Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Den vlašimské hvězdárny - Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?

Den vlašimské hvězdárny - Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?

V pátek 12. května 2023 zveme na tradiční akci Den vlašimské hvězdárny spojenou s vědecko-populární přednáškou, tentokrát o kosmických vlivech na život na Zemi a o naději na mimozemský život na cizích planetách – přednášku s názvem „Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?“ povede pan RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. od 18:00 hodin.

Místo konání akce: Hvězdárna Vlašim
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 12.05.2023 od 18:00

RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. (*1984) vystudoval neurobiologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, v roce 2014 dokončil doktorské studium na 1. lékařské fakultě v oboru neurověd. Pracuje jako vědecký pracovník ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a Národním ústavu duševního zdraví, přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy jako vysokoškolský pedagog, věnuje se popularizační činnosti (v oblasti astrobiologie aj.) v podobě článků a přednášek pro veřejnost. 

Den Vlašimské hvězdárny, přednáška Astrobiologie
Den Vlašimské hvězdárny, přednáška Astrobiologie

Po přednášce proběhne dětská soutěž o ceny a večerní pozorování. Pro zájemce o prohlídku meteorologických měřících přístrojů a slunečních hodin připravíme krátké opakované komentované prohlídky na pozemku hvězdárny odpoledne od 16:00 hodin. Celý páteční program je vhodný pro malé i dospělé návštěvníky.

Každoročně od začátku května připravují vlašimští amatérští astronomové pro širokou veřejnost exkurze na hvězdárnu spojené s pozorováním noční oblohy a výkladem demonstrátorů.

Každý pátek začíná program v 21:00 hodin, za příznivého počasí se uskuteční pozorování astronomickou technikou, stacionární dalekohled je umístěn v kupoli hvězdárny, mobilní dalekohledy je možné přepravit na pozemek či plošinu hvězdárny. Návštěvníci hvězdárny budou moci spatřit bájnou horu Blaník, výhled na ni byl zakryt přes šedesát let.

Na setkání pod hvězdnou oblohou se těšíme na vlašimské hvězdárně a také vás rádi uvítáme v naší astronomické pozorovací stanici v zámeckém parku 1. května 2023 na Májovkách ve Vlašimi!

Vlašimská astronomická společnost, o.p.s.

Pozvánka k vyvěšení v PDF.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Tomáš Petrásek, Vlašimská hvězdárna, Hvězdárna Vlašim, Přednáška 


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »