Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Redakce Astro.cz Astronomie

Elektronické Kosmické rozhledy

Milí členové České astronomické společnosti, dostává se vám na obrazovky první číslo elektronických Kosmických rozhledů, které by vám nadále měly přinášet aktuální informace z dění v České astronomické společnosti. Najdete je také v archivu Kosmických rozhledů.

Přeji vám krásné Vánoce (s aspoň trochou jasných nocí a třeba i s nějakým tím dalekohledem pod stromečkem) a optimistické vykročení do roku 2026 (tedy 6739 Scaligerovy juliánské periody).

Soňa Ehlerová předsedkyně ČAS

Martin Gembec Astronomie

Jared Isaacman novým administrátorem NASA

Americký senát poměrně výraznou většinou (67:30) schválil Jareda Isaacmena jako nového administrátora NASA. Tento miliardář se v minulosti stal známým díky programu Polaris, během něhož ve spolupráci se SpaceX realizoval dvě mise Crew Dreagonu Inspiration4 a Polaris Dawn. Přes jeho užší vazby na Elona Muska je jeho jmenování přijímáno mezi zájemci o kosmonautiku spíše pozitivně. Jeho hlavním úkolem bude dostat astronauty zpět na Měsíc v rámci programu Artemis a zároveň bude zajímavé sledovat, jak se mu podaří udržet při životě již rozjeté vědecké programy.

Zbyšek Prágr Astronomie

Saturn bez prstence

V listopadu nastává zajímavý planetární úkaz. Saturnu „zmizí“ prstence. Tento úkaz je souhra kombinací tenkých prstenců a jejich natáčení. Stejná situace proběhla v březnu letošního roku, ale Saturn byl blízko ke Slunci a tedy nepozorovatelný. Vybízíme proto k sledování Saturnu dalekohledy (nejen) na podzim. Další obdobná příležitost totiž nastane až v říjnu roku 2038!

MUDr. JANA MATĚJKOVÁ Ostatní

Bolidy 7. 11.

Oblohu v posledních dnech protínají jasné meteory, kterým říkáme bolidy. Takový byl zaznamenán například nad Maďarskem i kamerami Astronomického ústavu AV ČR. Ten nejvýraznější, zřejmě úlomek komety velikosti pěsti, proťal oblohu 7. 11. v 5:56. Další hlásí Dr. Matějková z Prahy v 17:38. Možná šlo o meteor z roje Taurid, úlomků Enckeho komety. Viz. přiložený text. Děkujeme za snímek ranního bolidu Liborovi a všem za hlášení.

Josef Jíra Ostatní

Plzeňská okna do vesmíru VII

Registrace na sedmý ročník „Plzeňských oken do vesmíru“ byla spuštěna. Seminář se uskuteční v sobotu 8. listopadu 2025 na 25. základní škole v Plzni a nabídne zajímavé astronomické přednášky, příjemnou atmosféru i kvalitní občerstvení. Více informací najdete na www.zpcas.cz.

Martin Gembec Astronomie

30 let od objevu exoplanety 51 Peg b

V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.

Martin Gembec Astronomie

Zvýšená aktivita Drakonid zřejmě pouze radarem ve dne

Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.

Martin Gembec Astronomie

Záhadný pruh na obloze byla čínská raketa

25. 8. kolem 22:45 SELČ se na obloze objevil jasný pruh a pozorovatelé spatřili i několik teček. Mělo by jít o jev způsobený vypuštěním paliva z horního stupně rakety CZ-8A (Dlouhý pochod 8A), která vypouštěla dosud neupřesněné družice. 

Martin Gembec Astronomie

Nova V462 Lupi na jižní obloze

Na jižní obloze v souhvězdí Vlka nedaleko Kentaura zjasnila hvězda tak, že je nyní viditelná slabě i pouhým okem. Jedná se o novu a její nárůst jasu je enormní, protože před výbuchem měla kolem 22 mag a nyní již dosahuje téměř 5,5 mag. Byla označena jako V462 Lupi. Vzhledem k deklinaci –40° není od nás pozorovatelná, protože hodnota –40 by znamenala, že když objekt vrcholí, dotýká se zrovna jižního obzoru. 

Více na Sky&Telescope.org


Novinky můžete odebírat přes RSS.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »