Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Vít Straka Kosmonautika

Sledujte online přenos startu raketoplánu Atlantis v pátek 8. července, začátek v 16:20. Start je v plánu v 17:26 SELČ.
Vít Straka Kosmonautika

Přípravy startu raketoplánu Atlantis: Po technické stránce probíhá vše perfektně, týmy na rampě se nepotýkají s žádnými potížemi, v těchto chvílích právě pracují na tankování reaktantů do palivových článků letounu. Velmi špatně ovšem vypadá počasí, šance dobrých podmínek v čase pátečního startu je pouze 30 procent. Předpověď na další dny již vypadá trochu optimističtěji.
Redakce Astro.cz Astronomie

Kometa SOHO v pravém dolním rohu 5. července v 19.48 SELČ. Zdroj: SOHO/LASCO C2.
Kometa SOHO v pravém dolním rohu 5. července v 19.48 SELČ. Zdroj: SOHO/LASCO C2.
Na snímcích družice SOHO, konkrétně z kamer LASCO C2 a C3 je vpravo dole od Slunce patrná jasná kometa, pravděpodobně členka Kreutzovy skupiny. Aktuální snímky naleznete ZDE. Děkujeme panu Vladimíru Koželuhovi z Prahy za upozornění.
Petr Horálek Astronomie

Třetí letošní částečné zatmění Slunce 1. července 2011 nejspíš nikdo nespatřil - odehrálo se v nedostupné oblasti Antarktického oceánu. Přesto se jím můžete pokochat, a to díky evropské družici PROBA-2, která snímala Slunce v ultrafialovém záření dalekohledem SWAP. Shlédněte video.
Petr Horálek Astronomie

Dnes dopoledne se odehraje částečné zatmění Slunce. Bude však pozorovatelné z téměř nedostupné oblasti Antarktického oceánu mezi Afrikou a Antarktidou. Při největší fázi zatmění Měsíc skryje pouze 9,7 procenta slunečního kotouče. Více (anglicky).
Jindřich Suchánek Ostatní

V archivu TV Noe najdete záznam z pořadu Kulatý stůl, jehož hosty byli RNDr. Jiří Grygar, CSc. a Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Řeč byla o poznatcích u těles Sluneční soustavy, o hlubokém vesmíru a filozofii.
Petr Horálek Astronomie

Nad severozápadním obzorem jsou nevýrazná noční svítící oblaka.
Vít Straka Kosmonautika

Vesmírná stanice ISS byla dnes odpoledne ohrožena neidentifikovaným kusem kosmického smetí. Fragment neznámé velikosti byl zpozorován příliš pozdě na provedení úhybného manévru. Protože hrozila srážka, šestičlenná osádka stanice se přesunula do dvou lodí Sojuz. Fragment nakonec stanici bezpečně minul ve vzdálenosti asi čtvrt kilometru. Stalo se tak ve 14:08 SELČ.

Novinky můžete odebírat přes RSS.


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »