Živý přenos na téma "Atmosféra: protivník nebo spojenec?" dne 7.3. v 19:00. Diskutovat budou astronomky ASÚ AV ČR, diskuse bude probíhat česko-anglicky s překladem tam i zpátky. Link: https://www.youtube.com/watch?v=tseURycxS3s.
Na povrchu Slunce můžeme pozorovat velkou skvrnu. Ta je vidět i pouhým okem při použití správného filtru, jako jsou například brýle pro pozorování zatmění Slunce. Celá aktivní oblast zabírá opravdu velkou plochu a navíc zde dochází k velmi silným erupcím. 21. a 22. února dosáhly i nejsilnější kategorie X (X1,8 - X1,7 - X6,3). Ke škodě pozorovatelů polárních září, tyto erupce nedoprovázely velké výrony plazmatu z koróny (CME) směrem k Zemi. Někdy se to tak stává, že méně silné erupce vyprodukují CME a později polární záři viditelnou dobře i ze střední Evropy, jindy ani nejsilnější erupce tohoto 25. cyklu sluneční aktivity skoro nic.
Přistávací modul Nova-C nazvaný Odysseus úspěšně přistál na povrchu Měsíce po půlnoci našeho času na 23. února 2024. Potvrdila to soukromá společnost Intuitive Machines i radioamatéři, kteří naslouchali slabému signálu sondy. Jde o první přistání soukromé firmy na Měsíci a také o první americký úspěch od posledního přistání Apolla 17 (tedy po více než 50 letech). Detaily v psaném přenosu Kosmonautix.cz.
Do konce března probíhá soutěž "Space Art" organizovaná EAAE (European Association for Astronomy Education). Soutěží se ve třech věkových kategoriích: 6-10, 11-14, 15-18 let, soutěž je organizovaná přes učitele. Uzávěrka přihlášek je 31.3.2024.
Na Slunci je velká skvrna a můžeme se v následujících dnech dočkat i silné erupce třídy X. Mezitím Jakub Mazúr postavil v Brně na parapet dalekohled Seestar S50 s fólií pro pozorování Slunce, že se se synkem podívají na skvrny. A jak tak natáčel, zrovna mu přes něj přeletěl Airbus A380 :-)
Ve věku 82 let zemřel 26. ledna prof. Jiří Bičák, držitel Nušlovy ceny za rok 2017, který se zabýval obecnou relativitou, relativistickou astrofyzikou a kosmologií.
První stupeň rakety Falcon 9 s výrobním číslem B1058 se stal prvním, který dokázal odstartovat a přistát devatenáctkrát. Stalo se to při mise se Starlinky 23. 12. 2023. Když však dorazily záběry z mořského prámu Just Read the Instruction, ukázalo se, že samotné dosednutí bylo velmi dramatické. Stupeň dosedal velmi našikmo, ale přistál úspěšně na kraj plošiny. Pozdější fotografie ukázaly, že se převrátil. První misí tohoto stupně bylo vynesení lodi Crew DRagon na misi DM-2 (první s dvojicí astronautů na palubě k ISS 30. 5. 2020). Na jubilejní dvacáté opakované použití nějakého z prvních stupňů Falconu 9 si tedy ještě počkáme.
11. října 2023 bylo odhaleno asi 250 g vzorků z planetky Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-Rex. Ukázalo se, že jde o velmi tmavý materiál podobný uhlí s velkým obsahem hydratovaných minerálů a uhlíku. Více na Věda24.
V rámci celosvětové akce "100 hodin astronomie 2023" probíhá umělecká soutěž. Jejím tématem je "jedna planeta" a "overview effect". Kdokoli (věk neomezen) může přispět svým dílem - kresbou, fotografií, básní, ... - do celosvětového uměleckého díla, které z došlých příspěvků vytvoří OAO (Office for Astronomy Outrech) při Mezinárodní astronomické unie. Příspěvky se posílají přes formulář, uzávěrka je 10. října 2023.
Pozor, oblohou se opět prohání vláčky Starlinků - družic určených pro přenos internetu firmy SpaceX Elona Muska. Nová verze Starlinků (V2-mini) se jeví jasnější než původní menší družice. Na snímku zachyceny 14. 9. 2023 večer po 21. hodině (startovaly 12. 9.).
Autor: Martin Gembec
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4