Průlet sondy Deep Impact/EPOXI kolem komety Hartley se blíží
Snímek komety z paluby sondy Deep Impact ze 23. října 2010Již pozítří se "střetne" bývalá sonda Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI) s jádrem komety 103P/Hartley. Sonda byla původně určena pro výzkum komety 9P/Tempel, na kterou v roce 2005 dokonce i vystřelila impaktor. Ten z jádra Tempelovy komety vyrazil množství materiálu, jenž pak byl detailně zkoumán. Nyní bude sonda dodatečně zkoumat i jádro jasné a neobvykle aktivní periodické Hartleyovy komety.
Dráha sondy EPOXI vůči Zemi a kometě. Zdroj: NASA/EPOXI.Sonda kometu zkoumá přístroji na palubě již od 5. září. Přibližuje se k jádru rychlostí 12.5 km/s. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde 4. listopadu ve vzdálenosti 700 km od komety. Závěrečná fáze přiblížení bude spuštěna 18 hodin před nejtěsnějším přiblížení, kdy bude zastaveno vysílání z vysokoziskové antény na palubě sondy a začne snímání samostatného jádra. Veškerá data budou uložena na disk sondy a odvysílána později po průletu.
Jedná se o pátou kometu, u které dojde ke snímání samotného jádra (těmi předchozími byly 1P/Halley, 19P/Borrelly, 9P/Tempel, 81P/Wild). Oproti dříve zkoumaným kometám se 103P/Hartley liší velice bouřlivou aktivitou na většině povrchu jádra. Vědci NASA tak doufají v nová a velice cenná data o této vývojově mladé periodické kometě.
Zajímavostí je, že objevitel komety Malcolm Hartley byl pozván NASA do Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, aby sledoval průlet komety. Bude to tak první objevitel komety, který se dožije výzkumu své komety vesmírnou sondou. Kometu můžeme nyní vidět na ranní obloze, kde je slabě viditelná pouhým okem na nepřesvětlené obloze po jejím těsném průletu okolo Země.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové