Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Workshop krajinářské astrofotografie Petra Horálka v Beskydech

Workshop krajinářské astrofotografie Petra Horálka v Beskydech

Víkendový kurz krajinářské astrofotografie s Petrem Horálkem (na kurz je třeba se předem přihlásit).

Místo konání akce: Staré Hamry 69, 739 15 Grůň, Česko
Typ akce: Školení/Kurz/Workshop
Termín konání akce: 25.10.2019 od 17:00 – 27.10.2019 do 13:00

Fotografický kurz je zaměřený na krajinářskou astronomickou fotografii s Mléčnou dráhou, souhvězdími, zvířetníkovým světlem, přirozeným zářením atmosféry (airglow), meteorů, komet a vzácných nebeských úkazů jako zatmění, rudí skřítci, polární záře a podobně. Součástí programu je nejen fotografování, ale především zpracování a úprava dat, ať už panoramatické fotografie, multiexpozice nebo kombinované fotografie včetně pochopení nutnosti tzv. kalibračních dat. Manuál s veškerou probranou látkou dostanou účastníci v rámci workshopu. Další informace v článku.

Vážní zájemci, prosím, ozvěte se na horalek.peter@gmail.com a rovněž zaplaťe zálohu do termínu uvedeného na stránkách jednotlivých workshopů (viz odkaz výše). Záloha je vratná v případě neuskutečnění workshopu v daném termínu či včasném odhlášení se z daného termínu a slouží k zaplacení poplatků v zázemí konání daného kurzu.

Orientační program

Program je orientační, vyhrazuje se právo jej změnit podle požadavků účastníků, počasí i dalších okolností.

Pátek

17:00: Přibližný příjezd účastníků, ubytování
18:00: Večeře
19:00: Úvod do krajinářské astrofotografie (startrails, pointovaná, panoramatická) + diskuze (pokud zataženo)
19:00: Asistované focení a pozorování oblohy s doprovodem (pokud jasno)

Sobota

9:00: Snídaně

10:00: Úvod do krajinářské astrofotografie (startrails, pointovaná, panoramatická) + diskuze (pokud jasno v minulé noci)
10:00: Praktická ukázka zpracování dat – zpracování panoramat od pořízení, složení v PTGui až po finální úpravy v PS + diskuze (pokud zataženo v minulé noci, data budou dodána)

12:00: Oběd

13:00: Pokračování praktické části – vlastních (jasno v minulé noci) / dodaných dat
16:00: Krátká přestávka a pokračování teoretické části (úprava Mléčné dráhy, filtry fyzické a digitální, ukázky zpracování na příkladech)

18:00: Večeře

19:00: Focení a pozorování oblohy (jasno)
19:00: Poslední teoretický blok (kalibrace dat, skládání/kombinování z vícesekvenčního snímání, tvorba snímků s meteorickými roji)

Neděle

9:00: Snídaně
10:00 – 12:00: teoretická/praktická část (kalibrace dat, kalibrace a skládání/kombinování, meteorické roje) přizpůsobená průběhu v sobotu a konkrétním požadavkům účastníků workshopu

12:00: Oběd, po obědě zakončení




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Beskydská oblast tmavé oblohy, Petr Horálek, Astrofotografický workshop


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »