V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.
Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.
25. 8. kolem 22:45 SELČ se na obloze objevil jasný pruh a pozorovatelé spatřili i několik teček. Mělo by jít o jev způsobený vypuštěním paliva z horního stupně rakety CZ-8A (Dlouhý pochod 8A), která vypouštěla dosud neupřesněné družice.
Na jižní obloze v souhvězdí Vlka nedaleko Kentaura zjasnila hvězda tak, že je nyní viditelná slabě i pouhým okem. Jedná se o novu a její nárůst jasu je enormní, protože před výbuchem měla kolem 22 mag a nyní již dosahuje téměř 5,5 mag. Byla označena jako V462 Lupi. Vzhledem k deklinaci –40° není od nás pozorovatelná, protože hodnota –40 by znamenala, že když objekt vrcholí, dotýká se zrovna jižního obzoru.
14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com
Mise ESA Hera určená k průzkumu planetky Dimorphos, která obíhá kolem většího asteroidu Didymos, právě minula planetu Mars. Sonda využila průlet ke gravitačnímu manévru a otestování přístrojů. Už máme první obrázky z průletu a pohled na měsíček Deimos proti povrchu Marsu v pozadí je skutečně vydařený. Příjem dat sledoval v řídícím středisku mise i známý hudebník a vědec Brian May.
V pátek 7.3. se uskuteční chat s astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd ČR https://www.asu.cas.cz/chat-s-astronomkou. Mezi 14:00 a 19:00 se můžete zeptat na astronomické záhady a diskutovat o svých oblíbených astronomických objektech, ale zajímat se můžete i o další otázky vědeckého života.
Společnost Firefly Aerospace dokázala jako první soukromá společnost měkce přistát na povrchu Měsíce. Sonda Blue Ghost dosedla 2. března 2025 v 9:36 SEČ v Moři nepokojů.
Pozorování k 20. únoru již natolik upřesnila dráhu planetky 2024 YR4 v budoucnu, že riziko její srážky se Zemí 22. 12. 2032 nyní kleslo prakticky k nule. Stále je tu jistá nenulová pravděpodobnost zásahu Měsíce, ale to se ještě bude upřesňovat. Více na webu Evropské jižní observatoře.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou.
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
19.1.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4