Články

Vyhledávání v článcích

Nalezené články

13.11.1998 00:00 redakce II Úkazy

Meteorický roj Leonidy

V souvislosti s lednovým návratem komety P/Tempel-Tuttle je očekávána vysoká aktivita tohoto meteorického rojeletos a v příštím roce. Předpovědi pro oba roky se pohybují v rozsahu od 200 do 10 000 meteorů za hodinu. Jelikož maximumčinnosti trvá jen 2-3 hodiny, bude jej možné pozorovat jen malé části zemského povrchu. Letos jsou nejvýhodnější podmínkyve východní Asii, příští rok v Evropě a Africe. Jelikož u nás radiant vychází několik hodin po očekávaném maximu činnostiroje, meteorický déšť pravděpodobně neuvidíme. Přesto bychom měli po 23. hodině v noci ze 17. na 18. listopadu pozorovatzvýšený počet meteorů.
Zdroj: Tisková zpráva České astronomické společnosti č. 6.

13.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Problémy sondy DS1

Experimentální sonda Deep Space 1, která byla vypuštěna 24. října, a jejímž úkolem je otestování nových technologiípro začátek příštího století, má problémy. Nejdříve v úterý 10. 11. došlo k samovolnému vypnutí iontového motoru po 4,5minutách jeho provozu a o den později dokonce sonda přesla sama do bezpečnostního módu, protože palubní systém detekoval neobvyklou událost u zařízení sloužícího k navigaci podle hvězd (tzv. star tracker). O několik minutpozději zařízení opět začalo fungovat. Třetím problémem, který se vyskytl, bylo spuštění zařízení sloužícího k rozvinutíslunečních panelů. Ty jsou ale už rozvinuty, takže událost neměla vliv na činnost sondy.
Zdroj: Tiskové zprávy JPL z 11. listopadu a 12. listopadu.

12.11.1998 00:00 redakce II Úkazy

Leonidy neomezí HST

Očekávaný meteorický déšť roje Leonidy, který má nastat 17. listopadu, neomezí pozorování prováděná Hubble Space Telescope (HST) na oběžné dráze Země. Dalekohled bude natočen tak, že bude sledovat oblohu v opačném směrunež ze kterého budou přilétat meteoroidy. Případnému zásahu tak bude vystavena pouze zadní stěna pláště dalekohledu, tedynejmenší možná plocha. Navíc sluneční panely budou orientovány paralelně k proudu meteorických částic. Pravděpodobnost,že dalekohled bude zasažen částicí, která prorazí jeho hliníkový plášť je odhadnuta na 1:10000. HST se bude během 10hod.maxima aktivity roje věnovat kvasaru vzdálenému 10 miliard svělelných roků.
Zdroj: STScI Press Release no. 98-40 ze dne 10. listopadu.

11.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Výstup do prostoru z MIRu

Kosmonauté Genadij Padalka a Sergei Avdejev uskutečnili v úterý z MIRu 6hodinový výstup do volného prostoru.Výstup začal v 20:24 SEČ a během něj byl MIR bez lidské posádky. Kosmonauté instalovali francouzkou aparaturu, kterábude sloužit pro zachytávání meteorodů během následujícího meteorického roje Leonidy. Zpět ji dopraví francouzský kosmonaut, který navštíví MIR na začátku příštího roku. Dále byla během výstupu odinstalována některá zařízení v souvislostis postupným uzavíráním stanice a byl vyměněn jeden ze slunečních panelů.
Zdroj: Houston Chronicles ze dne 10. listopadu.

10.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k planetce Eros

První snímky planetky Eros pořídila sonda Near Earth Asteroid Rendevouz (NEAR) pomocí multispektrální kameryze vzdálenosti 2,5 miliónů kilometrů od planetky. Na Zemi byla odeslána sekvence snímků trvající 5,3 hodiny a pokrývajícícelou rotační periodu planetky. Snímkování bude pokračovat a poslouží ke zpřesnění dráhy sondy tak, aby se mohla státoběžnicí planetky. Sonda se v současné době nachází ve vzdálenosti 321 miliónů kilometrů od Země. V období od 20. prosince bude 3x zažehnut motor sondy, aby se snížila její rychlost vzhledem k planetce a 10. ledna sonda přejde na oběžnoudráhu kolem planetky.
Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier ze dne 10. listopadu.

06.11.1998 00:00 redakce II Sluneční soustava

První světelná křivka KBO

Astronomům pracujícím na observatoři ESO v La Silla se poprvé v historii podařilo získat světelnou křivku objektu Kuiperovapásu. Objekt, který nese označení 1996 TO66, byl objeven v říjnu 1996 na Havaji. Je to jeden z nejjasnější členůKuiperova pásu, jeho jasnost je kolem 21. magn. Během šesti nocí v srpnu a říjnu 1997 provedl 3,6m dalekohled NTT na ESOpřesná pozorování tělesa vzdáleného 45 AU. Výsledná světelná křivka sestavená z 50 pozorování ukazuje na rotační perioduo něco větší než 6 hodin. Průměr 1996 TO66 je odhadován na 600 km.
Zdroj: ESO Press Photo 41/98 ze dne 5. listopadu.

05.11.1998 00:00 redakce II Sluneční soustava

Nová pozorování komety Halle-Bopp

Pozorování komety C/1995 O1 Halle-Bopp pokračují pomocí 15-m švédského submilimetrového dalekohledu na observatoři ESO v La Silla. Ukazují velmi silnou aktivitu komety, která se nachází v současné době už ve velké vzdálenosti od Slunce (6,7 AU). Rádiová pozorování umožňují detailně studovat uvolňování různých molekul z jádra komety. Díky tomuse podařilo detekovat (vůbec poprvé u jakékoliv komety) molekuly CH₃OH a HCN. Navzdoryvelké vzdálenosti má kometa jasnost mezi 9.-10. mag., což ji činí pozorovatelnou i triedry. Bohužel pouze z jižní polokoule, protože se nachází v souhvězdí Létající ryby.
Zdroj: ESO Press Release 16/98 ze dne 22. října.

04.11.1998 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Vesmír se rozpíná pomaleji

Vesmír se rozpíná o něco pomaleji, než dosud vyplývalo z měření v rámci klíčového projektu Hubble Space Telescope(HST). Dobrou zprávou je, že tato nižší rychlost rozpínání (a nižší hustota vesmíru) je dostatečná, aby nejstarší hvězdy v kulových hvězdokupách nebyly starší než je stáří vesmíru, jak se dosud zdálo. Špatnou zprávou je, že toto všechno znamená potížepro favorizovanou teorii velkého třesku. K těmto výsledkům dospěl tým astronomů, kteří pomocí HST studovali kvasaroznačený PG 1115+080. Mezi námi a tímto kvasarem leží téměř přesně galaxie, která působí jako gravitační čočka, a která umožnila pozorovat celkem 5 infračervených obrazů kvasaru vzdáleného kolem 10 miliard světelných roků.
Zdroj: STSci Press Release No. 37 ze dne 26. října.

03.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

První sonda programu New Millenium, sonda Deep Space 1, která odstartovala 24. října pomocí rakety Delta II,pokračuje úspěšně ve svém letu. Krátce po startu byly uvedeny do provotu dvě z celkového počtu 12 nových technologií - sluneční panely a přijímač/vysílač. Drobné problémy s jedním slunečním panelem se podařilo rychle vyřešit. Vyskytly se ještě občasná krátkodobá selhání přístroje určeného pro zaměřování hvězd, který nepatří mezi testované technologie. Ta by všakpodle řídícího týmu neměla mít vliv na průběh mise. Nyní se vše připravuje ke spuštění iontového motoru, ke kterému by mělodojít asi za týden.
Zdroj: Deep Space 1 News .

23.10.1998 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Želva na novém snímku HST

Hubble Space Telescope (HST) už v minulosti ukázal, že "pohřební rubáše" umírajících hvězd, tedy planetární mlhovinymohou mít nejrůznější podobu. Včera uvolněné snímky to jenom potvrzují. Je na nich zachycena planetární mlhovina NGC 6210,která má velmi bizardní tvar a kterou astronomové popisují jako "želvu polykající ulitu ústřice". První snímek pokrývá celoumlhovinu a ukazuje komplikovanou strukturu obklopující hvězdu, druhý snímek pak zobrazuje detailní pohled na blízké okolítéto hvězdy. Mlhovina NGC 6210 se nachází ve vzdálenosti 6 600 světelných roků od Země a její průměr je 1,6 světelnéhoroku.
Zdroj: STScI Press release no. 36 ze dne 22. října.

23.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 startuje

První sonda program New Millenium, sonda Deep Space 1 by podle plánu měla zítra zahájit svou misi z misu Canaveral.Vynese je ji raketa Delta 2. Cílem sondy je blízkozemní planetka 1992 KD, ke které by sonda měla dorazit v červenci příštího roku a případně ještě dvě komety - Wilson-Harrington and Borrelly. Sonda by měla především vyzkoušet 12 nových technologiíurčených pro sondy příštího století. Jsou mezi nimi např. iontový motor, který bude poprvé použit jako hlavní pohonná jednotkasondy, autonomní navigační systém, který by ušetřit čas a energii věnovanou komunikaci s pozemní kontrolou, nový typ slunečníchpanelů zajišťujících větší množství elektrické energie a řada dalších novinek.
Zdroj: Stránky Deep Space 1 mise.

22.10.1998 00:00 redakce II Sluneční soustava

Oceán na Kalisto?

Podle dat naměřených sondou Galileo je možné, že druhý největší měsíc Jupitera, měsíc Kalisto, má pod svouledovou a kráterovanou kůrou oceán tekuté vody. Vědci tak usuzují na základě podobnosti dat o Kalisto s daty o měsíciEuropa, u kterého jsou silné důkazy pro existenci podpovrchového oceánu. Na základě měření magnetického pole měsícese usuzuje, že pod povrchem je cosi skrytého, něco, co by mohlo být oceánem slané vody. Jeho přítomnost právě na Kalistoby byla velmi překvapivá, protože se dosud usuzovalo, že tento měsíc je mrtvý a nudný. Více by se měli vědci dozvědět v průběhu příštího roku, kdy se sonda 4x k měsíci přiblíží.
Zdroj: JPL Press release ze dne 21. října.

22.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Úspěšný start Ariane 503

Třetí a poslední ze série testovacích startů nové evropské rakety Ariane-5 úspěšně proběhl včera. Raketa odstartovalaz kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě v 18h 37m 21s SELČ. Ve výšce 209 km po 12 minutách letu se od raketyuvolnila testovací kapsle ARD (Atmospheric Reentry Demonstrator), která později přistála do oceánu. V čase 30m28s po startu byla navedena na geostacionární přechodnou dráhu maketa družice MaqSat 3. Ariane-5 je těžkýmnosičem určeným pro 21. století. Na geostacionární dráhu je schopná vynést náklad o hmotnosti 5,5 tuny.
Zdroj: Tisková zpráva ESA ze dne 21. října.

21.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Dědictví HST

Pracovníci Vědeckého institutu kosmického dalekohledu (STScI) uvedou zítra (22. října) do provozu novou webovskoustránku věnovanou "dědictví" Hubbleova dalekohledu. Na http://heritage.stsci.edu bude možné si každý měsíc prohlédnout snímek měsíce. Novésnímky zde budou zvěřejněny vždy první čtvrtek v měsíci. První dávka snímků zahrnuje snímek centra naší Galaxie plného hvězd, Saturn v "přirozených" barvách, mlhovinu vytvořenou hvězdných větrem masívní horké hvězdy a nádhernou spirálnígalaxii. Snímky jsou vybírány z archívu dalekohledu, ve kterém se jich v současné době vyskytuje kolem 130 000 ks. HSTod svého startu v roce 1990 pozoroval již více než 10 000 objektů ve vesmíru.
Zdroj: STScI Press release No. 28 ze dne 21. října.

20.10.1998 00:00 redakce II Úkazy

Meteorický roj Orionidy

V následujících dnech je možné pozorovat meteorický roj Orionidy. Tento roj dosahuje v maximu frekvence 10-20 meteorůza hodinu. Nejvyšší aktivity dosáhne ve dnech 21. a 22. října, ale meteory k němu příslušné je možné spatřit v intervalu od 18. do 25. října. V letošním roce je Měsíc 20. října v novu, takže nebude rušit pozorování. Radiant roje se nachází na hranici souhvězdí Orion a Blíženci, severovýchodně od hvězdy Belelgeuse a kulminuje kolem 5. hodiny ranní. Mateřskou kometou roje je Halleyova kometa. Meteoroidy vstupují do zemské atmosféry rychlostí 67 km/s.
Zdroj: Hvězdářská ročenka a zprávy z konference meteorobs.

19.10.1998 00:00 redakce II Sluneční soustava

HST pozoroval Uran a Neptun

Nově uvolněné snímky z Hubble Space Telescope (HST) ukazují vzdálené planety Uran a Neptun. Na snímku Uranuje zachyceno 10 ze 17 měsíců planety, jeho 4 velké prstence a oblačnost v atmosféře. HST zde nalezl kolem 20 oblaků, cožje číslo srovnatelné s počtem oblaků pozorovaných na Uranu v celé historii moderních pozorování. Některé z nich obíhají planetu rychlostí až 500 km/hod. Kombinací dat pořízených pomocí HST a Infrared Telescope Facility na Havaji byl sestaven film, který ukazuje změny počasí na planetě Neptun. Vědce především udivují obrovské bouře a větry s téměř nadzvukovými rychlostmi.
Zdroj: STScI-PR98-35 (Uran) aSTScI-PR98-34 (Neptun) ze dne 14. října.

15.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

SOHO téměř oživeno

Oživování jednotlivých přístojů na palubě sondy SOHO probíhá velmi dobře a naděje, že se sondu podaří uvéstdo plného provozu, stále roste. V současné době je oživeno 9 přístrojů z celkového počtu 12. Z těchto 9 jsou 4 přístroje jižplně funkční, dalších 5 je průběžně aktivováno. Nezdá se ale, že by některý z nich byl poškozen. Zbývající 3 přístoje budou oživeny v následujících týdnech. Největší obavy měli vědci o jeden z klíčových přístojů sondy, o tzv. Michelson Doppler Imager (MDI), který slouží k zaznamenávání seizmických vln v nitru Slunce. Ovšem podle nejnovějších snímků pořízených tímto přístrojem se zdá být MDI v pořádku.
Zdroj: MSFC Astronomy Headlines ze dne 14. října.

14.10.1998 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Vývoj protoplanetárního disku

Astronomové z University of Colorado pozorovali pomocí Hubble Space Telescope (HST) protoplanetární disky okolo tří blízkých hvězd nacházejících se v mlhovině v Orionu, která je od nás vzdálena 1500 světelných roků. HST pořídil snímky na různých vlnových délkách a z rozptylu záření na prachových částečkách disků odvodili vědci rozměry těchto prachovýchčástic. Zjistili, že částice, které mají v době vzniku disku rozměry kolem desetiny mikrometru, jsou v těchto discích asi 100x větší, tedy mají průměr kolem 10 mikrometrů. To by znamenalo první pozorování dosud chybějícího článku ve vývoji planetárních systémů, tj. článku mezi hvězdným prachem a formujícími se planetami.
Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier ze dne 14. října.

13.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Nové snímky z Galilea a MGS

NASA uvolnila nové snímky pořízené sondami Galileo a Mars Global Surveyor (MGS). Na snímcích z Galilea jsou zachyceny blesky na Jupiteru, zatmění a polární záře měsíce Io a útvary na povrchu měsíců Europa a Kallisto. Snímky polárnízáře na Io jsou vůbec první takovéto snímky pořízené ve viditelném světle. Na jednom ze snímků sondy MGS je zachycenanejvyšší sopka ve Sluneční soustavě Olympus Mons v okamžiku chladného mrazivého rána, na dalších oblast Kasei Vallis, což jesystém obrovských kanálů, které mohly být vytvořeny katastrofickými záplavami před miliardou let.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 9. října (Galileo) a JPL Press Release ze dne 12. října (MGS).

12.10.1998 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

HST sledoval nejvzdálenější galaxie

Hubble Space Telescope (HST) sledoval nejvzdálenější galaxie, jaké byly dosud pozorovány. Snímek byl pořízenpřístrojem NICMOS v infračerveném oboru spektra a jsou na něm zachyceny galaxie vzdálené až 12 miliard světelných let.Objekty, které byly na snímku nalezeny, mohou být prvními fázemi tvorby galaxií ve vesmíru. Bohužel jsou tak slabé, že budepotřeba výkonnějšího dalekohledu pro jejich detailnější výzkum. Snímek zachycuje část tzv. Hubble Deep Field, což bylpohled do hlubokého vesmíru pořízený ve viditelném světle před několika lety. Při srovnání obou snímků bylo objeveno množstvínových objektů, které ve viditelném oboru nebyly pozorovatelné.
Zdroj: STScI Press Release No. 32 ze dne 8. října.

předchozí 1 2 3 4 5 6 následující