Po uskutečnění historického třetího letu helikoptéry na Marsu, kdy se vydala asi 50 m na sever a zpět se dalo spekulovat, že přední barevná kamera by v rohu mohla zachytit i vozítko Perseverance. Sen se stal skutečností. Poprvé vyfotil jeden robot na Marsu jiného a to vše ještě navíc z nadhledu výšky 5 metrů.
V přímém přenosu na NASA TV jsme mohli dnes po poledni sledovat příjem dat z roveru Perseverance, který zprostředkoval telemetrii z vrtulníčku Ingenuity, vzápětí i první snímek z jeho palubní kamery a nakonec dorazilo i "video" prvního letu na jiné planetě. Gratulace do NASA. Odkaz na záznam s titulky v češtině.
Obě vozítka na Marsu nás zásobují zajímavými snímky. perseverance aktuálně k poslednímu dni měsíce března zaslal snímek vrtulníčku Ingenuity v poloze, v jaké bude později uvolněn a vyszaen na povrch. Všechny nožičky jsou správně vyklopeny a vypadá to dobře. Mezitím na jiné části Marsu Curiosity sleduje nádherná oblaka. Máme tu další animaci.
Probíhá sice online, ale stále ještě můžete stihnout některé akce živě. iQLANDIA uveřejní za půl hodiny druhé krátké video z Marsu, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové připravuje za dvě hodiny přednášku o pravěku, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni také připravila přednášku od 16 h, Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném připravila soutěž o Marsu 2021, Hvězdárna v Úpici představila robotické dalekohledy, Hvězdárna Žebrák vysílá živě od 16 h a Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila online program pro veřejnost od 17 h. Užijte si to s námi. Děkujeme.
Zajímavé informace nabízí web Z říše hvězd na historická témata spravovaný Petrem Bartošem a Štěpánem Kovářem. podívat se můžete na záznamy zajímavých přednášek a nejnověji také na pražskou Grébovku v pořadu Z metropole.
NASA uveřejnila video z kamer během přistání vozítka. Záběry na otevření padáku, sestup k povrchu i spuštění z létajícího jeřábu jsou doplněny o původní komentář z řídícího střediska. Svatý grál zážitku z přistání na Marsu je tu. Video na Youtube.
Vážení přátelé,
ačkoliv vás stále nemůžeme pozvat na premiéru filmu Helios do kina, můžete si udělat příjemný večer s televizní verzí tohoto filmu a to v úterý 23.2.2021 ve 20:55 hod. a v repríze ve středu 24.2.2021 v 17:50 hod. na programu ČT2.
https://www.ceskatelevize.cz/
Věřím, že Vás film zaujme.
Příjemný zážitek za kolektiv autorů
přeje Ing. Milan Kýr
Ve věku 84 let zemřel filozof, pedagog, signatář Charty 77, někdejší poslanec a ministr školství Jan Sokol. Uvedla to Knihovna Václava Havla. Na snímku z oslavy 100. výročí založení České astronomické společnosti v roce 2017 na Univerzitě Karlově v Praze s Martinem Myšičkou, který zde představoval dlouholetého předsedu ČAS a jeho dědečka prof. Františka Nušla. Foto David Malík.
Dle informací Michala Václavíka z České kosmické kanceláře se také čínská sonda úspěšně dostala na oběžnou dráhu Marsu. Čína je šestá v pořadí, které se to povedlo.
Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal (Naděje) dnes vstoupila na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu. V dalších týdnech dojde k většímu zakulacení elipsy a výzkumu klimatu a atmosféry Marsu.
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4