetky pořízená 14. prosince na Ondřejově.Konec vesmíru zamrzlý v čase
Stovka startů Delty II
Při jubilejním stém startu vynesla raketa Delta II na oběžnou dráhu dvě vědecké družice. Raketa odstartovala z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii v pátek v 16:07 našeho času, aby 55 minut poté uvolnila na požadovanou oběžnou dráhu družici Jason-1. Dvě hodiny a pět minut po startu se na vlastní oběžnou dráhu dostala i druhá družice TIMED. Jason-1 je společným francouzsko-americkým projektem určeným k dlouhodobému monitorování světového oceánu a jeho vlivu na klimatické změny. Družice naváže na činnost francouzské, dnes už stárnoucí družice TOPEX/Poseidon, která tuto činnost provádí už devět let. Nová družice se bude pohybovat po stejné dráze jen o 60 sekund napřed. Po dobu devíti měsíců budou společně sledovat stejné oblasti, aby bylo možné data z Jason-1 kalibrovat a byla zachována kontinuita dat. Zatímco TOPEX měří hladinu oceánu s přesností 5 cm, Jason by měl být dvakrát přesnější. Družice TIMED je naopak určena pro studium nejvrchnějších vrstev zemské atmosféry, které jsou nedostupné pro letadla a balóny, protože jsou příliš vysoko a pro družice jsou zase příliš nízko. Jedná se o výšky od 100 do 180 km nad Zemí. Díky pokroku v technologiích dálkového průzkumu bude schopna nová družice studovat jevy v těchto výškách z dráhy ležící 620 km nad zemským povrchem. Ze stovky startů rakety Delta II bylo celých 98 úspěšných. První se uskutečnil v roce 1989.Zdroj: Spaceflight Now ze dne 7. prosince
PK
Země se potká s planetkou 1998 WT24
Kosmické rande - Země se potká s planetkou.V polovině prosince se k Zemi přiblíží planetka 1998 WT24 o velikostipřibližně 1 km, která byla objevena v rámci projektu LINEAR v závěrulistopadu 1998. K největšímu přiblížení dojde 16. prosince 2001 v ranníchhodinách, kdy vzdálenost planetky od nás bude pouhých 1,8 milionu km. To jejen asi pětkrát dál, než je vzdálenost Měsíce od Země. V té době buderychlost jejího pohybu po obloze asi 1 stupeň za hodinu a planetka se budepohybovat souhvězdím Persea. Podrobnosti a mapka jsou vtiskovém prohlášení ČAS č.33.
Střídání stráží na ISS
Pobyt současné stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) se pomalu blíží ke konci. Frank Culbertson, Vladimír Děžurov a Michail Tjurin budou po 126 dnech na palubě vystřídáni trojicí Jurij Onufrienko, Daniel Bursch a Carl Walz. Ti jsou v současné době na cestě ke kosmické stanici. Raketoplán Endeavour, který je veze, totiž odstartoval v noci ze středy na čtvrtek (5./6.) po několika odkladech způsobených problémy na ISS a poté špatným počasí na Floridě. Ke spojení obou těles by mělo dojít v noci z pátka na sobotu. Posádku raketoplánu dále tvoří jeho velitel Dominic Gorie, pilot Mark Kelly a letový inženýři Daniel Tani a Linda Godwin. Raketoplán dopraví i několik tun vybavení a zásob, například čerstvé jídlo, oděvy a také pětioktávové elektronické piáno. Astronaut Walz slíbil občasné koncerty z vesmíru. Na palubě jsou dále symbolické suvenýry, které budou po návratu věnovány pozůstalým obětí teroristických útoků 11. září. Jedná se o šest tisíc amerických vlaječek o rozměrech 10 x 15 cm. Dále je přibalena velká americká vlajka, která byla nalezena v troskách WTC, vlajka námořní pěchoty nalezená v Pentagonu a další vlajka z Pensylvánie, která v inkriminované době vlála, a hasičské i policejní symboly vzpomínající příslušníky těchto sborů, kteří zahynuli při záchranných pracích ve zřícených budovách. Start raketoplánu se uskutečnil za velmi přísných bezpečnostních opatření. Ve vzduchu byly například stíhačky, které nepustily žádné jiné letadlo do okruhu téměř 60 km od kosmodromu. Uzavření přístupových cest způsobilo výrazné snížení počtu diváků startu.Zdroj: Spaceflight Now ze dne 5. prosince
PK
Progress pevně připojen
Během neplánovaného výstupu do volného prostoru vyřešila dvojice kosmonauté Vladimír Děžurov a Michail Tjurin problém se spojením zásobovací lodě Progress s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Nákladní loď se se stanicí spojila minulou středu. Spojení ovšem nebylo dokonalé, něco zabránilo osmi západkám pevně přichytit loď ke stanici. Ukázalo se, že problém způsobilo gumové těsnění spojovací sondy z předchozí nákladní lodě, které uvázlo ve spojovacím mechanismu a bránilo dokonalému přilnutí. Ruští kosmonauté během výstupu překážející těsnění rozřezali a odstranili, což umožnilo následné pevné spojení obou kosmických těles. Vadné těsnění bude vráceno zpět na Zemi, aby mohla být provedena jeho analýza. Kosmická vycházka trvala 2 hodiny a 46 minut, což bylo o téměř tři hodiny méně než se původně plánovalo. Velitel kosmické stanice Frank Culbertson sledoval výstup z paluby ISS. Problém se spojením nákladní lodi vedl ke zpoždění startu amerického raketoplánu Endeavour, který přiveze novou, v pořadí již čtvrtou stálou posádku ISS. Poté, co pevné spojení Progressu a ISS dalo zelenou pro start raketoplánu, postavilo se proti nepříznivé počasí. Start je momentálně odložen na středu 23:19 SEČ.Zdroj: Spaceflight Now ze dne 3. prosince
PK
Venuše ve zcela novém světle
Planeta Venuše vypadá v rentgenovém záření podobně jako ve viditelném světle, tedy tvoří opět srpek v závislosti na vzájemné poloze Slunce, Venuše a Země, ale je zde i řada rozdílů. Zjistili to astronomové pozorující tuto planetu pomocí dalekohledu Chandra vůbec poprvé v historii v tomto oboru elektromagnetického spektra. Zatímco ve viditelném světle je srpek planety osvětlený rovnoměrně s nejjasnější částí blízko středu, v oblasti rentgenového záření je srpek jasnější na okrajích. Zcela jiný je původ obou složek záření. Ve viditelném světle je pozorováno záření, které se odráží od husté oblačnosti ve výškách mezi 50 a 70 km. Rentgenové záření je způsobeno fluorescencí. Sluneční rtg. záření dopadá do planetární atmosféry, přičemž uvolňuje elektrony z vnějších hladin atomů a tím je excituje do vyšších energetických stavů. Tyto atomy se téměř okamžitě vrací do základního energetického stavu za současného vyzáření fotonů v rtg. oblasti spektra. Většina rtg. záření Venuše je způsobena fluorescencí atomů kyslíku a uhlíku ve výškách mezi 120 a 140 km nad povrchem. Díky tomu se planeta jeví jasnější na okrajích, protože je zde tohoto materiálu více. Pozorování se uskutečnila v lednu letošního roku.Zdroj: NASA Press release 01-236 ze dne 29. listopadu
PK
Sto tisíc snímků MGS
Mars Global Surveyor (MGS) odstartoval ze Země 7. října 1996 a téměř přesně pět let poté, tj. 5. října 2001, odeslal zpět 100000. snímek rudé planety. Na oběžné dráze Marsu operuje od 12. září 1997. Počet snímků i množství dat už velmi výrazně přesáhlo čísla, kterých dosáhly například slavné sondy Viking 1 a 2. Ty v letech 1976 až 1980 poslaly dohromady na Zemi přibližně 55000 obrázků a celkem 70 GB dat. Objem dat pořízených kamerou MOC (Mars Orbital Camera) na sondě MGS už dosáhl hodnoty 163 GB po dekomprimaci. Jubilejní snímek zachycuje oblast Cyane Sulci, což je skupina horských hřebenů nacházejících se severovýchodně od hory Olympus Mons. V atmosféře planety jsou stále ještě patrné dozvuky několika obřích prachových bouří, které zasáhly Mars v období mezi červencem a říjnem. Snímek je proto méně kontrastní. Zaznamenaná oblast má průměr kolem 1,5 km.Zdroj: Malin Space Science Systems ze dne 20. listopadu
PK
Poslanecká sněmovna projednala Zákon o ovzduší
Poslanecká sněmovna dnes projednala Zákon o ovzduší (sněmovní tisk 912)ve druhém čtení. K tématu světelného znečištění byl podán jeden pozměňovacínávrh, a to podle přání astronomů (autor Jan Hollan) zpřesnění definice světelného znečištění. Je to tedy pozměňovacínávrh v dobrém směru. Zákon bude projednán ještě ve třetím čtení, kdyPoslanecká sněmovna bude o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat -tedy i o tomto. Pokud projde, bude zákon z hlediska světelného znečištěnídostatečný. Pokud by neprošel, i tak nastane posun v našem zákonodárstvívzhledem ke světelnému znečištění. Třetí čtení je v programu právěprobíhající schůze Poslanecké sněmovny pod bodem 122, který přijde na řadukolem 7.12.2001.Dnes také proběhla schůzka J.Grygara, J. Palouse a P.Harmance spředsedou Senátu Petrem Pithartem k podpoře zákona o ovzduší a světelnéhoznečištění v něm.
Usnesení VSRŽP k tisku 912/0
Usnesení VSRŽP k tisku 912/0 - Word
Pavel Suchan.
Atmosféra exoplanety
Hubble Space Telescope (HST) umožnil astronomům vůbec poprvé v historii pohled na atmosféru planety obíhající jinou hvězdu než je naše Slunce. Astronomové využili toho, že planeta každého 3,5 dne projde přes disk mateřské hvězdy, aby pomocí spektrografu STIS na HST detekovali její atmosféru. Při analýze získaných spekter byly zaznamenány stopy sodíku vzniklé při průchodu světla hvězdy planetární atmosférou. Ačkoliv i v atmosféře samotné hvězdy se nachází sodík, přístroj STIS naměřil větší množství sodíku než produkuje hvězda. Množství zjištěného sodíku je menší než se předpokládá pro planety Jupiterova typu, což vede k domněnce, že vysoká oblaka v planetární atmosféře blokují část světla hvězdy. Hvězda HD 209458 leží v souhvězdí Pegasa ve vzdálenosti 150 světelných roků a v roce 1999 u ní byla objevena planeta s odhadovanou hmotností 70% hmotnosti Jupitera. Planeta obíhá extrémně blízko své hvězdy, která ji ohřívá na teplotu 1100 C. Astronomové plánují další pozorování planetární atmosféry a hodlají se zaměřit na jiné části spektra a pokusit se o detekci metanu, vodních par, draslíku a dalších chemických prvků.Zdroj: STScI Press release ze dne 27. listopadu
PK
Soutěž Life in the Universe skončila
13.11.2001:Česká astronomická společnost byla garantem a pořadatelem národního kolaevropské soutěže Life in the Universe. Přestože byla vyhlášena v dostipozdním termínu, přišlo do soutěže během tří týdnů přes 90 soutěžních prací.Hodnotící komise vybrala 4 práce, které postoupily do evropského kola,které se konalo od 7. do 10. listopadu 2001 ve švýcarském CERN. Nikdo z násnepředpokládal, že by vzhledem k tak krátkému termínu, který měli češtístudenti na vypracování, se mohl některý z našich projektů probojovat dofinále. O to více jsme byli mile překvapeni, ze Česká republika se do finálesoutěže zásluhou nejmladší členky naší výpravy Veroniky Janákovédostala.V sobotu od 19 hodin proběhla ceremonie udělování cen. Program, kde nechyběltelemost do americké SETI, vysílaní přes Internet ani dotazy na téma život vkosmu (ty se mohly podávat přímo v sále nebo přes Internet) vyvrcholiludílením cen. Veronika Janáková z Frenštátu pod Radhoštěm získala spolu sdalšími osmi třetí cenu. Odměnou byla nádherná publikace Hledáni nekonečna ašvýcarské hodinky.
Obrazovou reportáž přineseme v příštích Kosmických rozhledech a během několika málo dnů i nahttp://mladez.astro.cz.Výsledky soutěže jsou na
Štěpán Kovář
Snímky Saturna v rozmezí 11 měsíců
Někdy se díváme na Saturnovy prstence z velkého nadhledu (podhledu), jindyje zase vidíme jako uzoučkou linku, když je naše Země ve stejné rovině jakoprstence Saturna. Michał Kałuzny z Polska pořídil dva snímky Saturna vrozmezí jedenácti měsíců a můžete se sami přesvědčit, jak se za tuto dobuzměnil jeho vzhled v dalekohledech, Výprava k Plutu dostala zelenou,
zatímco záchranný člun pro kosmickou stanici prozatím ne. Americký Kongres schválil rozpočet kosmické agentury NASA pro příští rok. NASA dostane 14,8 miliardy dolarů, což je o 0,5 miliardy více než v roce letošním. Američtí zákonodárci přímo určují, na které projekty budou schválené prostředky věnovány. Dostalo se tak na vědeckou i laickou veřejností požadovanou výpravu k Plutu, jediné planetě, kterou zatím nenavštívila žádná kosmická sonda. V roce 2002 dostane tento projekt 30 miliónů dolarů na výběr vhodného návrhu a začátek jeho realizace. Zato nejistý stav financování Mezinárodní kosmické stanice způsobený překročením nákladů způsobil, že v rozpočtu se nepočítá se zahájením konstrukce záchranného člunu pro šestičlennou posádku. Kongres rozhodl, že toto by bylo v současné situaci předčasné. Tento člun společně s obytným modulem, který zatím také nedostal prostředky, je nezbytný pro další rozšíření kosmické stanice tak, aby na ní mohla pracovat šestičlenná posádka. Z dosavadní tříčlenné posádky je totiž úsilí 2,5 člena věnováno řízení a údržbě stanice a na vědecké experimenty, jeden z hlavních cílů výstavby stanice, tak prozatím nezbývá příliš času.Zdroj: Spaceflight Now ze dne 8. listopadu
PK
Optický protějšek gama záblesku
Záblesk gama záření, který detekovala 21. září družice HETE-2, má svůj optický protějšek. A nejen optický, družice totiž tento úkaz zaznamenala i v rentgenovém oboru spektra a následně byl pravděpodobně zachycen pomocí VLA i protějšek v rádiové oblasti. Gama záblesky jsou dosud velkou záhadou astrofyziky, protože není jasné, co způsobuje tyto jevy řadící se mezi nejmohutnější exploze ve vesmíru. Snad to jsou výbuchy obřích hvězd nebo srážky neutronových hvězd či černých děr. Ačkoliv se odehrávají poměrně často, i když nahodile, jejich protějšky v optickém oboru jsou mnohem méně časté. Zřejmě je to způsobeno tím, že se k nim dochází v oblastech hustého prachu a plynu, které jsou pro viditelné záření neprůhledné. A právě studium optických protějšků je velmi důležité pro pochopení těchto jevů, protože v optickém oboru spektra trvají obvykle delší dobu než v oboru gama. Protějšek výše zmíněného záblesku byl pozorován mj. i 5m dalekohledem na Mt. Palomar hned druhý den poté. Pozdější pozorování pomocí spektrografu tohoto dalekohledu umožnila změření rudého posuvu a následně i vzdálenosti objektu. Zdroj záblesku se nachází relativně blízko, 5 miliard světelných roků. Většinou se totiž jedná o vzdálenosti větší, někdy i více než 10 miliard sv. r. Družice HETE-2 pracuje na oběžné dráze už více než rok a jejím hlavním úkolem je detekovat tyto unikátní jevy a zároveň je přesně lokalizovat, což umožní následné zaměření pozemských dalekohledů.Zdroj: NASA News release ze dne 7. listopadu
PK
Pohled na dění pod sluneční skvrnou
Za pomoci přístroje MDI na palubě družice SOHO nahlédli vědci poprvé do oblasti pod sluneční skvrnou a zaznamenali zde vířivé toky plasmatu, které vytvářejí samoposilovací cyklus držící sluneční skvrnu pohromadě. Na první pohled se totiž zdá, že silná magnetická pole musí způsobit velmi rychlý rozpad slunečních skvrn. Pozorování ovšem ukazují, že tomu tak není, že sluneční skvrny existují týdny i déle. Už delší dobu je známo, že magnetické pole pod skvrnou "přiškrcuje" tok energie z vnitra Slunce. To způsobí, že materiál nad tímto "špuntem" chladne a houstne, v důsledku čehož se začne potápět rychlostí až 5000 km/h a do blízkosti středu skvrny proudí okolní plasma a magnetické pole. Hustší magnetické pole podporuje další ochlazování, které vede k ponoření dalšího plasmatu a tak se ustanoví samoobnovovací cyklus. Dokud zůstává magnetické pole silné, je přítomen efekt ochlazování, který řídí vtok plasmatu a ten udržuje strukturu skvrny stabilní. Oblast pod špuntem se naopak ohřívá, což rovněž potvrdila pozorování přístroje MDI v roce 1998. Ukazuje se, že chladná oblast tvořící skvrnu je ve skutečnosti velmi mělká. Také proudění materiálu od skvrny, které je pozorováno na povrchu, se odehrává jen ve velmi tenké vrstvě.Zdroj: NASA News release ze dne 6. listopadu
PK
První snímek Marsu z Odyssey
Vědci jsou velmi spokojeni s prvním snímkem v infračerveném oboru spektra, který pořídila sonda Mars Odyssey po uvedení na oběžnou dráhu kolem Marsu. Na snímku je zachycena oblast jižní polokoule, kde v současné době panuje pozdní jaro. Jižní polární čepička o průměru 900 km, tvořená ledem oxidu uhličitého, je na snímku zřetelně viditelná jako kruhová oblast o teplotě -120 C. S nastávajícím létem na jižní polokouli se její průměr bude postupně zmenšovat. Dále jsou na snímku viditelná oblaka chladného vzduchu pronikajícího od polární čepičky do oblasti teplejšího vzduchu dále od pólu. Snímek byl pořízen v rámci kalibračních a testovacích procedur a ukazuje noční teploty na Marsu. Demonstruje také schopnost nočního vidění kamery, tedy možnost pozorovat Mars v době, kdy je na jeho povrchu tma. Sonda jej pořídila v době, kdy se nacházela ve vzdálenosti 22 000 km od povrchu. Snímek zachycuje pás o délce více než 6 500 km, od jednoho okraje kotouče planety k okraji druhému. Nejlepší rozlišení snímku je 5,5 km na jeden obrazový element. Až bude sonda na kruhové dráze s výškou 400 km nad planetou, slibují si vědci možnost zachytit mnohem více detailů, mezi nimi například i případné "horké" prameny, tedy místa, kde by byla voda velmi blízko pod povrchem.Zdroj: JPL Press release ze dne 31. října
PK
