Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Petr Horálek Astronomie

Čínský astronom Bo Zhou oznámil 19. října objev další komety ve zorném poli SOHO. Jde nejspíše o kometu z Kreutzovy skupiny. Je to již 7. letošní případ "online" zániku komety, který můžete sledovat na svých domácích počítačích. Aktuální snímky SOHO, konkrétně z kamer LASCO C3 (širokoúhlé) a LASCO C2. Kometa se nachází vpravo dole a zjasňuje. Animace. Zdroj: Spaceweather.com. Na stránkách SOHO se můžete zapojit do soutěže o nejlepší tip data objevu 2000. komety v SOHO.
Petr Horálek Astronomie

Dnes (20. října) prolétá kometa 103P Hartley nejblíže k Zemi. Od Země ji dělí bezmála 18 miliónů km. Za posledních 15 let se k Zemi nacházely blíže jen komety Hyakutake v roce 1996 a 73P Schwassmann-Wachmann (resp. její fragmenty) o deset let později. Za jasného počasí kometu spatříte malým dalekohledem či okem v souhvězdí Vozky. Nejlépe je kometa pozorovatelná časně ráno před rozbřeskem (je blízko nadhlavníku), bohužel však ruší svit Měsíce. Více. Fotogalerie komety (aktualizována 20. října). Celonárodní pozorovací kampaň CHW. Více též na Spaceweather.com.
Petr Sobotka Ostatní

Zápis z jednání Výkonného výboru ČAS, které se konalo dne 13. října 2010 v Praze (pdf).
Petr Horálek Astronomie

Chcete svými fotografiemi komety 103P Hartley přispět krom fotogalrie na astro.cz též do vědeckého projektu CHW (Czech Hartley Watch)? Je to poměrně snadné. Více se dozvíte ZDE.
Petr Horálek Astronomie

Kometa 103P Harltey v souhvězdí Vozky pod Capellou. Autor: Martin Gembec
Kometa 103P Harltey v souhvězdí Vozky pod Capellou.
Autor: Martin Gembec
Překrásnou fotografii komety 103P Hartley nám poslal Martin Gembec. Kometa na snímku zachycujícím celé souhvězdí Vozky s otevřenými hvězdokupami i emisními mlhovinami je nazelenalý obláček dole od jasné hvězdy Capella. Zelenou barvu komety vyzařují molekuly CN a CO2 obsažené v komě. Zítra bude kometa nejblíže k Zemi. Další fotografie komety najdete ve fotogalerii. Martinovi Gembecovi i ostatním autorům fotografií děkujeme!
Petr Horálek Astronomie

ČRo Vltava: Objevy Hubbleova dalekohledu a Littera Astronomica.
...Hubbleův kosmický dalekohled však už přinesl daleko víc pozoruhodných objevů, jak v rozhovoru s Janou Olivovou připomíná profesor Petr Kulhánek z Katedry fyziky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, kterému Česká astronomická společnost právě udělila letošní cenu Littera Astronomica.
Petr Horálek Astronomie

Petr Jareš z Turnova nám zaslal fotografii komety 103P Hartley vstupující do souhvězdí Vozky. Kometa bude pozítří nejblíže k Zemi, bude však rušit Měsíc. Druhé příznivé období k pozorování komety tak přijde až s počátkem listopadu (tehdy bude kometa pozorovatelná v druhé půli noci). Do té doby můžete navštívit fotogalerii od čtenářů astro.cz.

hartley_vozka.jpg Autor: Petr Jareš

Autor: Petr Jareš

Petr Horálek Astronomie

Kometa Hartley má na obloze již přes 1° v průměru (dva měsíční úplňky vedle sebe). Ve městech je ale viditelná pouze v menších dalekohledech, neboť jas oblohy navýšený světelným znečištěním znemožňuje celou obálku komety vidět. Na bezměsíčné obloze ji však daleko mimo města spatříte i pouhýma očima jako kruhový mlhavý obláček na pomezí souhvězdí Persea a Vozky (v nadhlavníku bývá kolem 4. hodiny ranní).
Petr Horálek Astronomie

Ve středu 20. října od 18 hodin se uskuteční v Kulturním Centru Vltavská Praha (metro C Vltavská, Tram - Strossmayerovo náměstí) přednáška Ing. Hynka Bulíře s názvem "Sibiř - čtyři kontakty". Přednáška bude o expedici Shadow Tracking 2008 do Novosibirska (nejen) za zatměním Slunce 1. srpna 2008. Více.

Novinky můžete odebírat přes RSS.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »