V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.
Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.
25. 8. kolem 22:45 SELČ se na obloze objevil jasný pruh a pozorovatelé spatřili i několik teček. Mělo by jít o jev způsobený vypuštěním paliva z horního stupně rakety CZ-8A (Dlouhý pochod 8A), která vypouštěla dosud neupřesněné družice.
Na jižní obloze v souhvězdí Vlka nedaleko Kentaura zjasnila hvězda tak, že je nyní viditelná slabě i pouhým okem. Jedná se o novu a její nárůst jasu je enormní, protože před výbuchem měla kolem 22 mag a nyní již dosahuje téměř 5,5 mag. Byla označena jako V462 Lupi. Vzhledem k deklinaci –40° není od nás pozorovatelná, protože hodnota –40 by znamenala, že když objekt vrcholí, dotýká se zrovna jižního obzoru.
14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com
Mise ESA Hera určená k průzkumu planetky Dimorphos, která obíhá kolem většího asteroidu Didymos, právě minula planetu Mars. Sonda využila průlet ke gravitačnímu manévru a otestování přístrojů. Už máme první obrázky z průletu a pohled na měsíček Deimos proti povrchu Marsu v pozadí je skutečně vydařený. Příjem dat sledoval v řídícím středisku mise i známý hudebník a vědec Brian May.
V pátek 7.3. se uskuteční chat s astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd ČR https://www.asu.cas.cz/chat-s-astronomkou. Mezi 14:00 a 19:00 se můžete zeptat na astronomické záhady a diskutovat o svých oblíbených astronomických objektech, ale zajímat se můžete i o další otázky vědeckého života.
Společnost Firefly Aerospace dokázala jako první soukromá společnost měkce přistát na povrchu Měsíce. Sonda Blue Ghost dosedla 2. března 2025 v 9:36 SEČ v Moři nepokojů.
Pozorování k 20. únoru již natolik upřesnila dráhu planetky 2024 YR4 v budoucnu, že riziko její srážky se Zemí 22. 12. 2032 nyní kleslo prakticky k nule. Stále je tu jistá nenulová pravděpodobnost zásahu Měsíce, ale to se ještě bude upřesňovat. Více na webu Evropské jižní observatoře.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé