Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Optický protějšek gama záblesku
Pavel Koten Vytisknout článek

Optický protějšek gama záblesku

Záblesk gama záření, který detekovala 21. září družice HETE-2, má svůj optický protějšek. A nejen optický, družice totiž tento úkaz zaznamenala i v rentgenovém oboru spektra a následně byl pravděpodobně zachycen pomocí VLA i protějšek v rádiové oblasti. Gama záblesky jsou dosud velkou záhadou astrofyziky, protože není jasné, co způsobuje tyto jevy řadící se mezi nejmohutnější exploze ve vesmíru. Snad to jsou výbuchy obřích hvězd nebo srážky neutronových hvězd či černých děr. Ačkoliv se odehrávají poměrně často, i když nahodile, jejich protějšky v optickém oboru jsou mnohem méně časté. Zřejmě je to způsobeno tím, že se k nim dochází v oblastech hustého prachu a plynu, které jsou pro viditelné záření neprůhledné. A právě studium optických protějšků je velmi důležité pro pochopení těchto jevů, protože v optickém oboru spektra trvají obvykle delší dobu než v oboru gama. Protějšek výše zmíněného záblesku byl pozorován mj. i 5m dalekohledem na Mt. Palomar hned druhý den poté. Pozdější pozorování pomocí spektrografu tohoto dalekohledu umožnila změření rudého posuvu a následně i vzdálenosti objektu. Zdroj záblesku se nachází relativně blízko, 5 miliard světelných roků. Většinou se totiž jedná o vzdálenosti větší, někdy i více než 10 miliard sv. r. Družice HETE-2 pracuje na oběžné dráze už více než rok a jejím hlavním úkolem je detekovat tyto unikátní jevy a zároveň je přesně lokalizovat, což umožní následné zaměření pozemských dalekohledů.
Zdroj: NASA News release ze dne 7. listopadu
PK




O autorovi



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

OBLAST IC 1318 B

LABUT

Další informace »