Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-134
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-134

land.jpg Autor: spaceflightnow.com

Autor: spaceflightnow.com
Raketoplán Endeavour se vydal před 16 dny do vesmíru, připojil se ke stanici ISS a dopravil sem dlouho očekávaný spektrometr AMS, na jeho palubě cestoval i český Krteček. Tato mise skončila ve středu 1. června přistáním na Floridě v 8:35 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.

Video bylo převzato z kanálu NASA na youtube.com


Čtěte také:

Zprávy z mise raketoplánu Endeavour,
Informace o misi


8:57 Náš přenos končí, děkujeme za pozornost.

8:56 Posádka raketoplánu vypíná hydraulické jednotky APU.

Záběr již stojícího raketoplánu z infračervené kamery. Autor: TV NASA
Záběr již stojícího raketoplánu z infračervené kamery.
Autor: TV NASA
8:53 Okolo raketoplánu již pracuje tým techniků, který ma za úkol zabezpečit hlavně případná místa na povrchu letounu potřísněná toxickým palivem, které využívají manévrovací trysky RCS. O posádku raketoplánu se za chvíli postarají lékaři. Astronauti strávili ve stavu beztíže 16 dní, což není moc ale Andrew Feustel po své první misi (STS-125) vypověděl, že i po takto krátké misi není první asi půlhodinu možná chůze.

8:49 Endeavour dokončil svou poslední misi, jeho další cesta bude do muzea v Los Angeles.

8:45 Na TV NASA sledujeme záběry infračervené kamery, které ještě zvýrazňují plameny a kouř, produkovaný hydraulickými jednotkami APU. Jde o naprosto normální činnost chladícího systému. Za chvíli raketoplán "obklíčí" technici a začnou s jeho zabezpečováním a inspekcí.

8:42 Posádka provádí konfiguraci raketoplánu po přistání, vypíná některé systémy. Astronauti letoun opustí asi za hodinu, na TV NASA by měla být vidět tradiční obchůzka raketoplánu astronauty, jakmile ho opustí.

landed.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
8:39 Na záběrech TV NASA jsou vidět plameny šlehající přímo před zadním letovým kormidlem raketoplánu. Jde však o běžnou věc, konkrétně činnost chladícího systému stroje.

8:35 Nádherným, ukázkovým, bezproblémovým přistáním skončila poslední mise raketoplánu Endeavour.

8:33 Posádka hlásí, že runway je v dohledu. Kelly provádí otočku a zarovnává s ní letoun.

8:30 Raketoplán se bude muset při přistání vyrovnat se slabým větrem, který je ale v limitech. Na TV NASA nyní vidíme záběry z přistávací kamery raketoplánu.

Schéma finálního zarovnání s přistávací dráhou. Autor: NASA
Schéma finálního zarovnání s přistávací dráhou.
Autor: NASA
8:28 Za několik minut již převezme ruční řízení letounu velitel Mark Kelly a bude řídit až do zastavení na runwayi. Na obrázku je vidět prudké zarovnání s runwayí, které Kellyho čeká.

8:25 Endeavour překračuje břeh Floridy. Deset minut do přistání, záběry raketoplánu z místa přistání zřejmě dostaneme později než obvykle kvůli noci, panující na Floridě.

8:22 Výška 50 km, rychlost 3,4 km/s. Spojení opět úspěšně navázáno. Raketoplán byl také zachycen radarem v místě přistání.
Endeavour provádí druhou prudkou zatáčku doleva.

8:21 Raketoplán je stále ještě velmi výrazně tepelně zatížen, řízení v této fázi letu obstarávají počítače, chvíle velitele Kellyho přijde asi za deset minut.

8:19 16 minut do přistání, když lehce zabrousíme do historie, zjistíme, že v tomto okamžiku bylo ztraceno spojení s raketoplánem Columbia 1. února 2003. Při tomto návratu se však zatím nemáme čeho bát.

8:17 Endeavour čeká druhá zatáčka doprava, systémy raketoplánu stále pracují jak mají.

8:16 Samozřejmě není možné mít s raketoplánem celou dobu sestupu přímé radiové spojení kvůli žhavé plazmě, jež jej obklopuje, spojení je tedy hodně přerušované, spojař v Houstonu Barry Wilmore (taktéž astronaut, veterán z mise Atlantis STS-129, které se účastnil jako pilot) musí vyčkávat.

Trasa návratu raketoplánu. Autor: NASA
Trasa návratu raketoplánu.
Autor: NASA
8:12 Jakmile je okolí dostatečně husté na to, aby mohly řízení převzít od trysek aerodynamické povrchy, začne raketoplán se čtyřmi prudkými (až 80 stupňů) zatáčkami do stran, aby pozbyl kinetickou energii a zpomalil. Nyní provádí první zatáčku doleva.

8:09 Posádka raketoplánu nyní sleduje plameny šlehající za okny, jak se raketoplán začíná ve velmi vysoké rychlosti třít o zemskou atmosféru, chrání jej pasivní tepelný štít, sestávající z desetitisíců keramických destiček z uhlíku.

8:03 Raketoplán právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km rychlostí jen o málo menší než 8 km/s (kruhová rychlost kolem Země). O zbrždění se postará tření o zemskou atmosféru. Od místa přistání Endeavour nyní dělí asi 8050 km.

7:58 Posádka raketoplánu je oblečena do oranžových kombinéz a černých přilb jako při startu a připoutána do křesel. Dnes začala posádka speciální protokol, při kterém astronauti hodně pijí a polykají solné tablety. Ve stavu beztíže má totiž tělo tendenci zbavit se části tekutin, což by po návratu mohlo vést k dehydrataci. Sůl má pomoci v těle nadbytečné tekutiny udržet.

7:53 Raketoplán se nachází ve výšce asi 267 km nad Novým Zélandem, do vstupu do atmosféry zbývá asi deset minut. Posádka právě spustila hydraulické jednotky APU, které budou řídit pohyb elevonů, zadního letového kormidla a také vysunutí podvozku. Řídící středisko potvrzuje, že všechny tři APU fungují jak mají, v případě nouze by ale pro přistání postačila pouhá jedna APU.

7:48 Endeavour má dnes dosednout na runway 15 Kennedyho kosmického střediska. Přistávací dráha pro raketoplány je zde pouze jedna (Shuttle Landing Facility), číslování značí směr, ze kterého se raketoplán přiblíží. Pokud se blíží ze severozápadu, mluvíme o runwayi 15, pokud z jihovýchodu, pak je řeč o runwayi 33.

7:44 Na TV NASA můžeme zaznamenat záběry raketoplánu Atlantis, který je právě převážen na startovací rampu 39A. Odsud má 8. července odstartovat ke stanici ISS. Půjde o definitivně poslední misi raketoplánu.

7:42 Všechny systémy raketoplánu pracují spolehlivě, nyní je na řadě vypuštění zbytků paliva z nádrží předního svazku manévrovacích trysek RCS, po zbytek mise již postačí dva zadní svazky. Až se Endeavour dostane do hustších vrstev atmosféry, tak řízení letu přeberou elevony na koncích křídel a zadní letové kormidlo, trysky budou deaktivovány a raketoplán přistane jako bezmotorový kluzák.

7:37 Do vstupu do atmosféry zbývá asi půlhodina. Do té doby je třeba naorientovat Endeavour pro vstup do atmosféry. Letoun bude do atmosféry vstupovat plochou tepelného štítu na své spodní straně, s "nosem" zvednutým asi o 30°vůči rovině zemského povrchu.

7:33 Právě ukončený brzdící manévr trval dvě minuty a 38 vteřin, byly při něm zažehnuty oba motory OMS na zádi raketoplánu proti směru letu. Tento zážeh zbrzdil letoun o necelých 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do atmosféry.
Řídící středisko v Houstonu potvrzuje, že zážeh proběhl dobře a není třeba žádných korekcí dráhy. Endeavour je definitivně na cestě domů.

7:29 Motory hoří, brzdící manévr začal.

Noční runway. Autor: TV NASA
Noční runway.
Autor: TV NASA
7:27 Dnes budeme svědky zajímavého nočního přistání. V místě přistání, na východním pobřeží USA, je totiž o šest hodin méně než v České republice, Endeavour zde tedy dosedne ve 2:35 v noci místního času. Pro nás to bohužel znamená méně pěkných záběrů přistání.

7:21 V 7:29 by měl raketoplán uskutečnit brzdící manévr, který jej navede do atmosféry, povolení k tomuto manévru bylo uděleno již asi před půl hodinou.

7:18 Situace je dnes ráno velmi dobrá, na palubě raketoplánu jdou všechny přípravy k návratu podle plánu a počasí vypadá také velmi pěkně, byly zde jisté obavy kvůli oblasti nízkého tlaku vzduchu a s tím související nízkou oblačností, té je ale nad místem přistání jen minimum, vítr je také v limitech. Zdá se tedy, že přistání hned na první pokus nic nestojí v cestě.

7:15 Vítáme všechny čtenáře, kteří se rozhodli s námi sledovat přistání raketoplánu Endeavour po jeho úspěšném letu k Mezinárodní kosmické stanici.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »