Na jaře byly sítě zahlceny hlášeními pozorování zvláštních skupin teček na obloze v jakémsi vláčku. Jedná se o družice Starlink krátce po vypuštění. Ty nezmizely. SpaceX však delší dobu nevypouštěla nové, ale to se opět mění s novou generací družic. Aktuální vláček natočil 30. listopadu Drew Pierson. U nás jejich viditelnost není tak dobrá kvůli počasí a tomu, že Slunce většinu noci družice neosvěcuje, jako v létě. Astronomové se tedy budou muset se Starlinky vypořádat i v budoucnu.
Za roky nízké aktivity jsme již odvykli nejsilnějším erupcím kategorie X. Taková nastala 28. 10. 2021 a uvolnil se i oblak plasmatu do vesmírného prostoru. Nyní se čeká na snímky ze SOHO, zda část oblaku částic doletí i k Zemi a mohla by tedy způsobit silnější polární záři.
Na webu 21. STOLETÍ vyšel zajímavý rozhovor s Petrem Horálkem, jehož snímky byly již několikrát vybrány jako prestižní Astronomické snímky dne (NASA) a Astronomické snímky týdne (ESO).
Okamžik podzimní rovnodennosti, kdy Slunce překračuje nebeský rovník, připadá letos na středu 22. září ve 21:21 SELČ. Den je však asi o 12 minut delší (podle toho, na jaké zeměpisné šířce žijeme). Je to jednak tím, že střed Slunce vychází a zapadá dříve, ale my v té době ještě vidíme vrchní část kotouče Slunce nad obzorem, a potom má velký vliv také refrakce, tedy lom světla v atmosféře. My díky tomu pozorujeme Slunce, i když už je geometricky pod obzorem.
Pracovní skupina pro planetární nomenklaturu Mezinárodní astronomické unie 1. září 2021 schválila pojmenování lunárního kráteru Henson o průměru 43 km poblíž jižního pólu Měsíce. Matthew Henson (1866 -1955) byl americký polárník.
Slunce se nám konečně probouzí po dlouhém minimu své aktivity. Nový cyklus už nám ukázal, že nebude pozadu za starým, produkuje jednu oblast za druhou, a totéž můžeme říci i o erupcích a protuberancích. Proto jsme se rozhodli uspořádat pro Vás soutěž o nejlepší fotografie Slunce.
Raketový kluzák společnosti Virgin Galactic dnes vykonal úspěšný let do výšky cca 86 km nejen s dvojicí pilotů, ale i čtyřmi pasažéry, mezi nimiž nechyběl zakladatel Virgin Galactic a duchovní otec plavidla SpaceShipTwo Richard Branson. SpaceShipTwo se pomalu dostává do komerční služby pro lidi, kteří projektu věřili a kdysi v něm nechali své peníze, aby se jednou podívali k hranicím kosmu. V budoucnu se bude létat ještě trochu výše, až nad 100 km.
Zatmění květnového superúplňku bude ESA přenášet živě. Odkaz najdete na jejím webu nebo ESA Web TV, a to od 11:30 do 13:30 SELČ. Toto úplné zatmění Měsíce u nás nebude pozorovatelné, ale samotný superúplněk zapadající brzy nad ránem si můžete prohlédnout, pokud se náhodou vyjasní.
Je to tu! Přistávací modul čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) s roverem Zhurong (Ču-žung) dnes úspěšně přistál na povrchu Marsu ve vytyčené oblasti na jižním okraji pánve Utopia Planitia. Čína tak získává stříbrnou medaili v dobytí povrchu Marsu. Přistávací povrchová platforma s čínským roverem Zhurong (Ču-žung) úspěšně dosedla v 01:18 SELČ cca 40 km jižně (109°54′ v. d. a 25°6′ s. š.) od středu přistávací elipsy. Zdroj
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
