< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Soňa Ehlerová Astronomie

Mezinárodní soutěž Catch a Star

Soutěž pořádaná Evropskou jižní observatoří a  Evropskou asociací pro astronomické vzdělávání startovala sice už v listopadu 2021, ale ještě je měsíc čas. Uzávěrka aktuálního ročníku soutěže „Catch a Star“ končí 28. února. Soutěž je otevřena pro malé týmy studentů a jejich školitelů – více informací na stránkách soutěže. Vítězové získají možnost účastnit se video konference s astronomy Evropské jižní observatoře i odjinud a obdrží drobné věcné odměny od Evropské jižní observatoře (ESO).

Josef Jíra Ostatní

Kalendář na rok 2022

Nabízíme vám poslední kusy astronomického kalendáře ASTROFOTO 2022, který vydala Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Kalendář obsahuje snímky českých a slovenských astrofotografů. Kalendář je ve formátu A3 a skládá se z 13 tematických listů plus jednoho informačního. Více informací na www.zpcas.cz Vaše případné objednávky či dotazy zasílejte na pobočkový e-mail info@zpcas.cz

Josef Chlachula Astronomie

Efemerida JWST

Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku 2021, v Orionu:

     Rektascenze   Deklinace
        hh mm ss     °  '  "
 Dec-27 05 42 56   -00 14 09
 Dec-28 05 55 42   +00 00 53     
 Dec-29 06 03 10   +00 10 48     
 Dec-30 06 08 21   +00 18 56     
 Dec-31 06 12 16   +00 26 32
Martin Mašek Kosmonautika

Dalekohled Jamese Webba je ve vesmíru!

Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba proběhl 25. 12. 2021, nosná raketa pracovala bezchybně a dopravila velice cenný náklad na určenou dráhu. Nyní dalekohled letí již samostatně k libračnímu bodu L2, který je 1,5 milionu km od Země. Dva týdny se bude dalekohled postupně rozkládat a za 29 dní by měl dorazit na místo určení, tedy k bodu L2, kolem kterého bude dalekohled obíhat. Pak bude následovat série zkoušek a kalibrací. Nic z toho se nesmí pokazit, oprava na místě není možná. Prvních snímků pořízených dalekohledem bychom se měli dočkat za pár měsíců. Zde odkaz na animaci startu a postupného rozkládání dalekohledu.

Martin Gembec Astronomie

Vláčky Starlink nezmizely

Na jaře byly sítě zahlceny hlášeními pozorování zvláštních skupin teček na obloze v jakémsi vláčku. Jedná se o družice Starlink krátce po vypuštění. Ty nezmizely. SpaceX však delší dobu nevypouštěla nové, ale to se opět mění s novou generací družic. Aktuální vláček natočil 30. listopadu Drew Pierson. U nás jejich viditelnost není tak dobrá kvůli počasí a tomu, že Slunce většinu noci družice neosvěcuje, jako v létě. Astronomové se tedy budou muset se Starlinky vypořádat i v budoucnu.

Martin Gembec Astronomie

Silná erupce na Slunci

Za roky nízké aktivity jsme již odvykli nejsilnějším erupcím kategorie X. Taková nastala 28. 10. 2021 a uvolnil se i oblak plasmatu do vesmírného prostoru. Nyní se čeká na snímky ze SOHO, zda část oblaku částic doletí i k Zemi a mohla by tedy způsobit silnější polární záři.

Josef Mezera Ostatní

Mohlo by vás zajímat...

Na webu 21. STOLETÍ vyšel zajímavý rozhovor s Petrem Horálkem, jehož snímky byly již několikrát vybrány jako prestižní Astronomické snímky dne (NASA) a Astronomické snímky týdne (ESO). 

Martin Gembec Astronomie

Podzimní rovnodennost

Okamžik podzimní rovnodennosti, kdy Slunce překračuje nebeský rovník, připadá letos na středu 22. září ve 21:21 SELČ. Den je však asi o 12 minut delší (podle toho, na jaké zeměpisné šířce žijeme). Je to jednak tím, že střed Slunce vychází a zapadá dříve, ale my v té době ještě vidíme vrchní část kotouče Slunce nad obzorem, a potom má velký vliv také refrakce, tedy lom světla v atmosféře. My díky tomu pozorujeme Slunce, i když už je geometricky pod obzorem.

Martin Černický Ostatní

Podzimní MHV 2021

Po roce se vzhledem k příznivé epidemiologické situaci opět koná tradiční astro setkání, které pořádá Česká astronomická společnost.


Novinky můžete odebírat přes RSS.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »