Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Vít Straka Kosmonautika

Páteční start raketoplánu Endeavour byl odvolán kvůli selhání ohřívačů kapaliny v jedné ze tří hydraulických jednotek letounu. Start je stanoven na "ne dříve než" 8. května s možností dalšího odkladu, raketoplán přitom čeká pouze krátké startovací okno. Podrobnosti připravujeme.
Petr Horálek Astronomie

Přednáška Milana Ziga: Za tajemstvím planet 10
Přednáška Milana Ziga: Za tajemstvím planet 10
V Jiráskově divadle v České Lípě se ve středu 4. května od 19:30 uskuteční přednáška Milana Ziga na téma "Za tajemstvím planet 10".
Pavel Suchan Kosmonautika

Tady na Floridě od rána panovala značná nervozita a teď už panuje smutek z odloženého startu. Pozvaní hosté od NASA před chvílí obdrželi zprávu, že start raketoplánu Endeavour se odkládá nejdříve na 8. května, a to kvůli opravě zdroje pomocné energetické jednotky. Oficiální datum startu zatím nebylo stanoveno. Týmy NASA se sejdou v pondělí. Mezitím řada členů rodin astronautů musela odcestovat do svých domovů, např. rodiče Indiry Feustelové už jsou zpět v Kanadě.
Ivana Češková Ostatní

Dnes 30. dubna od 14 hodin má v ostravském planetáriu (HaP Johanna Palisy) premiéru pořad Uffova cesta zrádnou Galaxií. Jedná se o třetí volné pokračování příběhu známého vesmírného cestovatele Uffa, tentokrát o jeho cestě zrádnou Galaxií. Více.
Vít Straka Kosmonautika

Sledujte v přímém přenosu poslední start raketoplánu Endeavour v pátek 29. dubna ve 21:47 SELČ na TV NASA. Přenos zde začíná již v 16:30.

Michal Polák Kosmonautika

Ve středu 27. dubna 2011 od 18:00 proběhne v prostorách Restaurace Pospíšil (U Výstaviště 9 17000 Praha 7) dubnová Kosmoschůzka. Akce je přístupná široké veřejnosti, vstupné se neplatí. Další informace včetně přesného programu naleznete ZDE.

Novinky můžete odebírat přes RSS.


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »