Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země

Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země

Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo). Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské hory
Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo).
Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské hory
Na konci října nás čeká velmi blízký průlet periodické komety 103P/Hartley, který bude zároveň zblízka zkoumat vesmírná sonda Deep Impact vyslaná NASA. Kometa Hartley bude při tomto průletu velmi příznivě položená pro pozorování na noční obloze. Viditelná bude většinu noci vysoko nad obzorem. Kometa bude pozorovatelná v říjnu a listopadu 2010, kdy by mohla být slabě viditelná i pouhým okem na tmavé obloze, samozřejmě v přírodním prostředí bez světelného znečištění. Ve středu 20. října projde jen 0.12 astronomické jednotky (AU - jedna astronomická jednotka je přibližně 150 milionů km) od Země a 28. října projde přísluním, tedy bude nejblíže Slunci. Podobně blízké přiblížení komety k Zemi nastalo v posledních 15 letech pouze dvakrát, a to v roce 1996 (kometa C/1996 B2 Hyakutake 0.10 AU od Země) a 2006 (73P/Schwassmann-Wachmann 0.08 AU od Země).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 146 ze 7. 10. 2010.

Kometu objevil 15. března 1986 na fotografické desce 1.2m UK Schmidt teleskopu na australské observatoři v Sidding Spring slavný objevitel komet Malcolm Hartley, který je objevitelem celkem 13 komet. Většinu minulého století byla kometa nepozorovatelná pro velkou vzdálenost od Slunce. Až přiblížení k Jupiteru a jeho gravitační účinky v roce 1971 snížily vzdálenost přísluní k 1 AU a kometa se tak stala mnohem lépe pozorovatelnou.

Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety. Autor: Nick Howes
Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety.
Autor: Nick Howes
Její letošní návrat je asi zdaleka nejpříznivějším návratem v historii komety. Zdá se, že se jedná o poměrně nové těleso s překotnou aktivitou. Jádro komety je však velice malé, průměr je odhadován mezi 1.14 - 1.2 km. Životnost takovéto komety asi nebude dlouhá a pokud bude pokračovat při stávající produkci hmoty, je možné, že nepřežije déle než dalších 17 návratů. Letošní rok je tedy výjimečnou příležitostí pro studium této zajímavé komety.

Podmínky návratu jsou extrémně příznivé především pro pozorovatele ze severní polokoule. Od 8. října do 2. listopadu bude kometa blíže než 0.15 AU od Země a 20. října dosáhne minimální vzdálenosti 0.12 AU, tedy asi 18 milionů km (47 x vzdálenost Země - Měsíc). Jen o 8 dní později projde nejblíže Slunci. Kometa by měla v maximu být jasnější 5. magnitudy a mohla by být na nepřesvětlené obloze, daleko od rušivých světel měst, vidět pouhým okem jako slabý mlhavý obláček.

Vyhledávací mapka pro říjen 2010. Autor: Petr Horálek.
Vyhledávací mapka pro říjen 2010. Autor: Petr Horálek.
V minulých návratech dosahovala kometa maxima jasnosti až po průchodu přísluním a slábla pomaleji než zjasňovala. Proto by mohla být jasným objektem ještě po celý listopad. Na začátku října nalezneme kometu vysoko na obloze v souhvězdí Kasiopeji. Kometa se bude v průběhu měsíce velice rychle pohybovat a postupně proletí Perseem, Žirafou, Vozkou a na konci října ji nalezneme v Blížencích. Bohužel v době jejího největšího přiblížení k Zemi bude pozorování rušit Měsíc, jenž o den později dosáhne úplňkové fáze. Kometa v té době bude vrcholit vysoko nad obzorem kolem půlnoci. V listopadu se její pohyb poněkud zpomalí (kometa se bude od Země vzdalovat), z Blíženců se posune do Jednorožce, Malého psa a listopadovou pouť zakončí v souhvězdí Lodní zádě. Stane se tak objektem spíše druhé poloviny noci.

Kometa se zároveň stane 6. kometou, jejíž jádro bude zblízka prozkoumáno kosmickou sondou. 4. listopadu 2010 by měla proletět ve vzdálenosti pouhých 700 km od komety sonda Deep Impact. Tato sonda v roce 2005 navštívila kometu 9P/Tempel, na kterou "vystřelila" impaktor, jenž uvolnil z jádra materiál, který sonda následně zkoumala. V rámci rozšířené mise měla kometa navštívit jádro komety 85P/Boethin, která ale nebyla při posledním návratu nalezena a tak byl zvolen náhradní cíl - kometa 103P/Hartley.

Na pozorování komety bude stačit malý dalekohled, na obloze se bude jevit jako mlhavý obláček o úhlovém průměru i větším, než má Měsíc v úplňku. Nezbytnou podmínkou dobré viditelnosti komety je však noční obloha co nejméně postižená světelným znečištěním (tedy mimo města). Za dobrých podmínek bude při těsném průletu možno kometu vidět slabě i pouhým okem, zcela určitě na pozorování bude stačit malý triedr.

Na pozorování komety vyhlašuje Společnost pro MeziPlanetární hmotu - sekce České astronomické společnosti výjimečnou pozorovací kampaň, která nemá ve své kategorii v ČR obdoby a do které se může zapojit skutečně každý. Cílem kampaně je získat v průběhu průletu komety kolem Země co nejvíce dat, a to jak vizuálních, tak fotografických. Vizuální pozorování je výzvou pro každého majitele malého přístroje (triedru) s chutí se něčemu přiučit. Ostatní zaměření pozorovací kampaně jsou již odbornějšího rázu. Více o pozorovací kampani naleznete na webové stránce chw.kommet.cz.

Aktuální informace o průletu komety, fotografie a pozorování komety lze nalézt na specializované stránce na Facebooku věnované kometě: www.facebook.com/pages/Czech-Hartley-Watch.

Doporučené odkazy:
[1] Webové stránky o pozorovací kampani CHW
[2] Web Společnosti pro MeziPlanetární hmotu
[3] Dřívější článek o očekávaném návratu komety (Jakub Černý)
[4] Fotogalerie komety (od čtenářů astro.cz)

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC (5.58 MB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (1.62 MB)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »