Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Kosmonautika

Nové cíle mise Deep Space 1

V pátek 5. června byly oznámeny nové cíle pro sondu Deep Space 1,jejíž start byl již dříve z technických důvodů odložen z června na druhou polovinu října. Novým primárním cílem je blízkozemníplanetka 1992 KD, která tak nahradila planetku McAuliffe. Průlet kolem ní by měl nastat 28. července 1999. Za sekundární cíl byla vybrána kometa Borrelly a k ní se sonda přiblíží o dva roky později. Deep Space 1 bude prvnísondou tzv. New Millennium Program, jehož cílem je testování nových technologií pro mise příštího tisíciletí. DS1 se staneprvní sondou poháněnou iontovým motorem.
Snímky: JPL Press Release ze dne 5. června
redakce II Sluneční soustava

Podivné nitro měsíce Kallisto

Nová data poskytnutá sondou Galileo vedou ke změnám názorů vědcůna vnitřní strukturu Jupiterova měsíce Kallisto a naznačují, že Kallisto se vyvíjel odlišně od ostatních velkých měsíců největší planety. Doposud se předpokládalo, že nitro Kallisto je zcela nediferencované. Ovšem podle dat nameřených sondou běhemjejího přiblížení k měsíci v září 1997 se zdá být vše jinak. Ukazuje se, že vnitřní struktura je podivná - není ani jednolitá aleani se nijak dramaticky nemění. Ostatní tři měsíce jsou kompletně diferencované. Rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny faktem, že Kallisto je nejvzdálenějším měsícem od planety.
Snímky: JPL Press Release ze dne 4. června
redakce II Sluneční soustava

Voda a termální aktivita v minulosti Marsu

Sonda Mars Global Surveyor přinesla nové topografické a mineralogickédůkazy o přítomnosti vodní a termální aktivity v ranné historii Marsu. Nové nálezy znamenají, že voda se vyskytovala stabilněv blízkosti a na povrchu, a že zde existovala tenká atmosféra. Kromě těchto měření, provedla sonda více než 50 000 měření laserovým výškoměrem a umožnila tak získat první detailní třídimenzionální mapu severní polární čepičky.
Snímky: JPL Press Release ze dne 27. května
redakce II Kosmonautika

První snímky sondy TRACE

Na mítinku Americké geofyzikální unie v Bostonu byla prezentovány první snímky ze sluneční sondy TRACE (Transition Region And Coronal Explorer). Velmi detailně je na nich zachycen jev ve sluneční atmosféře zvaný rekonexe magnetického pole. Sonda je unikátní svým vynikajícím prostorovým i časovým rozlišením v extrémné ultrafialové oblasti, díky němuž je schopna zaznamenat dosud nedostupné jevy. Byla vypuštěna 1. dubna raketou Pegasus a jejím cílemje průzkum dynamické oblasti sluneční atmosféry mezi relativně chladným povrchem (teploty několik tisíc K) a extremněhorkou vrstvou atmosféry - koronou, kde teploty dosahují miliónů K.
Snímky: Goddard Space Flight Center - NASA
redakce II Kosmonautika

Start poslední mise k Miru

Dnes v 00:06:24 SELČ byla zahájena mise raketoplánu Discovery STS-91, jejímž cílem je poslední spojeníamerického raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Ke spojení by mělo dojít ve čtvrtek kolem osmnácté hodiny SELČ. Velitelem posádky je Charles J. Precourt a spolu s ním ji tvoří dalších 5 astronautů. Ze stanice vezme raketoplán zpět na Zemi Američana Andyho Thomase, který na Miru pobývá od ledna. Dalšími cíly mise je vyzkoušení nové superlehké externí nádrže a hledání antihmoty a temné hmoty ve vesmíru pomocí spektrometru AMSI.
Zdroj: Kennedy Space Center - STS-91
redakce II Kosmonautika

Galileo obletěl Europu

Sonda Galileo v rámci prodloužené mise nazvané Galileo Europa Mission uskutečnila další přiblížení k některému z Jupiterových měsíců. Bylo v pořadí již 15. a jednalo se o průlet kolem měsíce Europa. K maximálnímupřiblížení došlo 31. května v 21:12 UT, kdy sonda prolétla ve výšce 2 521 km nad povrchem. Mezi hlavní cíle patřil např.průzkum masívu Cillix, snímkování povrchu v blízkosti terminároru, pořizování tepelné mapy měsíce, hledání řídké atmosférya řada dalších experimentů. Data budou ze sonda přenesena během následujících týdnů.
Zdroj: Galileo Countdown Page
redakce II Ostatní

Přijímač GPS na Mt. Everestu

Zvláštní vědecká expedice se v uplynulých týdnech věnovala nejvyšší hoře světa, Mt. Everestu. Byla tvořena zkušenýmihorolezci, lékaři a vědci. Jejím cílem byla řada fyziologických experimentů a zjištění vlivu extrémních nadmořských výšekna lidské tělo. Američan Wally Berg a šerpa Apa vystupili 20. května a vrchol hory a pobyli zde 2 hodiny. Během této dobyzde na různých místech umístnili několik meteorologických sond a také přijímačů GPS. Uznávaná výška hory je 29 028 stop, přičemž se mění až o 20 stop v závislosti na stavu ledovce. Umístněné přijímače umožní tyto změny mapovat.
Zdroj: USA Today
redakce II Exoplanety

První snímek "cizí" planety

Hubble Space Telescope poskytl astronomům první snímek objektu, který vypadá jako něco, co by mohlo být planetounacházející se mimo naši Sluneční soustavu. Objekt se jeví, jako by byl katapultován mateřskou hvězdou do okolního vesmíru.Objev byl učiněn pomocí přístroje NICMOS. Podezřelý objekt se nachází v oblasti tvořících se hvězd v souhvězdí Býkave vzdálenosti 450 sv. r. V případě, že je jeho stáří několik stovek tisíc let (tedy jako stáří nově formované hvězdy, jež ho katapultovala), jednalo by se o planetu o hmotnosti 2-3 hmotnosti Jupitera. Do mezihvězdného prostoru uhání rychlostí10 km/s.
Zdroj: STScI Press Release 98-19
redakce II Sluneční soustava

Sluneční erupce způsobují "sluncetřesení"

Pomocí přístroje MPI na sondě SOHO pozorovali vědci poprvé v historii sluneční erupce způsobující seizmické vlny ve slunečním nitru. Ty jsou podobné vlnám vznikajícím při zemětřeseních s tím rozdílem, že jsou nesrovnatelně energetičtější. Pozorovaná erupce, kterou její objevitelé označili za středně rozsáhlou,způsobila otřesy s energií asi 40 000x větší než mělo ničivě zemětřesení v roce 1906, které postihlo San Francisco. Fakt,že "sluncetřesení" jsou způsobována erupcemi, byl předpovězen před několika lety s tím rozdílem, že pozorované otřesyjsou 10x silnější než se předpokládalo.
Zdroj: NASA Press Release 98-88 z 27. května
redakce II Hvězdy

Hvězda s nejsilnějším magnetickým polem

Neutronová hvězda vzdálená 40 000 světelných roků je zdrojem nejintenzivnějšího magnetického pole doposud pozorovanéhove vesmíru. Její objev potvrzuje existenci tzv. magnetarů, což je zvláštní skupina neutronových hvězd, jež mají magnetické pole triliónkrát silnější než je zemské. Objev byl učiněn pomocí satelitů RXTE a ASCA.Podle objevitelů je pole tak intenzivní, že ohřívá povrch hvězdy na vysoké teploty a svým perodickým posunem způsobuje"hvězdotřesení". Jejich energie se poté uvolňuje ve formě měkkého gamma záření. Během jedné sekundy je uvolněnaenergie srovnatelná s energií vyzářenou Sluncem za celý rok.Objev uskutečnil tým vedený vědci z NASA Marshall Space Flight Center.
Zdroj: MSFC Press Release z 20. května
redakce II Vzdálený vesmír

HST pozoroval černou díru

Pomocí Hubble Space Telescope získali astronomové dosud nezaznamenaný pohled na nejbližší případ galaktického kanibalismu. Data ukazují na obří černou díru skrytou v jádře obří galaxie Centaurus A, vzdálené jen 10 milónů světelných roků, která spotřebovává hmota menší galaxie při okázalé srážce obou galaxií. Takovéto srážky byly běžnév počátečních fázích vývoje vesmíru, kdy se galaxie tvořily, dnes jsou již vzácné. Kolizi galaxií sprostředkovaly přístoje WFPC2 a NICMOS. Galaxie Centaurus A obsahuje nejbližší galaktické aktivní jádro a panuje přesvědčení,že je příkladem eliptické galaxie, která byla narušené nedávnou srážkou s malou spirální galaxií.
Zdroj: STScI Press Release 14-98
redakce II Kosmonautika

Magion-5 "probuzen"

Českým vědcům se podařilo reaktivovat družici Magion-5, se kterou byl ztracen kontakt krátce pojejím startu v roce 1996. Družice, která je určena pro výzkum slunečních cyklů, byla na oběžnou dráhu vynesenaruskou raketou Molnija-M z kosmodromu Pleseck spolu se dvěmi dalšími družicemi, jež byly umístněny v pořádku.Testy ukázaly, že všechny palubní systémy pracují správně a selhání bylo dočasné. V následujících dnech budesonda nasměrována ke Slunci tak, aby mohla být zahájena plánovaná pozorování.
Zdroj: Houston Chronicles (převzato od agentury Reuter)
redakce II Kosmonautika

Pokus o záchranu družice

Společnost HUGHES SPACE AND COMMUNICATIONS COMPANY zahájila 7. květnaneobvyklý pokus o záchranu telekomunikační družice HGS-1. Družice s původnímoznačením AsiaSat3 byla vypuštěna o vánocích loňského roku ruskou raketou Proton, aledíky selhání čtvrtého stupně nosné rakety se nedostala na geostacionární dráhu. Unikátnostpokusu spočívá ve využítí gravitačního pole Měsíce k přechodu ze současnéeliptické dráhy (350 - 36 000 km) na geostacionární. Průlet kolem Měsíce nastane13. května, další tři dny bude trvat cesta zpět k Zemi a jestli půjde vše podle předpokladů,dostane se družice na geostacionární dráhu někdy na konci května. Jedná se o první komerční misik Měsíci.
Zdroj: Hughes Space Press Release
redakce II Vzdálený vesmír

Nejenergetičtější gamma záblesk

Satelity Beppo-SAX a Compton GRO zaregistrovaly 14. prosinceloňského roku největší gamma záblesk jaký byl kdy vůbec pozorován. Jednunebo dvě vteřiny byl tak zářivý jako vše ostatní v celé vesmíru, řekljeden z výzkumníků prof. George Djorgovski. Pomocí teleskopu Keck II bylaodhalena slabá galaxie, ze které záblesk pochází. Její rudý posuv z=3,4indikuje vzdálenost 12 miliard světelných let. Vzala-li se se v úvahu tatovzdálenost, zjistilo se, že záblek byl několiksetkrát energetičtější nežvýbuch supernovy. Hubble Space Telescope poté potvrdil, že zdroj zábleskuležel v zmíněné galaxii.
Zdroj: NASA Press Release 98-75
redakce II Sluneční soustava

Dva nové měsíce Uranu

Dva nedávno objevené měsíce Uranu dostanou brzy své jméno. Tým objevitelův čele s P. Nicholsonem z Cornellovy university podal návrh na jejich pojmenování.Jestliže bude schválen, nové měsíce se budou jmenovat Caliban aSycorax podle postav z Shakespearovy hry Bouře. Měsíce bylyobjeveny na podzim loňského roku pomocí CCD kamery připojené k 5m Halovudalekohledu na Mt. Palomaru. Oba jsou nepravidelného tvaru a obíhají poretrográdních drahách ve velké vzdálenosti od vlastní planety.
Zdroj: CornellUniversity Press Service.
redakce II Kosmonautika

Mars Global Surveyor

Mars Global Surveyor dokončil snímkování oblasti zvané Cydonia a přistávacíchzón sond Viking 1, 2 a Mars Pathfinder na povrchu Marsu. Ukázalo se, žeútvary nalezené na snímcích sond Viking v Cydonii a nazvané "Tvář Marsu"a "Město" jsou přírodního původu a uvedené pojmenování si vysloužily díkynižší rozlišovací schopnosti kamer Vikingů a náhodné hře stínů. Viking1 lander nebyl na dalších snímcích nalezen, zřejmě z důvodů nepřesné znalostijeho polohy, Viking 2 lander nebyl taktéž nalezen, ovšem důvodem byla vysokáoblačnost. Snímky Mars Pathfinderu se zatím zpracovávají, ale předpokládáse, že rozměry sondy jsou pod hranicí rozlišitelnosti.
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov
redakce II Kosmonautika

Cassini prolétl kolem Venuše

Sonda Cassini mířící k Saturnu provedla úspěšně 26. dubna průlet vevýšce 284 km nad povrchem planety Venuše. Průlet zvýšil rychlost sondyo 7 km/s a nyní se pohybuje rychlostí 141 000 km/hod. vzhledem ke Slunci.Momentálně se nachází 136 miliónů km od Země a signál od ní letí k Zemi7,5 minuty. Na dlouhou cestu k Saturnu se sonda vydala 15. října loňskéhoroku a ke svému cíli dorazí v roce 2004. Během této cesty ji čeká dalšíprůlet okolo Venuše v červnu 1999, okolo Země v srpnu 1999 a okolo Jupiterav roce 2000.
Zdroj: www.jpl.nasa.gov/cassini
redakce II Kosmonautika

Pojmenujte sondu!

Kosmická agentura NASA vyhlásila soutěž na pojmenování rentgenové observatořeprozatím nazývané AXAF (Advanced X-Ray Astrophysics Facility), kterábude vynesena na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci letošního roku raketoplánemColumbia. Návrhy mohou obsahovat jména osob (nežijících) a míst, historické,mytologické a fiktivní názvy. Autor vítězného návrhu bude moci sledovatstart raketoplánu přímo na Cap Canaveral. Podrobnosti a formulář pro zaslánínávrhu naleznete na http://asc.harvard.edu/contest.html.Návrhy se přijímají do 30. června.
Zdroj: NASAPress Release 98-63


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »