Přes ZOOM se můžete účastnit astronomického pozorování na dalekohledech na Havajských ostrovech. Aktivitu "Shadow the scientists" organizuje Univerzita v Kalifornii Santa Cruz, více informací najdete na stránkách skupiny Ohana Kilo Hoku (https://www.ohanakilohoku.org/community).
Kosmická loď Orion včera ve 14:30 SEČ překonala rekord v největší vzdálenosti kosmické lodi určené pro přepravu lidské posádky od Země. Tento rekord držela více než půl století, od roku 1970, loď Apollo z mise Apollo 13, která kolem Měsíce neobíhala, ale kvůli známým problémům kolem něj je prolétla, a tak se dostala dále než ostatní mise programu. Rekord byl konkrétně 400 171 km. Orion se však i nadále vzdaluje a největší vzdálenosti od Země dosáhne až zítra, přičemž se bude jednat přibližně o 438 570 km.
Na západní straně slunečního disku je aktivní oblast, kde nyní došlo i k erupci nejvyšší kategorie X. Na východní se zase natočila oblast s dosud nejvíce skvrnami za mnoho let od posledního maxima sluneční aktivity. Sledujte Slunce bezpečně a zkuste pořídit foto. Informace na Solarham.net a Spaceweather.com.
NASA oznámila, že druhý pokus o start SLS mise Artemis I proběhne v sobotu 3. září. Startovní okno se otevírá ve 20:17 SELČ. Přejme si, ať vyjde počasí a technika nezlobí, protože ideálnější termín už nám nebeská mechanika asi dlouho nenabídne.
Další z letošních úkazů NLC se odehrál 14. 6. večer kolem 23. hodiny. Zdá se, že sezóna je v plném proudu. Další šance je spatřit možná přijde ještě nad ránem 15. června a jistě i mnohokrát v dalších týdnech. Info na ukazy.astro.cz a udalosti.astro.cz.
Agentura NASA včera oznámila, že první vědecké snímky a spektroskopická data z dalekohledu Jamese Webba budou zveřejněny 12. července letošního roku. Doposud jsme měli možnost vidět snímky z kalibrování a dalšího testování dalekohledu. Tyto fotografie a spektroskopická data již budou odpovídat ostré práci dalekohledu, kterou v červenci zahájí.
1. června si připomínáme 20 let od zákonného ukotvení světelného znečištění v ČR. Ministerstvo životního prostředí k tomu vydalo tiskovou zprávu. Detaily najdete na webu svetelneznecisteni.cz
Před 61 lety, 12. dubna 1961 proběhla mise Vostok 1, první pilotovaný let do kosmického prostoru v dějinách. Let, který trval 106 minut, vykonal Jurij Alexejevič Gagarin. Díky tomuto milníku je tento den, kdy se začaly psát dějiny kosmických pilotovaných letů, oslavován jako Mezinárodní den kosmonautiky. Mimo to také před 41 lety odstartoval na svoji první misi americký raketoplán. Jednalo se o stroj Columbia a na palubě byli John Young a Robert Crippen.
Sníh není v dubnu ničím neobvyklým, nicméně tak pěkná zimní idylka, jak ji zachytila Hana Kučáková 9. 4. 2022 nenastává ani na hvězdárně Astronomického ústavu v Ondřejově každý rok.
28. března 2022 během dne se Slunce ještě více dozdobilo dalšími malými skvrnami v aktivní oblasti uprostřed kotouče. Výborná příležitost k pozorování, než se zatáhne. Animace na Spaceweather.com
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4