Kdo měl to štěstí, mohl před několika desítkami minut spatřit krepuskulární a antikrepuskulární paprsky vznikající průchodem světla již zapadlého Slunce nad vrchními hranami zpravidla kupovité oblačnosti vzdálené přes 100 km od pozorovatale. Paprskovitá struktura světelných vláken je rozložena na obloze pouhou perspektivou do dlouhých "prstů" rozbíhajících se na jedné části oblohy a na druhé se sbíhající. Krepuskulární paprsky (na obzoru, kde zapadlo Slunce) jsou snadno pozorovatelné, antikrepuskulární (na opačné straně oblohy) jsou již vzácnější. Snímky úkazu nám právě zaslal Roman Szpuk z Meteorologické stanice Churáňov.

Krepuskulární paprsky 16. června 2012. Autor: Roman Szpuk
Krepuskulární paprsky 16. června 2012.
Autor: Roman Szpuk

Antikrepuskulární paprsky 16. června 2012. Autor: Roman Szpuk
Antikrepuskulární paprsky 16. června 2012.
Autor: Roman Szpuk

O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pozorování nejen zatmění

Nad Děčínem bylo z počátku pozorování problematické. Později měsíc vystoupil z mraků a obloha byla jasná se spoustou hvězd jak je vidět na fotografii.

Další informace »