Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu

Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu

Logo kampaně CHW
Logo kampaně CHW
Letos na podzim nastane jedinečný návrat periodické komety 103P Hartley, při kterém se kometa přiblíží k Zemi na pouhých 18 miliónů km a stane se tak mimo města pozorovatelná i pouhýma očima. Společnost pro MeziPlanetátní Hmotu (SMPH) při této příležitosti vyhlašuje pozorovací kampaň Czech Hartley Watch (CHW), jejímž cílem je nashromáždit o kometě co nejvíce vizuálních, astrometrických a fotometrických dat. Do tohoto projektu se může zapojit skutečně každý se zájmem o pozorování komety. SMPH zároveň apeluje na všechny hvězdárny, které by se do projektu chtěly zapojit a umožnit tak pozorovatelům ze svého okolí kometu odpozorovat.

Kometa 103P Hartley v roce 1997
Kometa 103P Hartley v roce 1997
Kometa 103P/Hartley je periodická kometa Jupiterovy rodiny, která se vrací ke Slunci přibližně každých 6 a půl roku. Jedná se o docela "novou kometu", neboť její dráha po většinu minulého století neumožňovala pozorovatelům ze Země ji spatřit. Do roku 1947 měla přísluní ve vzdálenosti 2 AU od Slunce a byla tedy slabá a mimo dosah pozorovatelů ze Země (AU = astronomická jednotka; činí přibližně 150 miliónů km). Série přiblížení komety k Jupiteru postupem času změnila její dráhu. Přiblížení v roce 1971 snížilo její vzdálenost v periheliu na 1 AU a kometa se tedy stala více aktivní. Díky tomu ji 15. března roku 1986 objevil Malcolm Hartley pomocí 1.2m U. K. Schmidt Telescope Unit v australské observatoři Siding Spring.

Stávající dráha komety je poměrně stabilní a v příznivějších návratech byla pozorovatelná i binokuláry o jasnosti okolo 8 mag. Letos nás ovšem čeká výjimečná příležitost k pozorování této komety. Geometrie průletu je mimořádně příznivá a kometa se 7 dní před průchodem přísluním přiblíží na vzdálenost 18 mil. km od Země (0.1207 AU). Pozice komety velice nahrává pozorovatelům severní polokoule, odkud bude kometa viditelná od června 2010 až do května 2011 nepřetržitě. V říjnu a listopadu by měla dosáhnout jasnosti 4 - 5 mag a být tedy mimo město viditelná pouhým okem.

Kometu nejprve v srpnu nalezneme v souhvězdí Pegase, ze kterého se bude pomalu pohybovat přes Ještěrku a Andromedu. Koncem září se dostane do Kassiopeji, kde zrychlí pohyb. V říjnu rychle proletí od Persea přes Vozku a na konci měsíce vstoupí do Blíženců (bude tedy nejlépe pozorovatelná v ranních hodinách). V listopadu se pak bude pomalu pohybovat mezi Jednorožcem a Malým psem. Svůj pohyb koncem roku 2010 zakončí v souhvězdí Lodní zádě.

Příznivost tohoto návratu dává jedinečnou možnost k výzkumu této komety. Společnost pro meziplanetární hmotu (kolektivní člen ČAS), zabývající se také kometami, k této příležitosti vyhlásila pozorovací kampaň pojmenovanou Czech Hartley Watch (CHW) v duchu podobné mezinárodní kampaně pořádané při posledním návratu Halleyovy komety. V rámci této kampaně bude probíhat několik pozorovacích projektů pro astronomy amatéry:

  • Vizuální hlídka, pro všechny kdo se nechtějí na kometu jen podívat a chtějí přispět výzkumu.
  • Fotometrie komety; pro zkušené pozorovatele komet, kteří chtějí přispět k rozvoji vizuální fotometrie a zpřesnění hlášených dat.
  • Fotografování komety; pro majitele digitální techniky od fotoaparátů až po digitální CCD kamery, pro fotografické zdokumentování vývoje komety v době její viditelnosti a získání podrobné řady CCD měření jasnosti komety.

Pokud chcete přispět k výzkumu, nebo si jen vyzkoušet vizuální či CCD fotometrii, navštivte stránky projektu http://chw.kommet.cz. V rámci projektu na partnerských pozorovatelnách (hvězdárnách) bude mít kterýkoliv zájemce možnost si kometu odpozorovat, zkusit si odhadnout její jasnost a získat cenné pozorování do mezinárodní databáze shromažďující data z celého světa.

V průběhu roku bude probíhat několik pozorovacích akcí, při nichž proběhne i školení o pozorování komet. Více informací o těchto akcích naleznete rovněž na stránkách projektu, a to na http://chw.kommet.cz/index.php?cnt=workshopy. Další informace budou postupně doplněny.

Seznam partnerů bude na stránkách projektu uveřejněn a postupně aktualizován. Pokud byste chtěli vaši hvězdárnu zapojit do projektu, neváhejte nás kontaktovat na email kaos@kommet.cz pro bližší informace.

O kometě Vás budeme ještě nejednou informovat.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »