Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Martin Gembec Astronomie

Lízač Slunce opět v koronografu SOHO

Snímky sluneční koróny z observatoře SOHO nacházející se asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci opět nabízí pohled na kometu, která někdy během pondělka 10. 5. 2021 zanikne v blízkosti povrchu Slunce. Na snímky upozornil Vladimír Koželuh, kterému tímto děkujeme. Obrázky se zobrazí po kliknutí na nadpis novinky.

Martin Gembec Kosmonautika

Úspěšný start rakety Vega s nosičem družic z Brna

29. 4. 2021 ve 3:50 SELČ úspěšně odstartovala z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega, která na tzv. dispenseru brněnské firmy SAB Aerospace vynesla na oběžnou dráhu Země celkem 6 družic. Dispenzer je zařízení, které pomáhá družice nést a umístit na oběžnou dráhu. Jde už o druhý start s účastí brněnské firmy.

Martin Gembec Astronomie

Den hvězdáren a planetárií

Probíhá sice online, ale stále ještě můžete stihnout některé akce živě. iQLANDIA uveřejní za půl hodiny druhé krátké video z Marsu, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové připravuje za dvě hodiny přednášku o pravěku, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni také připravila přednášku od 16 h, Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném připravila soutěž o Marsu 2021, Hvězdárna v Úpici představila robotické dalekohledy, Hvězdárna Žebrák vysílá živě od 16 h a Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila online program pro veřejnost od 17 h. Užijte si to s námi. Děkujeme.

Martin Gembec Astronomie

Video z přistání Perseverance

NASA uveřejnila video z kamer během přistání vozítka. Záběry na otevření padáku, sestup k povrchu i spuštění z létajícího jeřábu jsou doplněny o původní komentář z řídícího střediska. Svatý grál zážitku z přistání na Marsu je tu. Video na Youtube.

Martin Gembec Astronomie

Dokument Helios na ČT2

Vážení přátelé,

ačkoliv vás stále nemůžeme pozvat na premiéru filmu Helios  do kina, můžete si udělat příjemný večer s televizní verzí tohoto filmu  a to v úterý 23.2.2021 ve 20:55 hod. a v repríze ve středu 24.2.2021 v 17:50 hod. na programu ČT2.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/12289266676-helios/22056226843/

Věřím, že Vás film zaujme.

Příjemný zážitek za kolektiv autorů
přeje Ing. Milan Kýr


Novinky můžete odebírat přes RSS.


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »