Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Vzdálený vesmír

Nejenergetičtější gamma záblesk

Satelity Beppo-SAX a Compton GRO zaregistrovaly 14. prosinceloňského roku největší gamma záblesk jaký byl kdy vůbec pozorován. Jednunebo dvě vteřiny byl tak zářivý jako vše ostatní v celé vesmíru, řekljeden z výzkumníků prof. George Djorgovski. Pomocí teleskopu Keck II bylaodhalena slabá galaxie, ze které záblesk pochází. Její rudý posuv z=3,4indikuje vzdálenost 12 miliard světelných let. Vzala-li se se v úvahu tatovzdálenost, zjistilo se, že záblek byl několiksetkrát energetičtější nežvýbuch supernovy. Hubble Space Telescope poté potvrdil, že zdroj zábleskuležel v zmíněné galaxii.
Zdroj: NASA Press Release 98-75
redakce II Sluneční soustava

Dva nové měsíce Uranu

Dva nedávno objevené měsíce Uranu dostanou brzy své jméno. Tým objevitelův čele s P. Nicholsonem z Cornellovy university podal návrh na jejich pojmenování.Jestliže bude schválen, nové měsíce se budou jmenovat Caliban aSycorax podle postav z Shakespearovy hry Bouře. Měsíce bylyobjeveny na podzim loňského roku pomocí CCD kamery připojené k 5m Halovudalekohledu na Mt. Palomaru. Oba jsou nepravidelného tvaru a obíhají poretrográdních drahách ve velké vzdálenosti od vlastní planety.
Zdroj: CornellUniversity Press Service.
redakce II Kosmonautika

Mars Global Surveyor

Mars Global Surveyor dokončil snímkování oblasti zvané Cydonia a přistávacíchzón sond Viking 1, 2 a Mars Pathfinder na povrchu Marsu. Ukázalo se, žeútvary nalezené na snímcích sond Viking v Cydonii a nazvané "Tvář Marsu"a "Město" jsou přírodního původu a uvedené pojmenování si vysloužily díkynižší rozlišovací schopnosti kamer Vikingů a náhodné hře stínů. Viking1 lander nebyl na dalších snímcích nalezen, zřejmě z důvodů nepřesné znalostijeho polohy, Viking 2 lander nebyl taktéž nalezen, ovšem důvodem byla vysokáoblačnost. Snímky Mars Pathfinderu se zatím zpracovávají, ale předpokládáse, že rozměry sondy jsou pod hranicí rozlišitelnosti.
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov
redakce II Kosmonautika

Cassini prolétl kolem Venuše

Sonda Cassini mířící k Saturnu provedla úspěšně 26. dubna průlet vevýšce 284 km nad povrchem planety Venuše. Průlet zvýšil rychlost sondyo 7 km/s a nyní se pohybuje rychlostí 141 000 km/hod. vzhledem ke Slunci.Momentálně se nachází 136 miliónů km od Země a signál od ní letí k Zemi7,5 minuty. Na dlouhou cestu k Saturnu se sonda vydala 15. října loňskéhoroku a ke svému cíli dorazí v roce 2004. Během této cesty ji čeká dalšíprůlet okolo Venuše v červnu 1999, okolo Země v srpnu 1999 a okolo Jupiterav roce 2000.
Zdroj: www.jpl.nasa.gov/cassini
redakce II Kosmonautika

Pojmenujte sondu!

Kosmická agentura NASA vyhlásila soutěž na pojmenování rentgenové observatořeprozatím nazývané AXAF (Advanced X-Ray Astrophysics Facility), kterábude vynesena na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci letošního roku raketoplánemColumbia. Návrhy mohou obsahovat jména osob (nežijících) a míst, historické,mytologické a fiktivní názvy. Autor vítězného návrhu bude moci sledovatstart raketoplánu přímo na Cap Canaveral. Podrobnosti a formulář pro zaslánínávrhu naleznete na http://asc.harvard.edu/contest.html.Návrhy se přijímají do 30. června.
Zdroj: NASAPress Release 98-63
redakce II Vzdálený vesmír

Astronomové objevili oblast tvořících se planet

Astronomové pracující s teleskopem Keck II umístněným na Havajskýchostrovech jsou přesvědčeni, že získali důkazy o vznikající planetární soustavěokolo blízké hvězdy. Jedná se o hvězdu HR 4796 vzdálenou 200 svělelnýchlet a nacházející se v souhvězdí Centaurus. Na snímcích získaných kamerouMIRLIN citlivou v IR oboru spektra je viditelný disk, uvnitř kterého jeprázdná oblast, ze které materiál byl použit na tvorbu nových planet. Vědcijsou přesvědčeni, že se jedná o chybějící článek ve studiích o vzniku planetárníchsystémů.
Zdroj: MIRLINHR4796 home page
redakce II Sluneční soustava

Země strhává časoprostor

Mezinárodní tým astronomů z NASA a několika universit tvrdí, že objevildalší efekt předpovezený před 80-ti lety Einsteinovou obecnou teoriírelativity. Teorie předpovídá, že masívní rotující objekty mohou strhávatčasoprostor ve svém okolí. Jev, který poprvé odvodili australští fyziciJoseph Lense a Hans Thirring v roce 1918, se nazývá Lense-Thirringůvnebo také frame-dragging efekt. Vědci věří, že detekovali tentojev precisním měřením posunu družic LAGEOS I a LAGEOS II.(Laser Geodynamics Satellite).
Zdroj: NASAPress Release 98-51
redakce II Vzdálený vesmír

Einsteinův prstenec poprvé pozorován

Další z efektů předpovězených Obecnou teorií relativity, tzv. "Einsteinůvprstenec" byl vůbec poprvé v historii pozorován pomocí Hubble Space Telescopea radioteleskopu MERLIN. Tento prstenec vznikne ve velmi vzácném případě,kdy se vzdálený objekt, galaxie působící jako gravitační čočka a pozorovatelnacházejí v jedné přímce. Rozměry tohoto útvaru na obloze jsou miniaturní- pouhá úhlová sekunda. Proto byl pozorován soustavou šesti radioteleskopůrozložených po území celé Anglie, které tvoří MERLIN. MERLIN má rozlišenílepší než 50 úhlových milisekund, což je o trochu více než rozlišení HST
Zdroj: Universityof Manchester Press Release



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »