Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2011

22. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 30. 5. do 5. 6. 2011.

Měsíc je v novu. Saturn najdeme za soumraku nad jihem. Přistává raketoplán, nad ránem je vidět ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc je v novu ve středu 1. června. Částečné zatmění Slunce bude viditelné z Arktidy a mimo jiné také na Islandu. Většina ČR se již neponoří do astronomické noci, lépe na tom jsou již jen na jihu území, kde ještě Slunce bude klesat více než 18° pod obzor a astronomická noc zde nastane.

Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jižním obzorem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází na ranní obloze. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru, ostatní jsou úhlově příliš blízko Slunci.

Aktivita Slunce se o minulém víkendu výrazně zvýšila. Může za to aktivní oblast č. 11 226, která se vynořila na východním okraji Slunce a je zde vidět mnoho skvrn. Silné erupce nejsou vyloučeny.
Viditelnost Plejád v koronografu SOHO vystřídaly pro tento týden sestry Hyády včetně nějjasnější hvězdy v Býku - Aldebaranu. Prohlédnout si můžete také Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Přelety ISS jsou po delší době viditelné v brzkých ranních hodinách. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice a případně i družice NanoSail-D, která nyní může vydávat pravidelné záblesky. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Liberec Kolín
Jihlava Pardubice Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Prostějov Olomouc
Zlín Opava Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek Ostrava Frýdek-Místek

 

Krteček s Drew Feustelem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Krteček s Drew Feustelem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Kosmonautika:

  • Raketoplán Endeavour se loučí s pobytem v kosmu. V pondělí před šestou ranní našeho času se oddělil od ISS a přistání je v plánu na středu 1. června po půl deváté našeho času. Společně s Drew Feustelem se se stanicí rozloučil i Krteček.
    Prohlédněte si vybrané neobvyklé pohledy na ISS a raketoplán pohledem astronauta při kosmické vycházce: Endeavour naposledy u ISS, robotické paže, laboratoře a raketoplán, část stanice s ATV 2 a Sojuzem, Kupola s astronauty uvnitř.
    Podrobné zpravodajství z průběhu letu.
  • NASA oficiálně oznámila, že končí misi vozítka Spirit. To se odmlčelo již 22. května 2010, ale stále tu byla naděje, že se znovu ozve, jakmile se dostatečně nabijí jeho baterie po marsovské zimě. Spirit však mlčí. NASA plánuje již jen ojedinělé pokusy pomocí pozemské sítě radioteleskopů (DSN) ve vhodných okamžicích.

Výročí

  • 30. května 1971 (40 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 13. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.
  • 30. května 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).
  • 3. června 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 9 s astronauty Staffordem a Cernanem na palubě. Let provázely neúspěšné pokusy něco otestovat. Pro poruchu rakety se nemohli spojit s plánovaným tělesem Agena, proto bylo vypuštěno náhradní setkávací zařízení, ale pro neuvolněný kryt stykovacího zařízení se spojení neuskutečnilo. Zařízení vypadalo jako rozzlobený aligátor... Eugene Cernan vykonal plánovanou procházku do volného kosmu a měl testovat předchůdce autonomního pohybového mechanismu. Problémy s mlžením přílby a pohybem v mikrogravitaci způsobily, že se test zařízení nekonal. (Došlo na něj až v osmdesátých letech, kdy se takto pohybovali astronauti v "křesílku" při letech raketoplánu).

Mapa oblohy na květen s vybranými úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 9, Surveyor 1, Gemini 9


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »