Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Petr Horálek Ostatní

Ráno 31. května kolem 3:35 můžete sledovat přelet stanice ISS a odpojeného raketoplánu Endeavour. Přelet bude bohužel nízko nad obzorem, přibližně 14°. Přesný čas přeletu pro vybraná města najdete v článku, přímo pro vaší lokalitu jej zjistíte na heavens-above.com.
Vít Straka Kosmonautika

Raketoplán Endeavour se dnes v 5:55 ráno SELČ odpojil od stanice ISS.
Petr Sobotka Kosmonautika

Vozítko Spirit na Marsu definitivně skončilo. Po ztrátě spojení v březnu 2010 se NASA několikrát pokoušela o kontakt, naposledy včera. Další pokusy už neproběhnou. Více.
Petr Sobotka Kosmonautika

První foto Krtečka v raketoplánu (s astronautem A. Feustelem)
První foto Krtečka v raketoplánu (s astronautem A. Feustelem)
První foto Krtečka v raketoplánu (s astronautem A. Feustelem)
Petr Sobotka Astronomie

Zasedání výkonného výboru Mezinárodní astronomické unie (IAU) probíhá ve dnech 24. - 26. května 2011 v sídle Akademie věd ČR. (Více)
Vít Straka Kosmonautika

Sledujte online přenos třetí kosmické vycházky posádky raketoplánu Endeavour ve středu 25. května. Samotný výstup má začít v 7:46 ráno našeho času, náš přenos začne v 7:15.
Michal Polák Kosmonautika

Ve středu 25. května 2011 od 18:00 proběhne v prostorách Restaurace Pospíšil (U Výstaviště 9, Praha 7) květnová Kosmoschůzka. Akce je přístupná široké veřejnosti, vstupné se neplatí. Další informace včetně přesného programu naleznete na: klub.kosmo.cz.
Vít Straka Kosmonautika

Navzdory přítomnosti raketoplánu se dnes večer od stanice ISS odpojí loď Sojuz TMA-20 s třemi členy posádky stanice a vrátí se na Zemi. Odpojení od stanice je v plánu ve 23:35 SELČ, přistání v Kazachstánu v úterý 24. května ve 4:26 SELČ. Sledujte živě na TV NASA.

Novinky můžete odebírat přes RSS.


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »