Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2011

22. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 30. 5. do 5. 6. 2011.

Měsíc je v novu. Saturn najdeme za soumraku nad jihem. Přistává raketoplán, nad ránem je vidět ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc je v novu ve středu 1. června. Částečné zatmění Slunce bude viditelné z Arktidy a mimo jiné také na Islandu. Většina ČR se již neponoří do astronomické noci, lépe na tom jsou již jen na jihu území, kde ještě Slunce bude klesat více než 18° pod obzor a astronomická noc zde nastane.

Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jižním obzorem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází na ranní obloze. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru, ostatní jsou úhlově příliš blízko Slunci.

Aktivita Slunce se o minulém víkendu výrazně zvýšila. Může za to aktivní oblast č. 11 226, která se vynořila na východním okraji Slunce a je zde vidět mnoho skvrn. Silné erupce nejsou vyloučeny.
Viditelnost Plejád v koronografu SOHO vystřídaly pro tento týden sestry Hyády včetně nějjasnější hvězdy v Býku - Aldebaranu. Prohlédnout si můžete také Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Přelety ISS jsou po delší době viditelné v brzkých ranních hodinách. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice a případně i družice NanoSail-D, která nyní může vydávat pravidelné záblesky. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Liberec Kolín
Jihlava Pardubice Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Prostějov Olomouc
Zlín Opava Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek Ostrava Frýdek-Místek

 

Krteček s Drew Feustelem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Krteček s Drew Feustelem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Kosmonautika:

  • Raketoplán Endeavour se loučí s pobytem v kosmu. V pondělí před šestou ranní našeho času se oddělil od ISS a přistání je v plánu na středu 1. června po půl deváté našeho času. Společně s Drew Feustelem se se stanicí rozloučil i Krteček.
    Prohlédněte si vybrané neobvyklé pohledy na ISS a raketoplán pohledem astronauta při kosmické vycházce: Endeavour naposledy u ISS, robotické paže, laboratoře a raketoplán, část stanice s ATV 2 a Sojuzem, Kupola s astronauty uvnitř.
    Podrobné zpravodajství z průběhu letu.
  • NASA oficiálně oznámila, že končí misi vozítka Spirit. To se odmlčelo již 22. května 2010, ale stále tu byla naděje, že se znovu ozve, jakmile se dostatečně nabijí jeho baterie po marsovské zimě. Spirit však mlčí. NASA plánuje již jen ojedinělé pokusy pomocí pozemské sítě radioteleskopů (DSN) ve vhodných okamžicích.

Výročí

  • 30. května 1971 (40 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 13. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.
  • 30. května 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).
  • 3. června 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 9 s astronauty Staffordem a Cernanem na palubě. Let provázely neúspěšné pokusy něco otestovat. Pro poruchu rakety se nemohli spojit s plánovaným tělesem Agena, proto bylo vypuštěno náhradní setkávací zařízení, ale pro neuvolněný kryt stykovacího zařízení se spojení neuskutečnilo. Zařízení vypadalo jako rozzlobený aligátor... Eugene Cernan vykonal plánovanou procházku do volného kosmu a měl testovat předchůdce autonomního pohybového mechanismu. Problémy s mlžením přílby a pohybem v mikrogravitaci způsobily, že se test zařízení nekonal. (Došlo na něj až v osmdesátých letech, kdy se takto pohybovali astronauti v "křesílku" při letech raketoplánu).

Mapa oblohy na květen s vybranými úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 9, Surveyor 1, Gemini 9


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »