Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2011

22. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 30. 5. do 5. 6. 2011.

Měsíc je v novu. Saturn najdeme za soumraku nad jihem. Přistává raketoplán, nad ránem je vidět ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc je v novu ve středu 1. června. Částečné zatmění Slunce bude viditelné z Arktidy a mimo jiné také na Islandu. Většina ČR se již neponoří do astronomické noci, lépe na tom jsou již jen na jihu území, kde ještě Slunce bude klesat více než 18° pod obzor a astronomická noc zde nastane.

Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jižním obzorem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází na ranní obloze. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru, ostatní jsou úhlově příliš blízko Slunci.

Aktivita Slunce se o minulém víkendu výrazně zvýšila. Může za to aktivní oblast č. 11 226, která se vynořila na východním okraji Slunce a je zde vidět mnoho skvrn. Silné erupce nejsou vyloučeny.
Viditelnost Plejád v koronografu SOHO vystřídaly pro tento týden sestry Hyády včetně nějjasnější hvězdy v Býku - Aldebaranu. Prohlédnout si můžete také Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Přelety ISS jsou po delší době viditelné v brzkých ranních hodinách. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice a případně i družice NanoSail-D, která nyní může vydávat pravidelné záblesky. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Liberec Kolín
Jihlava Pardubice Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Prostějov Olomouc
Zlín Opava Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek Ostrava Frýdek-Místek

 

Krteček s Drew Feustelem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Krteček s Drew Feustelem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Kosmonautika:

  • Raketoplán Endeavour se loučí s pobytem v kosmu. V pondělí před šestou ranní našeho času se oddělil od ISS a přistání je v plánu na středu 1. června po půl deváté našeho času. Společně s Drew Feustelem se se stanicí rozloučil i Krteček.
    Prohlédněte si vybrané neobvyklé pohledy na ISS a raketoplán pohledem astronauta při kosmické vycházce: Endeavour naposledy u ISS, robotické paže, laboratoře a raketoplán, část stanice s ATV 2 a Sojuzem, Kupola s astronauty uvnitř.
    Podrobné zpravodajství z průběhu letu.
  • NASA oficiálně oznámila, že končí misi vozítka Spirit. To se odmlčelo již 22. května 2010, ale stále tu byla naděje, že se znovu ozve, jakmile se dostatečně nabijí jeho baterie po marsovské zimě. Spirit však mlčí. NASA plánuje již jen ojedinělé pokusy pomocí pozemské sítě radioteleskopů (DSN) ve vhodných okamžicích.

Výročí

  • 30. května 1971 (40 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 13. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.
  • 30. května 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).
  • 3. června 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 9 s astronauty Staffordem a Cernanem na palubě. Let provázely neúspěšné pokusy něco otestovat. Pro poruchu rakety se nemohli spojit s plánovaným tělesem Agena, proto bylo vypuštěno náhradní setkávací zařízení, ale pro neuvolněný kryt stykovacího zařízení se spojení neuskutečnilo. Zařízení vypadalo jako rozzlobený aligátor... Eugene Cernan vykonal plánovanou procházku do volného kosmu a měl testovat předchůdce autonomního pohybového mechanismu. Problémy s mlžením přílby a pohybem v mikrogravitaci způsobily, že se test zařízení nekonal. (Došlo na něj až v osmdesátých letech, kdy se takto pohybovali astronauti v "křesílku" při letech raketoplánu).

Mapa oblohy na květen s vybranými úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 9, Surveyor 1, Gemini 9


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »