Průlet sondy Deep Impact/EPOXI kolem komety Hartley se blíží
Snímek komety z paluby sondy Deep Impact ze 23. října 2010Již pozítří se "střetne" bývalá sonda Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI) s jádrem komety 103P/Hartley. Sonda byla původně určena pro výzkum komety 9P/Tempel, na kterou v roce 2005 dokonce i vystřelila impaktor. Ten z jádra Tempelovy komety vyrazil množství materiálu, jenž pak byl detailně zkoumán. Nyní bude sonda dodatečně zkoumat i jádro jasné a neobvykle aktivní periodické Hartleyovy komety.
Dráha sondy EPOXI vůči Zemi a kometě. Zdroj: NASA/EPOXI.Sonda kometu zkoumá přístroji na palubě již od 5. září. Přibližuje se k jádru rychlostí 12.5 km/s. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde 4. listopadu ve vzdálenosti 700 km od komety. Závěrečná fáze přiblížení bude spuštěna 18 hodin před nejtěsnějším přiblížení, kdy bude zastaveno vysílání z vysokoziskové antény na palubě sondy a začne snímání samostatného jádra. Veškerá data budou uložena na disk sondy a odvysílána později po průletu.
Jedná se o pátou kometu, u které dojde ke snímání samotného jádra (těmi předchozími byly 1P/Halley, 19P/Borrelly, 9P/Tempel, 81P/Wild). Oproti dříve zkoumaným kometám se 103P/Hartley liší velice bouřlivou aktivitou na většině povrchu jádra. Vědci NASA tak doufají v nová a velice cenná data o této vývojově mladé periodické kometě.
Zajímavostí je, že objevitel komety Malcolm Hartley byl pozván NASA do Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, aby sledoval průlet komety. Bude to tak první objevitel komety, který se dožije výzkumu své komety vesmírnou sondou. Kometu můžeme nyní vidět na ranní obloze, kde je slabě viditelná pouhým okem na nepřesvětlené obloze po jejím těsném průletu okolo Země.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Další z řady nocí s Celestronem a testování na vybraných galaxiích. Tiger's eye sice není ještě tak vysoko, ale po nasbírání asi 6 hodin vylezla překvapivě dobře. Zpracováno v Pixinsight klasický postup: DBE, separace hvězd, noise/blur/starxterminator, curves/unsharp/deconv, export oprava v PS pak zpět spojení s hvězdami a finální úpravy.
Celestron C8
Advanced VX AVX GoTo
Canon 60D (Astromod)
Asiair / ZWO ASI120MM MINI
Subs: 180 sec.