< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Redakce Astro.cz Astronomie

V pořadu Hlubinami vesmíru vystoupí dr. Tomáš Gráf s aktualitami 2010. Premiéra 1. dílu bude na TV Noe v sobotu 6. listopadu 2010 od 21:05 hod. Blíže o pořadu a přehled repríz na www.tvnoe.cz.
Vít Straka Kosmonautika

Raketoplán Discovery postihl další odklad startu, tentokrát kvůli elektrické poruše na kontrolním čidle v hlavním motoru. Aby byl čas na zhodnocení poruchy, start byl odložen na nejdříve čtvrtek 4. listopadu ve 20:29 SEČ. Náš přenos tedy začne ve čtvrtek v 19:30.
Vít Straka Kosmonautika

Sledujte online přenos startu raketoplánu Discovery ve středu 3. listopadu od 20:00. Start se má uskutečnit ve 20:52 našeho času.
Petr Horálek Astronomie

Existuje malá možnost, že dnes večer bude viditelný meteorický roj způsobený prachem komety 103P Hartley. Radiant potencionálního roje je v souhvězdí Labutě. Více (EN).
Vít Straka Kosmonautika

Tým manažerů dnes odsouhlasil pokračování příprav ke středečnímu startu raketoplánu Discovery ke stanici ISS. Problém s únikem helia a dusíku byl zdárně vyřešen, letoun již nepronásledují technické potíže a pravděpodobnost dobrého počasí je 70 procent. Start raketoplánu se uskuteční 3. listopadu ve 20:52 SEČ.
Discovery na startovací rampě, zatím ještě zakrytý servisní konstrukcí. Autor: NASA
Discovery na startovací rampě, zatím ještě zakrytý servisní konstrukcí.
Autor: NASA
Karel Mokrý Ostatní

Amatérská prohlídka oblohy a Hvězdárna Valašské Meziříčí si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@VALMEZ.2010 který se uskuteční 12. až 14. listopadu 2010 v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí. Program a návratka
Vít Straka Kosmonautika

Ke kosmické stanici ISS se dnes v 18:36 SELČ připojila zásobovací loď Progress M-08M. Při jejím příletu ke komplexu došlo k selhání automatického naváděcího systému a řízení Progressu musela převzít na dálku posádka stanice. Zkušený kosmonaut A. Kaleri poté loď bezpečně připojil ke staničnímu modulu Pirs.
Vít Straka Kosmonautika

NASA opět odložila start raketoplánu Discovery, práce na opravách netěsnícího potrubí, používaného k tlakování palivových nádrží, jdou sice dobře ale s mírným zpožděním. Start je nyní v plánu ve středu 3. listopadu ve 20:52 SEČ.

Novinky můžete odebírat přes RSS.
171 172 173 174 175 176 177 178 179 180

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »