Novinky

Chat s astronomkou

Věděli jste, že Annie Cannon (1863 - 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (*1943) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako "malé zelené mužíčky" a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění! Rády bychom s vámi oslavily Mezinárodní den žen a dívek ve vědě!

Mezinárodní soutěž Catch a Star

Soutěž pořádaná Evropskou jižní observatoří a  Evropskou asociací pro astronomické vzdělávání startovala sice už v listopadu 2021, ale ještě je měsíc čas. Uzávěrka aktuálního ročníku soutěže „Catch a Star“ končí 28. února. Soutěž je otevřena pro malé týmy studentů a jejich školitelů – více informací na stránkách soutěže. Vítězové získají možnost účastnit se video konference s astronomy Evropské jižní observatoře i odjinud a obdrží drobné věcné odměny od Evropské jižní observatoře (ESO).

Kalendář na rok 2022

Nabízíme vám poslední kusy astronomického kalendáře ASTROFOTO 2022, který vydala Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Kalendář obsahuje snímky českých a slovenských astrofotografů. Kalendář je ve formátu A3 a skládá se z 13 tematických listů plus jednoho informačního. Více informací na www.zpcas.cz Vaše případné objednávky či dotazy zasílejte na pobočkový e-mail info@zpcas.cz

Efemerida JWST

Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku 2021, v Orionu:

     Rektascenze   Deklinace
        hh mm ss     °  '  "
 Dec-27 05 42 56   -00 14 09
 Dec-28 05 55 42   +00 00 53     
 Dec-29 06 03 10   +00 10 48     
 Dec-30 06 08 21   +00 18 56     
 Dec-31 06 12 16   +00 26 32 

Dalekohled Jamese Webba je ve vesmíru!

Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba proběhl 25. 12. 2021, nosná raketa pracovala bezchybně a dopravila velice cenný náklad na určenou dráhu. Nyní dalekohled letí již samostatně k libračnímu bodu L2, který je 1,5 milionu km od Země. Dva týdny se bude dalekohled postupně rozkládat a za 29 dní by měl dorazit na místo určení, tedy k bodu L2, kolem kterého bude dalekohled obíhat. Pak bude následovat série zkoušek a kalibrací. Nic z toho se nesmí pokazit, oprava na místě není možná. Prvních snímků pořízených dalekohledem bychom se měli dočkat za pár měsíců. Zde odkaz na animaci startu a postupného rozkládání dalekohledu.

Vláčky Starlink nezmizely

Na jaře byly sítě zahlceny hlášeními pozorování zvláštních skupin teček na obloze v jakémsi vláčku. Jedná se o družice Starlink krátce po vypuštění. Ty nezmizely. SpaceX však delší dobu nevypouštěla nové, ale to se opět mění s novou generací družic. Aktuální vláček natočil 30. listopadu Drew Pierson. U nás jejich viditelnost není tak dobrá kvůli počasí a tomu, že Slunce většinu noci družice neosvěcuje, jako v létě. Astronomové se tedy budou muset se Starlinky vypořádat i v budoucnu.

Silná erupce na Slunci

Za roky nízké aktivity jsme již odvykli nejsilnějším erupcím kategorie X. Taková nastala 28. 10. 2021 a uvolnil se i oblak plasmatu do vesmírného prostoru. Nyní se čeká na snímky ze SOHO, zda část oblaku částic doletí i k Zemi a mohla by tedy způsobit silnější polární záři.

Mohlo by vás zajímat...

Na webu 21. STOLETÍ vyšel zajímavý rozhovor s Petrem Horálkem, jehož snímky byly již několikrát vybrány jako prestižní Astronomické snímky dne (NASA) a Astronomické snímky týdne (ESO). 

Podzimní rovnodennost

Okamžik podzimní rovnodennosti, kdy Slunce překračuje nebeský rovník, připadá letos na středu 22. září ve 21:21 SELČ. Den je však asi o 12 minut delší (podle toho, na jaké zeměpisné šířce žijeme). Je to jednak tím, že střed Slunce vychází a zapadá dříve, ale my v té době ještě vidíme vrchní část kotouče Slunce nad obzorem, a potom má velký vliv také refrakce, tedy lom světla v atmosféře. My díky tomu pozorujeme Slunce, i když už je geometricky pod obzorem.

Podzimní MHV 2021

Po roce se vzhledem k příznivé epidemiologické situaci opět koná tradiční astro setkání, které pořádá Česká astronomická společnost.