Očekávané jasné polární záře se o víkendu nedostavily, ale v noci na pondělí se aktivita geomagnetického pole přeci jenom zvýšila a slabší polární záře se přeci jen ukázala vytrvalým pozorovatelům. Dokazují to i pěkné snímky v naší čtenářské fotogalerii.
Vyhlíželi jste 21. 8. nad ránem zákryt planety Saturn Měsícem a místo toho přišly bouřky? Večer se Luna vynořila zas a tentokrát díky nasouvající se vysoké oblačnosti i s kruhem okolo. Jedná se o nejběžnější 22 stupňů velký halový kruh vznikající lomem světla na ledových krystalcích. Foto vložila naše čtenářka Dagmar Burdová z Němčic. Díky za avízo.
V sobotu 8. června došlo na Slunci k silné erupci téměř nejvyšší kategorie X. Nastala v nejzajímavější aktivní oblasti AR3691 (před měsícem jako AR3664 způsobila nejhezčí polární záři za desítky let). Oblak hmoty, který byl vyvržel do kosmu, míří okrajovou částí i k Zemi a může dojít k polární záři někdy v pondělí. Je těžké toto předpovědět, sledujte např. Spaceweatherlive.com. Nejzajímavějším doprovodným jevem této erupce je neobvykle silná radiační bouře (už na stupni S3 z pěti možných). Neobvyklé je i množství velmi vysokoenergetických protonů nad 100 MeV. Zdroj: Solarham.com
Mise čínské sondy Chang'e 6 probíhá podle plánu. 6. června bylo oznámeno, že vzletový stupeň se úspěšně automaticky spojil na oběžné dráze Měsíce s orbitálním stupněm a předal mu vzorky odebrané z povrchu odvrácené strany Měsíce v kráteru Apollo. Návrat vzorků na Zemi je v plánu 25. 6.
Čínská sonda Chang'e 6 (vyslovuje se Čchang-e) úspěšně dosedla na povrch Měsíce 2. 6. 2024 v 00:23 SELČ. Jde o čtvrté úspěšné čínské přistání na Měsíci v řadě a druhé na odvrácené straně, kde stále ještě funguje dvojice Chang'e 4 a vozítko Yutu 2.
Večer 10. 5. po 19. hodině dorazila rázová vlna částic sluenčního větru uvolněných při první z mnoha erupcí na Slunci asi dva dny zpět. Záznamy sondy mezi Zemí a Sluncem naznačují, že skokově narostla rychlost slunečního větru, hustota částiv a došlo k výraznému poklesu Bz komponenty magnetického pole. To vše naznačuje, že by mohly právě teď začít polární záře. Nikdo neví, jak dlouho tato výhodná situace potrvá, ale hned od soumraku je asi třeba sledovat obzor na severu. Sledujte grafy na Spaceweatherlive.com.
Český tým pěti studentů z různých koutů republiky ovládl studentskou soutěž inovativních projektů. Ve finále uspěli mezi pěti týmy, z toho třemi americkými a získali neuvěřitelná dvě ocenění ze tří. Gratulujeme! Více na Twiteru a v ranní reportáži České televize přímo z Houstonu.
NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS (Flight Data System). Oprava spočívá v tom, že data nejsou nyní ukládána jako větší balík, ale jsou rozdělována a ukládána do částí paměti FDS, které jsou v pořádku. Jde o velký úspěch inženýrů z NASA. Zdroj
Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
Živý přenos na téma "Atmosféra: protivník nebo spojenec?" dne 7.3. v 19:00. Diskutovat budou astronomky ASÚ AV ČR, diskuse bude probíhat česko-anglicky s překladem tam i zpátky. Link: https://www.youtube.com/watch?v=tseURycxS3s.
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.