Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Redakce Astro.cz Astronomie

ČRo Pardubice: Máme hosty
Petr Horálek a Petr Komárek dnes povídali na téma blížícího měsíčního zatmění 15. června, fotografické soutěži v Pardubicku, Perseidách a nočních svítících oblacích. Archiv pořadu.
Vít Straka Kosmonautika

Z Bajkonuru dnes odstartovala loď Sojuz TMA-02M s tříčlennou posádkou a zamířila ke stanici ISS, kde její posádka stráví bezmála půl roku. Start se uskutečnil ve 22:12 SELČ, k ISS se má Sojuz připojit ve čtvrtek 9. června ve 23:22 SELČ.
Jiří Grygar Astronomie

Před 110 lety se narodil astronom a meteorolog Antonín Bečvář, zakladatel observatoře na Skalném Plese ve Vysokých Tatrách; světově proslul hvězdnými atlasy. Zemřel v roce 1965. Je po něm pojmenována i planetka (4567) Bečvář.
Petr Horálek Astronomie

Částečné zatmění Slunce 1. června 2011 nad Norskem. Autor: Renate Westlien
Částečné zatmění Slunce 1. června 2011 nad Norskem.
Autor: Renate Westlien
Na Spaceweather.com můžete nyní shlédnout několik fotografií včerejšího částečného zatmění Slunce, které proběhlo atypicky kolem polární půlnoci.
Vít Straka Kosmonautika

Raketoplán Endeavour dnes v 8:35 ráno našeho času bezpečně přistál v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě, skončila tím poslední mise Endeavouru a celkově předposlední mise raketoplánu.
Petr Horálek Ostatní

iss_krtek.jpg Autor: Františk Kužel

Autor: Františk Kužel
Dnes ráno kolem 3:35 byl pozorovatelný přelet ISS a raketoplánu Endeavour s Andrewem Feustelem a Krtečkem na palubě. Do redakce došla fotografie od Františka Kužela z Dřevohostic, za kterou děkujeme. Pokud máte také fotografii přeletu, zašlete nám ji na info@astro.cz. Sejde-li se více fotografií, vytvoříme fotogalerii. Nezapomeňte také zítra sledovat online přenos přistání raketoplánu.
Vít Straka Kosmonautika

Sledujte online přenos přistání raketoplánu Endeavour ve středu 1. června, začínáme v 7:15 ráno. Přistání je naplánováno na 8:35 našeho času.

Novinky můžete odebírat přes RSS.


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »