Zatmění květnového superúplňku bude ESA přenášet živě. Odkaz najdete na jejím webu nebo ESA Web TV, a to od 11:30 do 13:30 SELČ. Toto úplné zatmění Měsíce u nás nebude pozorovatelné, ale samotný superúplněk zapadající brzy nad ránem si můžete prohlédnout, pokud se náhodou vyjasní.
Je to tu! Přistávací modul čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) s roverem Zhurong (Ču-žung) dnes úspěšně přistál na povrchu Marsu ve vytyčené oblasti na jižním okraji pánve Utopia Planitia. Čína tak získává stříbrnou medaili v dobytí povrchu Marsu. Přistávací povrchová platforma s čínským roverem Zhurong (Ču-žung) úspěšně dosedla v 01:18 SELČ cca 40 km jižně (109°54′ v. d. a 25°6′ s. š.) od středu přistávací elipsy. Zdroj
Dnes v noci má proběhnout přistání čínského vozítka mise Tianwen-1. Nejdůležitější fáze manévru (brždění s tepelným štítem a padákem, motorické dosednutí přistávací plošiny) nastává 15. 5. krátce po jedné ráno SELČ. Podrobnosti na Kosmonautix.cz.
Snímky sluneční koróny z observatoře SOHO nacházející se asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci opět nabízí pohled na kometu, která někdy během pondělka 10. 5. 2021 zanikne v blízkosti povrchu Slunce. Na snímky upozornil Vladimír Koželuh, kterému tímto děkujeme. Obrázky se zobrazí po kliknutí na nadpis novinky.
29. 4. 2021 ve 3:50 SELČ úspěšně odstartovala z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega, která na tzv. dispenseru brněnské firmy SAB Aerospace vynesla na oběžnou dráhu Země celkem 6 družic. Dispenzer je zařízení, které pomáhá družice nést a umístit na oběžnou dráhu. Jde už o druhý start s účastí brněnské firmy.
Po uskutečnění historického třetího letu helikoptéry na Marsu, kdy se vydala asi 50 m na sever a zpět se dalo spekulovat, že přední barevná kamera by v rohu mohla zachytit i vozítko Perseverance. Sen se stal skutečností. Poprvé vyfotil jeden robot na Marsu jiného a to vše ještě navíc z nadhledu výšky 5 metrů.
V přímém přenosu na NASA TV jsme mohli dnes po poledni sledovat příjem dat z roveru Perseverance, který zprostředkoval telemetrii z vrtulníčku Ingenuity, vzápětí i první snímek z jeho palubní kamery a nakonec dorazilo i "video" prvního letu na jiné planetě. Gratulace do NASA. Odkaz na záznam s titulky v češtině.
Obě vozítka na Marsu nás zásobují zajímavými snímky. perseverance aktuálně k poslednímu dni měsíce března zaslal snímek vrtulníčku Ingenuity v poloze, v jaké bude později uvolněn a vyszaen na povrch. Všechny nožičky jsou správně vyklopeny a vypadá to dobře. Mezitím na jiné části Marsu Curiosity sleduje nádherná oblaka. Máme tu další animaci.
Probíhá sice online, ale stále ještě můžete stihnout některé akce živě. iQLANDIA uveřejní za půl hodiny druhé krátké video z Marsu, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové připravuje za dvě hodiny přednášku o pravěku, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni také připravila přednášku od 16 h, Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném připravila soutěž o Marsu 2021, Hvězdárna v Úpici představila robotické dalekohledy, Hvězdárna Žebrák vysílá živě od 16 h a Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila online program pro veřejnost od 17 h. Užijte si to s námi. Děkujeme.
Zajímavé informace nabízí web Z říše hvězd na historická témata spravovaný Petrem Bartošem a Štěpánem Kovářem. podívat se můžete na záznamy zajímavých přednášek a nejnověji také na pražskou Grébovku v pořadu Z metropole.
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu