< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Martin Gembec Astronomie

Necelé 2 mil. km od Země se včera "prohnal" asi 600 m veliký asteroid 2003 UV11. Zaměřili se na něj i amatéři, protože díky své jasnosti byl snadno dostupný i menším dalekohledům. Večer 29.10. dosáhl jasnosti 12 mag a pohyboval se rychle v zorném poli. Ze Slovenska ukázal animaci Marián Urbaník. Moje animace ze včerejška kolem 20h SELČ je ZDE.
Jakub Černý Astronomie

Obrovský 305-m radioteleskop v Arecibu "předběhl" o více než týden sondu Deep Impact a pořídil první snímek jádra komety 103P Hartley. Díky těsnému průletu kolem Země bylo možno sledovat jádro radarem. Jedná se vůbec o první ukázku tvaru jádra komety. Více.
Vít Straka Kosmonautika

Start raketoplánu Discovery byl odložen o nejméně 24 hodin, důvodem je objevený únik helia a dusíku v pravé sekci pohonného systému OMS. Start je v plánu v úterý 2. listopadu ve 21:17 našeho času. O postupu při opravách se právě jedná.
Redakce Astro.cz Ostatní

Zimní čas
V neděli 31. října ráno se ve 3 hodiny mění středoevropský letní čas na středoevropský čas (lidově známý jako zimní; posouvá se na 2. hodinu ranní). Pro astronomy to znamená převod času svých pozorování jen o jednu hodinu k UT, pro ostatní příjemný fakt, že si o hodinu mohou prodloužit spánek. Více.
Petr Horálek Ostatní

Sonda EPOXI se blíží ke kometě 103P Hartley. Ve čtvrtek 4. listopadu proletí jen 700 km od jejího aktivního ledoprachového jádra. Podrobnosti se dozvíte příští týden.
Petr Horálek Astronomie

Kometa SOHO míří do Slunce. Autor: SOHO, LASCO C2
Kometa SOHO míří do Slunce.
Autor: SOHO, LASCO C2
Sledujte snímky z kamery LASCO C2 na družici SOHO. Kometa objevená před dvěma dny čínským astronomem Bo Zhou se nad Sluncem nejspíše brzy vypaří. Kdyby byla objektem noční oblohy, šlo by nepochybně o jedinečný zážitek. V terčíku zakrývajicím Slunce je malý kroužek ukazující velikost zakrytého Slunce. Kometa se na posledním snímku nacházela již ve vzdálenosti slunečního průměru (přibližně jeden a půl milionu km) od naší mateřské hvězdy. Animace. Zdroj: Spaceweather.com. Článek o předchozím sebevražedném náletu komety nad Slunce.
Redakce Astro.cz Astronomie

V pondělí 25. října od 18 hodin v kinosále IC (Na Rybníčku 6,120 00 Praha 2) se uskuteční přednáška Neznámé cesty vesmíru pana Franciska Sáncheze z Kanárského institutu astrofyziky a významného českého astronoma Josipa Kleczka z Astronomického ústavu v Ondřejově. Překlad je zajištěn. Vstup je volný. Více. Tisková zpráva (PDF).
Petr Horálek Ostatní

ČT24: Kometa Hartley se přiblížila k Zemi,...
Zde můžete mimo jiné shlédnout video s rozhovorem s Marcelem Grünem z pražského planetária. Kometa bude k Zemi nejblíže v 19:33 letního času, v té době však bude velmi nízko nad obzorem a ve městech za jasného počasí téměř nepozorovatelná. Navíc ruší Měsíc. Podmínky se však rapidně zlepší počátkem listopadu.

Novinky můžete odebírat přes RSS.
171 172 173 174 175 176 177 178 179 180

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »