Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Astrofyzikální přednáška: co skutečně trhá hvězdokupy?

Astrofyzikální přednáška: co skutečně trhá hvězdokupy?

V rámci Vybraných kapitol z astrofyziky si Vás dovolujeme pozvat na přednášku na téma The survival of star clusters, kterou v anglickém jazyce prosloví Michael Fellhauer z Univerzity v Concepciónu v Chile.

Místo konání akce: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 05.01.2018 od 13:10 do 14:40

Přednáškové cykly a mimořádné jednotlivé přednášky spadající pod Vybrané kapitoly z astrofyziky se konají v průběhu výukové části zimního semestru akademického roku (od října do ledna) na půdě Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, v posluchárně TAU trojského areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáškové cykly se v daném semestru konají většinou tři až čtyři, jsou vždy zaměřeny na jedno téma a skládají se obvykle ze čtyř přednášek. Konkrétní data a časy konání všech přednášek vždy vycházejí z domluvy s přednášejícími a studenty, a mohou být tedy různé i v průběhu jednoho cyklu či semestru. Přednášky jsou veřejně přístupné, všichni zájemci o astronomii a astrofyziku jsou srdečně zváni.

Abstrakt přednášky Michaela Fellhauera:
Galaxies are made out of billions of stars more or less evenly distributed throughout the galaxy. We call these stars field stars. On the other hand we see very dense objects made out of hundreds or up to millions of stars, which we call star clusters. Modern theories and observations show that stars form, when cold gas is collapsing. In these regions, of collapsing gas, we form stars in the form of star clusters. We see many young star clusters in galaxies like our Milky Way, but far less older clusters. This finding, that most star cluster do not survive their infancy and instead are being destroyed and the stars are spread out and become field stars, let astronomers to search for a culprit, responsible for this murderous process we call infant mortality. A suspect was found very soon - gas expulsion. The fact that young star clusters have to get rid of their remaining gas, which might be the majority of the mass. Since then the astronomical detectives are gathering evidence to close the case against the culprit.

Also our group has embarked on this journey. Instead of painstakingly performing very realistic simulations, which have to run on the most modern super-computers for months at a time, we wanted to perform many hundreds of idealised models. We hoped to gather more statistical significant evidence to convict gas expulsion. We even developed a new theory describing how gas expulsion can afflict young star clusters, which is very good in predicting the harm the expulsion of gas does to a star cluster. But, our models also predict that the young star clusters are forming in a way that makes them quite resilient to the destruction by gas expulsion alone. This means that our usual suspect may be in fact innocent or at least not the strongest player in a whole gang of new murder suspects. As a side result, we find that all newborn proto-clusters must be mass segregated, this means that the most massive stars are located in the very centres of star clusters. This is a result, which is visible in many observations. But, using old theories, it takes quite a long time to move the massive stars to the central area if they are born randomly distributed. Therefore, astronomers believe that the massive stars must have been born in the central area. Our models show that if clusters form out of clumps and filaments of stars, then as soon as we see something like a proto-cluster, the formation process has already deposited all high mass stars in the central area, no matter where they have been born. This means also that we can no longer decide, by looking at young clusters, if these high mass stars were born in the centre or not.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Přednáška , Astronomický ústav UK, Vybrané kapitoly z astrofyziky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »