Konference AstroEdu se snaží být platformou pro vědce i pro učitele a popularizátory. Druhý ročník tohoto setkání se uskuteční v květnu letošního roku (10.-12.5.) v Torontu (nebo online). Přihlašování na konferenci je otevřeno (https://astroeducon.org/2023/).
Studenti vysokých škol se zájmem o astronomii a astrofyziku se mohou přihlásit na projekty vedené vědci z Leidenské observatoře nebo v ESA/ESTEC (LEAPS https://leaps.strw.leidenuniv.nl/). Uzávěrka přihlášek je 20. 2. 2023.
Již 3. ledna došlo k velmi silné erupci na Slunci. Bylo to ještě v době, kdy byla aktivní oblast schována na odvrácené polokouli. Mezitím se natáčí směrem k nám a přivítala nás další erupcí nejsilnější kategorie, X1. Pokud vydrží, za několik dnů jsou podobné erupce významné pro nás na Zemi, protože mohou silně ionizovat atmosféru a hmota při nich uvolněná by mohla zasáhnout magnetosféru a způsobit polární záře.
Beamline for schools (BL4S) je mezinárodní fyzikální soutěž pro studenty středních škol. Organizuje ji CERN (Conseil Européen pour la recherche nucléaire, Evropská organizace pro jaderný výzkum) a úkolem týmů je vymyslet projekt, který by se dal uskutečnit na urychlovači částic. Více na stránkách https://beamlineforschools.cern/.
Přes ZOOM se můžete účastnit astronomického pozorování na dalekohledech na Havajských ostrovech. Aktivitu "Shadow the scientists" organizuje Univerzita v Kalifornii Santa Cruz, více informací najdete na stránkách skupiny Ohana Kilo Hoku (https://www.ohanakilohoku.org/community).
Kosmická loď Orion včera ve 14:30 SEČ překonala rekord v největší vzdálenosti kosmické lodi určené pro přepravu lidské posádky od Země. Tento rekord držela více než půl století, od roku 1970, loď Apollo z mise Apollo 13, která kolem Měsíce neobíhala, ale kvůli známým problémům kolem něj je prolétla, a tak se dostala dále než ostatní mise programu. Rekord byl konkrétně 400 171 km. Orion se však i nadále vzdaluje a největší vzdálenosti od Země dosáhne až zítra, přičemž se bude jednat přibližně o 438 570 km.
Na západní straně slunečního disku je aktivní oblast, kde nyní došlo i k erupci nejvyšší kategorie X. Na východní se zase natočila oblast s dosud nejvíce skvrnami za mnoho let od posledního maxima sluneční aktivity. Sledujte Slunce bezpečně a zkuste pořídit foto. Informace na Solarham.net a Spaceweather.com.
NASA oznámila, že druhý pokus o start SLS mise Artemis I proběhne v sobotu 3. září. Startovní okno se otevírá ve 20:17 SELČ. Přejme si, ať vyjde počasí a technika nezlobí, protože ideálnější termín už nám nebeská mechanika asi dlouho nenabídne.
Další z letošních úkazů NLC se odehrál 14. 6. večer kolem 23. hodiny. Zdá se, že sezóna je v plném proudu. Další šance je spatřit možná přijde ještě nad ránem 15. června a jistě i mnohokrát v dalších týdnech. Info na ukazy.astro.cz a udalosti.astro.cz.
Agentura NASA včera oznámila, že první vědecké snímky a spektroskopická data z dalekohledu Jamese Webba budou zveřejněny 12. července letošního roku. Doposud jsme měli možnost vidět snímky z kalibrování a dalšího testování dalekohledu. Tyto fotografie a spektroskopická data již budou odpovídat ostré práci dalekohledu, kterou v červenci zahájí.
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4